Ọ̀wọ́nrín Méjì
A comprehensive scholarly analysis of Ọ̀wọ́nrín Méjì, examining its binary signature, regional ranking variations across West Africa and the diaspora, verse morphology, and documented academic literature.
Ọ̀wọ́nrín Méjì jẹ́ ọ̀kan lára àwọn orí pàtàkì mẹ́rìndínlógún, tí a mọ̀ sí Ojú Odù tàbí Olódù, nínú àkójọ lítíréṣọ̀ àti ifá Ifá. Nínú ètò ìtòlẹ́sẹẹsẹ tí ó jẹ́ ìwọ̀n ní gúúsù-ìwọ̀-oòrùn Nàìjíríà, ó wà ní ipò kẹfà nínú ètò àtẹnudẹ́nu àwọn àmì pàtàkì, tí ó sì jẹ́ èkejì tí a yí padà ní ọ̀nà báyíńnárì sí Ìrosùn Méjì. Àmì yìí ń ṣe àkóso ọ̀pọ̀lọpọ̀ ewì àtẹnudẹ́nu, tí a mọ̀ sí ẹsẹ̀ Ifá, èyí tí ó ń tọ́jú ìrántí ìtàn, àwọn ìlànà ìwà rere, àwọn ojúṣe ẹbọ, àti àwọn àkòrí ìmọ̀ ìṣẹ̀dá ayé nípasẹ̀ àwọn ẹsẹ ewì tí a tò lọ́nà tí ó múnádóko.
Fáìlì yìí pèsè àpèjúwe ìtọ́kasí tí ó fìdí múlẹ̀ dáadáa nípa Ọ̀wọ́nrín Méjì tí ó dá lórí ìwádìí ẹ̀kọ́ tí a kọ sílẹ̀ àti àwọn àkójọ àtẹnudẹ́nu tí a gbà sílẹ̀ nìkan. Ó ṣe àtúnyẹ̀wò àmì ààyè àti àmì báyíńnárì ti àmì náà, ó ṣe ìgbéléwọ̀n àwọn àìgbọ́ranra ìtàn nípa ipò rẹ̀ láàárín àwọn ìran agbègbè àti àwọn ẹ̀ka tí ó ré kọjá òkun Àtìláńtíìkì, ó ṣe àlàyé kíkún lórí ètò àṣà ti lítíréṣọ̀ àtẹnudẹ́nu rẹ̀, ó sì ṣàfihàn àwọn ẹsẹ tí a tẹ̀jáde pẹ̀lú ìtumọ̀ kíkún nípele-nípele. Ó yẹra fún àwọn ìwé ìtọ́sọ́nà ifá dídá àti àwọn ìtọ́ni sọsọtẹ́lẹ̀, dípò èyí ó gbájúmọ́ ìmọ̀ ẹ̀dá-èdè, ìtòlẹ́sẹẹsẹ ìmọ̀, àti ìmọ̀-nípa-ìmọ̀.
Binary Signature and Spatial Structure
Nípa ṣíṣe àfọ̀ṣẹ Ifá ní ti ara, yálà nípasẹ̀ lílo ikin mẹ́rìndínlógún mímọ́ (ikin) tàbí dídá ọ̀pẹ̀lẹ̀ tí ó ní apá mẹ́jọ (ọ̀pẹ̀lẹ̀), wọ́n máa ń kọ àmì kọ̀ọ̀kan sórí ìyẹ̀fun tí a tẹ́ sórí ọpọ́n ifá onígi (ọpọ́n Ifá) [S1][S2]. Àkọsílẹ̀ báyíńnárì náà ní àwọn ìlà tààrà ẹlẹ́yọ-kan tí ó dúró fún àwọn nọ́ńbà tí kò ṣeé pín tàbí àwọn àmì tí ó ṣí sílẹ̀, àti àwọn ìlà tààrà méjì-méjì tí ó dúró fún àwọn nọ́ńbà tí ó ṣeé pín tàbí àwọn àmì tí a tì pa.
Ọ̀wọ́nrín Méjì jẹ́ àmì méjì (méjì), tí a dá nípasẹ̀ ìpapọ̀ ti àwọn ọ̀wọ́ ẹlẹ́yọ kan méjì tí ó jọra (tẹrù) nínú àmì àgbà Ọ̀wọ́nrín. Àmì àwòrán rẹ̀ ni a ń kọ láti òkè wá sí ìsàlẹ̀ báyìí:
II II
II II
I I
I I
Nínú àtúnyẹ̀wò báyíńnárì àti jẹ́ómẹ́tírì, Ọ̀wọ́nrín Méjì ni a ṣàpèjúwe nípasẹ̀ ìlà méjì-méjì méjì ní àwọn apá òkè tí àwọn ìlà ẹlẹ́yọ-kan méjì sì tẹ̀lé ní àwọn apá ìsàlẹ̀ [S1][S2].
Ìtòlẹ́sẹẹsẹ yìí fi ìyípadà ààyè àti ti báyíńnárì tí ó péye hàn pẹ̀lú àmì Ìrosùn Méjì, èyí tí àmì rẹ̀ jẹ́ ìlà ẹlẹ́yọ-kan méjì tí ìlà méjì-méjì méjì tẹ̀lé e:
I I
I I
II II
II II
Nínú ìgbékalẹ̀ ìtòlẹ́sẹẹsẹ ti àkójọ náà, àwọn àmì pàtàkì máa ń ṣiṣẹ́ ní àwọn ìsopọ̀ tí ó ń pé ara wọn lẹ́kùn-ún. Ọ̀wọ́nrín Méjì àti Ìrosùn Méjì jẹ́ oríṣi méjì tí ó yí padà níbi tí apá òkè àti apá ìsàlẹ̀ ti ń pàṣípààrọ̀ iye àwọn ìlà [S1][S3]. Ìyàtọ̀ ìtòlẹ́sẹẹsẹ yìí tún hàn kedere nínú àwọn kókó ọ̀rọ̀ inú àwọn ẹsẹ wọn, níbi tí àwọn kókó ọ̀rọ̀ bíi ìfihàn, ìbàjẹ́ tàbí àìtó ohun kòṣeémánìí, ìyípadà ipò láwùjọ, àti ìgbéga láìròtẹ́lẹ̀ ti máa ń dọ́gba pẹ̀lú ara wọn lẹ́ẹ̀kọ̀ọ̀kan [S1][S3].
Etymology and Morphological Analysis
Orúkọ Ọ̀wọ́nrín jẹ́ èyí tí ó díjú nínú ẹ̀kọ́-èdè àti nínú ìtàn. Nínú àwọn àtúnyẹ̀wò ẹ̀kọ́ ẹ̀dá-èdè tí a tẹ̀jáde, mọ́fíìmù àkọ́kọ́ ni a sábà máa ń so mọ́ ìpìlẹ̀ ọ̀rọ̀-ìṣe ọ̀wọ́n nípasẹ̀ ìtàn ìṣẹ̀dá ọ̀rọ̀ ti àtẹnudẹ́nu àti eré ọ̀rọ̀ nínú ewì, èyí tí ó túmọ̀ sí àìtó, iyebíye, wíwọ́n, tàbí nǹkan tí ó níye lórí púpọ̀ nítorí àìwọ́pọ̀ rẹ̀ [S1][S3].
Mọ́fọ́lọ́jì:
- ọ̀wọ́n (orúkọ/ìpìlẹ̀ ọ̀rọ̀-ìṣe): àìtó, àìwọ́pọ̀, ohun tí ó wọ́n tàbí tí ó ṣòro láti rí gbà.
- rín / rìn (ìpìlẹ̀ ọ̀rọ̀-ìṣe): láti rìn, láti mira, láti rẹ́rìn-ín, tàbí láti tẹ̀ mọ́lẹ̀, ní ìbámu pẹ̀lú ohùn àti ẹ̀ka-èdè tí a ti mú un wá.
Ìgbẹ́kẹ̀lé lórí ìtàn ìṣẹ̀dá ọ̀rọ̀: láàárín. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé àṣà àtẹnudẹ́nu sábà máa ń lo eré ọ̀rọ̀ tí ó so Ọ̀wọ́nrín mọ́ àwọn ipò ọ̀dá tó lágbára, ìyàn ọrọ̀-ajé, àti bí àwọn ohun kòṣeémánìí ṣe di èyí tí ó níye lórí gidigidi lẹ́yìn náà, ìfarajọra àwọn onímọ̀ gba àwọn ìsopọ̀ wọ̀nyí gẹ́gẹ́ bí àwọn ohun èlò ìrántí àti ìró kan náà tí ó jẹ́ mọ́ ewì ju pé wọ́n jẹ́ orísun ìtàn ìṣẹ̀dá ọ̀rọ̀ tí ó dunjú [S1][S3].
Àwọn ìyàtọ̀ nínú pípè àti àkọtọ́ láàárín àwọn ẹ̀ka-èdè àti ní ilẹ̀ òkèèrè ni a ti kọ sílẹ̀ jákèjádò àwọn ìwé tí a tẹ̀jáde:
- Yorùbá Ìwọ̀n: Ọ̀wọ́nrín Méjì [S1][S2].
- Àkọtọ́ Gúúsù-Ìwọ̀-Oòrùn Nàìjíríà míràn: Ọ̀wọ́n-rín Méjì tàbí Owonrin Meji [S1][S2].
- Ti Kúbà Lucumí / Santería: Ojuani Meyi, Owani Meyi, tàbí Ogguani Meyi [S4].
- Fon / Dahomey (àṣà Fa): Wenle-Mêdji, Ouanlin-Mêdji, tàbí Ouvlin-Mêdji [S5].
Àwọn àpẹẹrẹ ohùn: Ìtòlẹ́sẹẹsẹ ohùn ti ọ̀rọ̀ Yorùbá ìwọ̀n jẹ́ dò-mí-mí (ọ̀-wọ́n-rín) tí mí-dò (mé-jì) sì tẹ̀lé e. Nígbà kíka ewì, pípamọ́ àwọn àmì ohùn gangan ṣe pàtàkì púpọ̀, nítorí pé ìyípadà ohùn máa ń yí ìtumọ̀ gírámà àti ìtumọ̀ ọ̀rọ̀ padà pátápátá. Yíyọ àwọn àmì ohùn kúrò ń pa ìyàtọ̀ run láàárín àìtó (ọ̀wọ́n), ọwọ̀ (ọwọ̀), ọlá (ọ̀wọ̀), àti ọwọ́ (ọwọ́), èyí tí ó ń ba àwọn eré ọ̀rọ̀ inú tí ìtumọ̀ àmì náà gbẹ́kẹ̀lé jẹ́ [S1][S3].
Hierarchical Ordering Across Traditions
Agbègbè pàtàkì kan tí ìyàtọ̀ wà nínú àwọn ẹ̀kọ́ Ifá jẹ́ nípa ìtòlẹ́sẹẹsẹ ipò àwọn àmì pàtàkì mẹ́rìndínlógún (Ojú Odù). Ipò tí a fi fún Ọ̀wọ́nrín Méjì yàtọ̀ gidigidi ní ìbámu pẹ̀lú agbègbè, ìran ìtàn, ohun èlò ifá dídá, àti ẹgbẹ́ àwọn awo [S1][S2][S6].
+-----------------------------+--------------------+-----------------------------+
| Tradition / Region | Position of Sign | Surrounding Context |
+-----------------------------+--------------------+-----------------------------+
| Ọ̀yọ́ / Standard Nigerian | 6th | Follows Ìrosùn, leads Ọ̀bàrà |
| Cuban Lucumí (Ọpọ́n / Ọ̀pẹ̀lẹ̀) | 6th | Preserves Ọ̀yọ́ sequence |
| Ifẹ̀ / Northeast (Order E) | 8th | Preceded by Ọ̀bàrà / Ọ̀kànràn |
| Fon / Dahomey (Fa of King | 6th (Variable) | Recorded under Gédégbé |
| Glèlè) | | |
| Ẹẹ́rìndínlógún (Cowrie-shell)| 11th | Governed by 11 open cowries |
+-----------------------------+--------------------+-----------------------------+
Ètò Ọ̀yọ́ Tó Wọ́pọ̀ (Ipò Kẹfà)
Nínú àṣà Ọ̀yọ́ àwọn ìlú ńlá, tí Wande Abimbola àti William Bascom ṣe àkọsílẹ̀ rẹ̀ lọ́pọ̀lọpọ̀, a fìdí Ọ̀wọ́nrín Méjì múlẹ̀ gẹ́gẹ́ bí Odù [S1][S2][S3] pàtàkì kẹfà. Ètò Ọ̀yọ́ tó wọ́pọ̀ fún àwọn olú odù mẹ́rìndínlógún náà lọ báyìí:
- Èjì Ogbè (Èyì Ogbè)
- Ọ̀yẹ̀kú Méjì
- Ìwòrì Méjì
- Òdí Méjì
- Ìrosùn Méjì
- Ọ̀wọ́nrín Méjì
- Ọ̀bàrà Méjì
- Ọ̀kànràn Méjì
- Ògúndá Méjì
- Ọ̀sá Méjì
- Ìká Méjì
- Òtúrúpọ̀n Méjì
- Òtúrá Méjì
- Ìrẹtẹ̀ Méjì
- Ọ̀sẹ́ Méjì
- Òfún Méjì
Nínú ètò ipò yìí, Ọ̀wọ́nrín Méjì tẹ̀lé Ìrosùn Méjì lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ tó jẹ́ èkejì rẹ̀ tí wọ́n jẹ́ orí-kòdo-orí-kòkè sí ara wọn, ó sì ṣáájú Ọ̀bàrà Méjì [S1][S2]. Wọ́n tọ́jú ètò yìí nínú àwọn ìwé ẹ̀kọ́ gíga pàtàkì tí àwọn yunifásítì ilẹ̀ Nigeria àti àwọn ilé-iṣẹ́ ìtẹ̀wé ẹ̀kọ́ kárí-ayé tẹ̀ jáde [S1][S2][S3].
Ìfọ́nkalẹ̀ Lọ́kàànkán Atlantic: Lucumí ti Cuban
Ètò Lucumí Afro-Cuban, èyí tí ìran rẹ̀ tẹ̀lé àwọn babaláwo ọ̀rúndún kọkàndínlógún láti àwọn agbègbè Ọ̀yọ́ àti Egbá ní pàtàkì, pa ètò ìtòlẹ́sẹẹsẹ Ọ̀yọ́ mọ́ fún dídá ọpọ́n àti ọ̀pẹ̀lẹ̀ [S4]. Bí a ṣe kọ ọ́ sílẹ̀ gẹ́gẹ́ bí Ojuani Meyi tàbí Owani Meyi, àmì náà wà ní ipò kẹfà nípa àgbà àti àkọ́kà nígbà kíkà [S4]. Bí ètò ipò yìí kò ṣe yí padà kọjá Atlantic fi ìfẹsẹ̀múlẹ̀ àti ìtẹpẹlẹmọ́ àwọn ẹgbẹ́ babaláwo hàn nínú pípa àwọn àkọsílẹ̀ ètò mọ́ láìka ìdènà àti rògbòdìyàn òwò ẹrú kọjá Atlantic sí [S4].
Àríwá-Ìlà-oòrùn Yorùbá àti Àwọn Ìran Mìíràn (Ipò Kẹjọ)
Àwọn àkọsílẹ̀ ẹ̀kọ́ nípa àwùjọ àti àṣà afiwe fi hàn pé ètò ipò Ọ̀yọ́ kò wọ́pọ̀ lórí gbogbo àwọn ẹ̀ka-ẹ̀yà tí ń sọ Yorùbá. Nínú ìwádìí afiwe rẹ̀ lórí àwọn ètò àmì Ifá, William Bascom kọ àwọn ètò mìíràn sílẹ̀ láàárín àwọn ìran agbègbè ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ [S6].
Nínú ìpínsísọ̀rí tí Bascom pè ní "Order E," èyí tí a kọ sílẹ̀ láàárín àwọn ìran pàtó ní Ilé-Ifẹ̀, Èkìtì, àti àwọn agbègbè àríwá-ìlà-oòrùn bíi agbègbè Yàgbà, Ọ̀wọ́nrín Méjì wà ní ipò kẹjọ [S6]. Nínú ètò àkékèé yìí, àwọn tọkọtaya tó bára mu Ọ̀bàrà Méjì (kárùn-ún) àti Ọ̀kànràn Méjì (kẹfà) ni a gbé síwájú àwọn tọkọtaya Ìrosùn Méjì (keje) àti Ọ̀wọ́nrín Méjì (kẹjọ) [S6].
Àwọn onímọ̀ tẹnumọ́ ọn pé àwọn ìyàtọ̀ yìí nínú ètò nọ́mbà kò túmọ̀ sí ìbàjẹ́ tàbí ìparun ètò àwọn baba ńlá kan ṣoṣo. Kàkà bẹ́ẹ̀, wọ́n fi òmìnira ìtàn ti àwọn ẹgbẹ́ awó ní agbègbè kọ̀ọ̀kan (ẹgbẹ́ babaláwo) hàn ṣáájú kí wọ́n tó ṣe àfijọra ìtẹ̀wé ní ọ̀rúndún ogún [S2][S6].
Àṣà Fa ti Fon àti Ewe
Ní kọjá ààlà ní Republic of Benin àti Togo, ètò àfọ̀ṣẹ tó bára tan tí a mọ̀ sí Fa tàbí Afa pa àmì náà mọ́ lábẹ́ àwọn orúkọ bíi Wenle-Mêdji tàbí Ouanlin-Mêdji [S5]. Ìwádìí Bernard Maupoil lórí ètò Fa ní Slave Coast ti ìtàn kọ ètò tí Gédégbé pa mọ́ sílẹ̀, ẹni tí í ṣe olú awó ọba fún King Glèlè ti Dahomey [S5]. Nínú àkọsílẹ̀ iṣẹ́ Gédégbé, Wenle-Mêdji wà ní ipò kẹfà, èyí tó bá ètò Ọ̀yọ́ mu, bó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn àkọsílẹ̀ Fon àti Ewe mìíràn ti agbègbè tí àwọn onímọ̀ ẹ̀kọ́ àṣà ti European kọ sílẹ̀ fi àwọn ìyípadà agbègbè hàn nínú ètò àwọn àmì kéékèèké àti àwọn àmì pàtàkì [S5].
Ètò Dídá Owó-Ẹyọ (Ẹẹ́rìndínlógún)
Ìyàtọ̀ ètò tó ṣe kedere wáyé nínú ètò dídá owó-ẹyọ mẹ́rìndínlógún (Ẹẹ́rìndínlógún), èyí tí a so mọ́ àwọn oyè àlùfáà ti àwọn òrìṣà bíi Ọ̀ṣun, Ṣàngó, àti Yemọja [S7] ní pàtàkì.
Nínú Ẹẹ́rìndínlógún, a ń pinnu ipò ní tààrà nípa kíkà iye àwọn owó-ẹyọ tí ojú wọn wọ̀kè [S7]. Nítorí náà:
- Ọ̀wọ́nrín wà ní ipò kọkànlá nínú Ẹẹ́rìndínlógún, èyí tó bá owó-ẹyọ mọ́kànlá tí ojú wọn wọ̀kè mu pẹ́kípẹ́kí [S7].
- Ipò kẹfà nínú Ẹẹ́rìndínlógún jẹ́ ti Ọ̀bàrà (owó-ẹyọ mẹ́fà tí ojú wọ̀kè), nígbà tí ó jẹ́ pé nínú ètò Ifá, Ọ̀bàrà jẹ́ keje (nínú Ọ̀yọ́) tàbí kárùn-ún (nínú Order E) [S1][S6][S7].
Àwọn onímọ̀ kìlọ̀ lòdì sí pípa ìlànà iye nọ́mbà ti Ẹẹ́rìndínlógún pọ̀ mọ́ àgbà ìran ti Olódù nínú Ifá. Bó tilẹ̀ jẹ́ pé wọ́n pín orúkọ àti àwọn ìtàn àròsọ, àwọn ìlànà ìṣirò àti ètò ipò wọn ń ṣiṣẹ́ lórí àwọn ìpìlẹ̀ ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ [S7].
Ìtúpalẹ̀ Ètò Ẹsẹ̀ Ifá
Lítíréṣọ̀ àtẹnudẹ́nu tí ó rọ̀ mọ́ Ọ̀wọ́nrín Méjì bá ètò inú ti ewì Ifá mu dáadáa. Gẹ́gẹ́ bí Wande Abimbola ti ṣe àkọsílẹ̀ rẹ̀ nínú àwọn ìtúpalẹ̀ ètò rẹ̀, ẹsẹ̀ Ifá tó pé pérépéré ní àwọn apá ètò ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ tí ó tó mẹ́jọ, bó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn ẹsẹ kúkúrú lè fún àwọn apá kan pọ̀ tàbí kí wọ́n fò wọ́n dà [S1][S3].
Àwọn apá ètò mẹ́jọ tó wọ́pọ̀ náà ní nínú:
- Orúkọ (àwọn) awó: Lọ́pọ̀ ìgbà ó máa ń jẹ́ orúkọ àpèpọ̀, àmúlò ohùn fún àpárá, orúkọ oyè àwọn baba ńlá, tàbí gbólóhùn àfiwé tó ń ṣàpèjúwe ipò àdánidá tàbí ipò ẹ̀mí [S1][S3].
- Orúkọ (àwọn) ẹni tí a dáfá fún: Ẹnì kọ̀ọ̀kan, àwùjọ, ẹranko, tàbí òrìṣà tí a dá ifá fún [S1][S3].
- Ìdí tàbí àkókò dídáfá: Àpèjúwe wàhálà, àìsàn, àìrówóná, ìrìn-àjò, tàbí aáwọ̀ àwùjọ tó fa dídáfá [S1][S3].
- Pípàṣẹ ẹbọ (ẹbọ): Àwọn ohun èlò pàtó, ẹranko, oúnjẹ, tàbí owó tí a béèrè láti tún oríire ẹni tí a dáfá fún ṣe [S1][S3].
- Ìhùwàsí ẹni tí a dáfá fún: Ọ̀rọ̀ tó ń sọ bóyá ẹni tí a dáfá fún rúbọ tàbí kò rúbọ tí a pàṣẹ fún un [S1][S3].
- Àbájáde rẹ̀: Bí àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ ṣe ṣẹlẹ̀ nínú ìtàn, tó ń fi ìyọjú wàhálà hàn fún ẹni tó gbọ́ràn tàbí bí àjálù ṣe búrẹ́kẹ́ fún ẹni tó kọ̀ láti rúbọ [S1][S3].
- Ìhùwàsí ẹni tí a dáfá fún lẹ́yìn náà: Ìfihàn ayọ̀, ijó, ìyìn fún àwọn awó, àti bíbọlá fún Ifá [S1][S3].
- Ìparí ètò (àtúnsọ): Ìsọníṣókí ewì tó ń tẹnumọ́ ẹ̀kọ́ ìwà rere tí ó sì ń fi agbára títí láé ti ẹbọ rírú hàn [S1][S3].
Nínú Ọ̀wọ́nrín Méjì, a lo àwọn apá mẹ́jọ yìí ní tòtò lẹ́sẹẹsẹ láti ṣàfihàn ewu ìgbéraga, pàtàkì ìfetísílẹ̀, àti ìyípadà àìròtẹ́lẹ̀ ti kádàrá [S1][S3].
Àwọn Ẹsẹ Tí A Tẹ̀ Jáde àti Ìtúpalẹ̀ Èdè
Àwọn ẹsẹ tí àwọn olùwádìí akadá kọ sílẹ̀ pèsè ẹ̀rí àkọ́kọ́ fún àwọn àṣà lítíréṣọ̀ àti àwọn ìlànà ìwà rere tí ó wà nínú Ọ̀wọ́nrín Méjì. Àwọn ẹsẹ tí ó tẹ̀lé e yìí fi ìtòlẹ́sẹẹsẹ àti àwọn ọnà-èdè ewì tí ó jẹ́ àmì pàtàkì fún Odù yìí hàn.
Ẹsẹ 1: Dídá Ifá fún Àwọn Ará Ọ̀wọ́nrín
Wande Abimbola ṣe àkọsílẹ̀ ẹsẹ tí ó tẹ̀lé e yìí nínú Sixteen Great Poems of Ifá (1975) ó sì ṣe àtúnyẹ̀wò rẹ̀ nínú Ifá: An Exposition of Ifá Literary Corpus (1976) [S1][S3].
1. Èdè Ìpilẹ̀ṣẹ̀ (Àkọsílẹ̀ Yorùbá)
Ọ̀wọ́nrín ségesège,
Awo ayé;
Ló díá fún wọn nílùú Ọ̀wọ́nrín,
Níbi wọ́n gbé ń jí,
Tí wọ́n ń fomi ojúú ṣògbérè ọmọ.
Wọ́n ní kí wọ́n rúbọ:
Ẹgbàáwàá owó,
Àti ewúrẹ́ mẹ́fà.
Wọ́n gbọ́ ẹbọ,
Wọ́n rú.
Wọ́n gbọ́ ètùtù,
Wọ́n ṣe.
Ìgbà tí wọ́n rúbọ tán,
Ni wọ́n bẹ̀rẹ̀ sí í bí mọ.
Wọ́n ní, ńjẹ́: Ọ̀wọ́nrín ségesège,
Awo ayé;
Díá fún wọn nílùú Ọ̀wọ́nrín,
Ọ̀wọ́nrín dé o, awo ayé,
Ọmọ wẹ́rẹ́wẹ́rẹ́ kún ilé Ọ̀wọ́nrín.
2. Ìtumọ̀ Ọ̀rọ̀-kọ̀ọ̀kan
Ọ̀wọ́nrín ségesège (Ọ̀wọ́nrín of disorderly movement / zigzag appearance),
Awo ayé (Diviner of the world / earth);
Ló díá fún wọn (He cast divination for them)
nílùú Ọ̀wọ́nrín (in the town of Ọ̀wọ́nrín),
Níbi wọ́n gbé ń jí (Where they were waking up),
Tí wọ́n ń fomi ojúú ṣògbérè ọmọ (And they were using the water of eyes to mourn/weep for lack of children).
Wọ́n ní kí wọ́n rúbọ (They said that they should perform sacrifice):
Ẹgbàáwàá owó (Twenty thousand cowries / currency),
Àti ewúrẹ́ mẹ́fà (And six female goats).
Wọ́n gbọ́ ẹbọ (They heard the prescribed sacrifice),
Wọ́n rú (They performed it).
Wọ́n gbọ́ ètùtù (They heard the propitiation),
Wọ́n ṣe (They completed it).
Ìgbà tí wọ́n rúbọ tán (The time that they finished performing sacrifice),
Ni wọ́n bẹ̀rẹ̀ sí í bí mọ (It was then they began to give birth to children).
Wọ́n ní, ńjẹ́ (They said, therefore): Ọ̀wọ́nrín ségesège (Ọ̀wọ́nrín of disorderly movement),
Awo ayé (Diviner of the world);
Díá fún wọn nílùú Ọ̀wọ́nrín (Cast divination for them in the town of Ọ̀wọ́nrín),
Ọ̀wọ́nrín dé o, awo ayé (Ọ̀wọ́nrín has arrived, diviner of the world),
Ọmọ wẹ́rẹ́wẹ́rẹ́ (Tiny children in great numbers)
kún ilé Ọ̀wọ́nrín (fill the house of Ọ̀wọ́nrín).
3. Ìtumọ̀ Èdè Gẹ̀ẹ́sì Lọ́nà Àsọyé
"Ọ̀wọ́nrín ti ìrìn ségesège, Awo Ilẹ̀, Díá fún àwọn ará ìlú Ọ̀wọ́nrín, Níbi tí wọ́n jí ní ojoojúmọ́ Tí wọ́n ń fi omi ojú ṣọ̀fọ̀ àìrọ́mọbí. Wọ́n ní kí wọ́n rúbọ: Ẹgbàáwàá owó ẹyọ, Àti ewúrẹ́ mẹ́fà. Wọ́n gbọ́ ẹbọ, Wọ́n sì rú u. Wọ́n gbọ́ ètùtù, Wọ́n sì ṣe é. Lẹ́yìn tí wọ́n ti rú ẹbọ náà, Wọ́n bẹ̀rẹ̀ sí í bímọ. Wọ́n ń yọ̀, wọ́n ń kọrin: 'Ọ̀wọ́nrín ti ìrìn ségesège, Awo Ilẹ̀, Díá fún àwọn ará ìlú Ọ̀wọ́nrín. Ọ̀wọ́nrín dé tán, awo ayé, Àìmọye àwọn ọmọ wẹ́wẹ́ sì kún ilé Ọ̀wọ́nrín báyìí!'" (Wande Abimbola ló túmọ̀ rẹ̀ [S1][S3])
4. Ìtumọ̀
Ẹsẹ náà tẹnumọ́ ọn pé ìbànújẹ́ àwùjọ, pàápàá jùlọ ìdínkù iye ènìyàn nítorí àìrí ọmọ bí, kì í ṣe àmúwá ọ̀run tí kò ṣeé yípadà. Nípa gbígbà láti jọ wá ìtọ́sọ́nà láti ọ̀dọ̀ Ifá àti ṣíṣe àwọn ojúṣe ẹbọ tí a là sílẹ̀, àwùjọ kan lè yí ipò àìtó (ọ̀wọ́n) padà kí wọ́n sì jèrè ìbísí iye (ọmọ wẹ́rẹ́wẹ́rẹ́) [S1][S3].
5. Iṣẹ́ Àwùjọ àti Ìlò Rẹ̀
Ẹsẹ yìí ń ṣiṣẹ́ láwùjọ bí ohun èlò ìtùnú fún gbogbo ènìyàn àti ìṣírí. A máa ń lò ó nígbà ìdààmú àwùjọ, ìpàdé ìdílé, tàbí àyẹ̀wò ẹnì kọ̀ọ̀kan tí àgàn àti àníyàn nípa píparẹ́ ìran bá ń dà láàmú. Ó ń fòpin sí àríyànjiyàn nípa ìnáwó líle tí ẹbọ olówó gíga ń béèrè nípa fífi hàn pé ìfọwọ́sowọ́pọ̀ gbogbo ènìyàn ló ń mú kí ìran má bàa parẹ́ tààrà [S1][S3].
6. Àpẹẹrẹ Ìṣẹ̀lẹ̀
Baálé kan nínú àwùjọ àgbẹ̀ pe gbogbo ẹbí jọ lẹ́yìn ọ̀pọ̀ àkókò ikú àbíkú àti ìṣòro àìrí ọmọ bí. Babaláwo ka ẹsẹ yìí lẹ́yìn dídá Ọ̀wọ́nrín Méjì. Ẹbí náà mọ̀ pé kíkà tí a ka ẹsẹ yìí kì í ṣe kìkì àlọ́ lásán, ṣùgbọ́n ó jẹ́ àpẹẹrẹ àyẹ̀wò tó gbọ́dọ̀ tẹ̀lé: ìṣòro náà ṣeé yanjú, ṣùgbọ́n kìkì tí gbogbo àwọn ọmọ ẹbí bá pawọ́pọ̀ dá owó fún àwọn ẹran àti àwọn ohun ìrúbọ tí a béèrè dípò kí wọ́n máa dá ẹ̀bi lé àwọn aya tàbí àwọn àbúrò lórí [S1][S3].
7. Ìjẹ́pàtàkì àti Ìwọ̀n Ìjìnlẹ̀ Ọgbọ́n
Nínú èrò Yorùbá, àìrí ọmọ bí ni a kà sí ọ̀kan lára àwọn àjálù ńlá mẹ́ta tí ń bá ẹ̀mí ènìyàn fínra, lẹ́gbẹ̀ẹ́ òṣì àti ikú àìtọjọ́. Ẹsẹ yìí fìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé ìtẹ̀síwájú ti ara àti ti ẹ̀mí sinmi lórí pípèsè àjọṣepọ̀ títóọ́ láàárín àwùjọ ènìyàn tí a ń rí àti àwọn agbára ẹ̀mí àìrí nípa lílo ọ̀nà pàṣípààrọ̀ ẹbọ (ẹbọ) [S1][S3].
8. Àwọn Àyípadà Ẹsẹ
William Bascom ṣe àkọsílẹ̀ ẹ̀yà kúkúrú kan ti orí-ọ̀rọ̀ yìí tí a gbà láti Ilé-Ifẹ̀, níbi tí a ti fi àyípadà díẹ̀ sí orúkọ awo náà nípa bí a ṣe ń pè é (Ọ̀wọ́nrín ṣéṣé) tí àwọn ohun ìrúbọ náà sì tẹnumọ́ àwọn ẹyẹ àdúgbò dípò àwọn ẹran ọ̀sìn, èyí tí ó fi hàn bí àwọn àgbègbè ṣe ń ṣe àmúlò àwọn ohun tí a là sílẹ̀ fún ẹbọ [S2].
9. Ohùn àti Ọ̀nà Ìlò Ọ̀rọ̀
Àpapọ̀ orúkọ náà Ọ̀wọ́nrín ségesège máa ń mú ìró fọ́nrán àsọdùn jáde kedere. Ọ̀rọ̀ náà ségesège (ó-ò-ò-ò) ní ti fónẹ́tíìkì fi ìrìn rírorò, tìtẹ̀sẹ̀-tìtẹ̀sẹ̀, tàbí ìwọ́kúwọ́ hàn. Àìdúró-sójú-kan ti ìwọ̀n orin yìí ń fara wé ipò àìfẹsẹ̀múlẹ̀ àti ìdàrúdàpọ̀ ti àwùjọ tí kò bímọ kí ètùtù tó wáyé [S1][S3].
10. Àwọn Àkíyèsí lórí Ìtumọ̀
Gbólóhùn náà fomi ojúú ṣògbérè ọmọ jẹ́ àkànlò èdè tí ìtumọ̀ rẹ̀ ní tààrà jẹ́ "fífi omi ojú ṣọ̀fọ̀ ọmọ." Ìtumọ̀ èdè Gẹ̀ẹ́sì bí "weeping bitterly" gbé ìmọ̀lára náà jáde ṣùgbọ́n ó pa àfiwé ti ara rẹ́, ìyẹn lílo omi ara (omi ojú) gẹ́gẹ́ bí ohun ìnáwó dípò omi ara alààyè tí ó jẹ́ ọmọ [S1][S3].
Ẹsẹ 2: Ẹsẹ lórí Ìṣọ́ra àti Ẹbọ
William R. Bascom to ẹsẹ tí ó tẹ̀lé e yìí lẹ́sẹẹsẹ nínú Ifa Divination: Communication Between Gods and Men in West Africa (1969) lábẹ́ apá "Ọwọnrín Méjì" [S2]
1. Ìpìlẹ̀ (Àkọsílẹ̀ Yorùbá)
Agada kọ́kọ́lọ́,
Awo orí eékán;
Díá fún Ọ̀rúnmìlà,
Ifá ń lọ bá wọn dọ̀rọ̀ ilé ayé yí.
Wọ́n ní ó rúbọ:
Àkùkọ adìyẹ mẹ́ta,
Àti ẹgbẹ̀fà owó.
Ọ̀rúnmìlà gbọ́ ẹbọ,
Ó rú.
Ó ní: Ẹ dákun,
Ẹ má fìkánjú jayé.
Ayé kì í ṣe ti ẹnìkan.
2. Ìtumọ̀ Lọ́rọ̀ọ̀rọ̀
Agada kọ́kọ́lọ́ (The short curved sword / broad blade of tangled form),
Awo orí eékán (The diviner of the top of the fingernail / nail head);
Díá fún Ọ̀rúnmìlà (Cast divination for Ọ̀rúnmìlà),
Ifá ń lọ bá wọn dọ̀rọ̀ ilé ayé yí (Ifá was going to participate with them in discussing the affairs of this earthly house).
Wọ́n ní ó rúbọ (They said that he should offer sacrifice):
Àkùkọ adìyẹ mẹ́ta (Three roosters),
Àti ẹgbẹ̀fà owó (And twelve hundred cowries).
Ọ̀rúnmìlà gbọ́ ẹbọ (Ọ̀rúnmìlà heard the sacrifice),
Ó rú (He performed it).
Ó ní: Ẹ dákun (He said: I plead with you),
Ẹ má fìkánjú jayé (Do not use impatience to consume the world / live life).
Ayé kì í ṣe ti ẹnìkan (The world belongs to no single person).
3. Ìtumọ̀ Lédè Gẹ̀ẹ́sì Lọ́nà Àbínibí
"Idà wọ́kọọ́wọ́kọ́ tí ó kọ́ra wọn, Awo etí èékánná, Dáfá fún Ọ̀rúnmìlà, Nígbà tí Ifá ń rìnrìn-àjò lọ gba ìmọ̀ràn lórí àwọn ọ̀ràn ayé yìí. Wọ́n gbà á nímọ̀ràn láti rúbọ: Àkùkọ adìyẹ mẹ́ta, Àti ẹgbẹ̀fà owó ẹyọ. Ọ̀rúnmìlà gbọ́ ètùtù tí a pàṣẹ, Ó sì ṣe ẹbọ náà. Ó kìlọ̀ pé: 'Mo bẹ̀ yín gbogbo, Ẹ má fi ìkánjú tí kò lérò jayé. Ayé kì í ṣe ti ẹnì kan ṣoṣo ní àkànṣe.'" (Tí William R. Bascom túmọ̀ [S2])
4. Ìtumọ̀
Ewì náà ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí ìkìlọ̀ ìmọ̀-ọ̀rọ̀ àti ìwà rere lòdì sí ìgbéraga nínú ìṣèlú, ìwọra láti dá gbogbo nǹkan jẹ, àti ìkánjú àìronújinlẹ̀ (ìkánjú). Ó fìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé ilẹ̀ ayé (ayé) jẹ́ ibi àjọpín tí a ń ṣàkóso rẹ̀ nípa ìtọ́jú aláyídá dípò àkóso títí láé ti ẹnì kan ṣoṣo [S2].
5. Iṣẹ́ Àwùjọ àti Ìmúlò Rẹ̀
Àwọn àgbàlagbà àti àwọn babaláwo máa ń lo ẹsẹ-ọ̀rọ̀ yìí láti fi kọ́ àwọn aṣáájú tí ìmóríwú wọn ti pọ̀ jù, àwọn ọ̀dọ́ tí wọ́n lépa nǹkan àṣejù, tàbí àwọn ẹgbẹ́ tí ń jiyàn láàárín ìlú níjánu. Ó ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí ìbáwí oníwà-rere tí ó lágbára lòdì sí àwọn ẹnì kọ̀ọ̀kan tí wọ́n ń gbìyànjú láti dá àwọn ohun àmúṣọrọ̀ àjọmọ̀lọ̀ jẹ tàbí tí wọ́n ń fi ìkánjú wọ inú àwọn iṣẹ́ eléwu láìronú [S2].
6. Àpẹẹrẹ Ìṣẹ̀lẹ̀
Oníṣòwò olówó kan tàbí olóyè tí a ṣẹ̀ṣẹ̀ yàn gbìyànjú láti dá ilẹ̀ àwùjọ jẹ tàbí láti tẹríba fún àwọn ìlànà ìgbìmọ̀ ìbánisọ̀rọ̀ mọ́lẹ̀ láti gba ẹ̀tọ́ iṣẹ́-òwò. Babaláwo kan da Ọ̀wọ́nrín Méjì ó sì ké ewì yìí níwájú ìgbìmọ̀. Nígbà tí àgbájọ náà gbọ́ ẹsẹ náà, wọ́n rí ìkìlọ̀ tààrà kan: ojúkòkòrò àti ìkánjú tí kò ní ìjánu yóò fa ìyàsọ́tọ̀ láwùjọ àti ìparun, èyí tí yóò fipá mú aṣáájú náà láti dín àwọn ohun tí ó ń béèrè kù [S2].
7. Ìjẹ́pàtàkì àti Ìwúwo Nínú Ìmọ̀ Ọgbọ́n Orí
Ọ̀rọ̀ ìmọ̀-ọgbọ́n Ayé kì í ṣe ti ẹnìkan ("Ayé kì í ṣe ti ẹnì kan ṣoṣo") jẹ́ ọ̀kan lára àwọn òtítọ́ kòṣeémáṣe nínú ìmọ̀ ọgbọ́n orí àwùjọ ti Yorùbá. Ó fìdí àwọn ìṣèkápá àti àyẹ̀wò tí ó jẹ́ àbùdá ìṣàkóso àbínibí múlẹ̀, ní títẹ̀ẹ́ mọ́lẹ̀ pé àṣẹ wà ní ìpamọ́ gẹ́gẹ́ bí amúṣọrọ̀ tí a sì gbọ́dọ̀ jíhìn rẹ̀ fún àwùjọ [S2][S3].
8. Àwọn Àyípadà Ẹsẹ
Ayo Salami kọ àyípadà tí ó fẹ̀ sí i nípa kókó yìí sílẹ̀ níbi tí ìbèèrè ọ̀rọ̀ náà ti kan ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn òrìṣà ìbẹ̀rẹ̀ ayé tí wọ́n ń bára wọn díje fún ipò gíga jùlọ lórí gbogbo ayé, èyí tí ó wá parí sí ìmòye kan náà pé ètò àjọṣe gbogbo gbòò ń béèrè fún ìbọ̀wọ̀ fún ara wọn dípò ìṣẹ́gun láti ọwọ́ ẹnì kan ṣoṣo [S8].
9. Ohùn Èdè àti Àkàwé
Gbólóhùn náà Agada kọ́kọ́lọ́ ń lo àwọn ohùn àárín, òkè, àti ìsàlẹ̀ tí ń tẹ̀lé ara wọn láti pe àpèjúwe bí idà kúkúrú tí ó wọ́kọọ́ (agada) ṣe rí, pẹ̀lú ojú rẹ̀ tí ó korò tí ó sì mú. Àwòrán ológun yìí yàtọ̀ pátápátá sí agbègbè pẹ́ẹ́pẹ̀ẹ̀pẹ́ tí ó tún jẹ́ ẹlẹgẹ́ ti èékánná (orí eékán), èyí tí ń fi agbára babaláwo hàn láti rí àwọn ewu ńlá nínú àwọn kúlẹ̀kúlẹ̀ kéékèèké [S2].
10. Àkíyèsí lórí Ìtumọ̀
Ọ̀rọ̀-ìṣe àpọ̀pọ̀ náà jayé (tí a fà yọ látinú jẹ àti ayé) ni a túmọ̀ lọ́rọ̀ọ̀rọ̀ gẹ́gẹ́ bí "láti jẹ ayé," ṣùgbọ́n lọ́nà àbínibí ó túmọ̀ sí "láti gbádùn ayé," "láti wà láàyè," tàbí "láti darí àwọn ọ̀ràn ayé." Bascom ṣe ìtumọ̀ fìkánjú jayé gẹ́gẹ́ bí jíjẹ tàbí gbígbádùn ayé pẹ̀lú àìnísùúrù, èyí tí ó mú ìtumọ̀ méjèèjì ti ìfẹ́kúfẹ̀ẹ́ tí kò lérò àti ìwà kánjúkánjú wá [S2].
Àwọn Ìyàtọ̀ Nípa Ìlànà Ìwádìí Nínú Àkọsílẹ̀ Àwọn Onímọ̀
Láti pa ìpéye ìmọ̀-ètò-èdè mọ́, ìjíròrò àwọn onímọ̀ ya ìpele ẹ̀rí mẹ́ta sọ́tọ̀ ketekete nípa Ọ̀wọ́nrín Méjì:
- Ohun tí àṣà ìbílẹ̀ inú sọ nípa ara rẹ̀: Àkójọpọ̀ ọ̀rọ̀ ẹnu tẹnumọ́ ọn pé Ọ̀wọ́nrín Méjì jẹ́ ẹ̀dá ayé àtìbẹ̀rẹ̀, Odù kan tí ó wà nígbà ìṣẹ̀dá ayé, tí ó ní àwọn òfin ẹ̀mí pàtó nínú èyí tí Ọ̀rúnmìlà fi hàn fún àwọn babaláwo ìgbà ìwáṣẹ̀ [S1][S3]. Nínú ètò yìí, àwọn ẹsẹ rẹ̀ jẹ́ àká òtítọ́ ayé tí kò lópin tí a gbé láti ìran dé ìran láìṣe àyípadà kankan.
- Ohun tí ìmọ̀ ìtàn àti ìmọ̀ àṣà àwùjọ kọ sílẹ̀: Àwọn onímọ̀ nípa ẹ̀dá ènìyàn, onímọ̀ èdè, àti onítàn ṣe àkọsílẹ̀ ilé-ìkàwé ẹnu tí kò dálé ibì kan ṣoṣo, tí ó sì jinlẹ̀ gidigidi, èyí tí àwọn ẹgbẹ́ amọṣẹ́dunjú agbègbè ń tọ́jú [S1][S2][S6]. Ìtúpalẹ̀ ti àwọn onímọ̀ fi hàn pé bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn ìpìlẹ̀ ìwọ̀n ewì àti ìṣirò oní-méjì wà bákan náà, àwọn àyípadà pàtàkì wà nínú iye ẹsẹ, ipò agbègbè, bí a ṣe ń pe àwọn ọ̀rọ̀ jáde, àti àwọn ètùtù àṣẹ kọjá Ilẹ̀ Yorùbá àti àwọn agbègbè tí wọ́n fọ́nká sí ní Òkun Àtìláńtíìkì [S2][S4][S6]. Àkọsílẹ̀ ìtàn kò sọ ohunkóhun nípa àwọn ẹnì kọ̀ọ̀kan tí wọ́n kọ àwọn ẹsẹ pàtó nínú ìtàn, ó sì ń tọ́jú wọn gẹ́gẹ́ bí ohun-ìní ìmọ̀ ti gbogbo àjọ [S1][S2].
- Ohun tí àwọn ìwé àkọsílẹ̀ àkókò amúnisìn àti ti àwọn míṣọ́nnárì sọ: Àwọn àkọsílẹ̀ àwọn míṣọ́nnárì ti ọ̀rúndún kọkàndínlógún àti ìbẹ̀rẹ̀ ọ̀rúndún ogún sábà máa ń pe àkójọpọ̀ Ifá, pẹ̀lú Ọ̀wọ́nrín Méjì, ní ìgbàgbọ́ àìlọ́gbọ́n ti ìgbà àtijọ́, ẹ̀tàn bọ̀rìṣà, tàbí iṣẹ́-awo ti èṣù tí a ṣe láti fi rẹ́ àwọn oníbàárà jẹ [S2]. Ìwádìí àwọn onímọ̀ ti fìdí rẹ̀ múlẹ̀ bí àwọn àkọsílẹ̀ amúnisìn wọ̀nyí ṣe ṣì fúnra wọn gbọ́ àwọn àkọsílẹ̀ ìṣirò tí ó díjú, ìjìnlẹ̀ ìmọ̀ ọgbọ́n orí, àti àwọn ìgbékalẹ̀ lítíréṣọ̀ gíga ti Odù [S1][S2][S3].
Àwọn Ààlà Ìkọ́nilẹ́kọ̀ọ́ Awo àti Àwọn Ohun Tí A Yọ Kúrò
Àwọn abala kan nínú Ọ̀wọ́nrín Méjì wà fún àwọn àlùfáà tí a ti kọ́ lẹ́kọ̀ọ́ awo nìkan (babaláwo àti ìyánífá), a sì mọ̀ọ́mọ̀ yọ wọ́n kúrò nínú àkójọpọ̀ tí a ń pín kiri fún gbogbo ènìyàn nínú ìmọ̀ ẹ̀kọ́:
- Àwọn Ọ̀fọ̀ Àṣírí (Ọfọ̀ àti Àyájọ́): Àwọn gbólóhùn ọ̀rọ̀ àṣírí tí ó lágbára púpọ̀, tí a ń pè láti mú kí àwọn oògùn pàtó kan ṣiṣẹ́ (oògùn) tàbí láti mú kí àwọn iṣẹ́ agbára tẹ̀mí ṣẹlẹ̀, ni a ń tọ́jú nípasẹ̀ ìran ẹnu nìkan, tí a kò sì tẹ̀ jáde nínú àwọn ìwé ẹ̀kọ́ akádẹ́míìkì tí a lè fìdí wọn múlẹ̀.
- Pípèsè Àwọn Oògùn Gan-an: Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn orísun akádẹ́míìkì kọ àkọsílẹ̀ lórí àwọn ẹ̀ka gbogbogbòò ti àwọn ẹranko ẹbọ àti àwọn ohun oúnjẹ, àwọn èròjà ewéko àti oògùn gidi fún pípèsè àwọn àwẹ̀ ìyàsímímọ́, gbẹ́rẹ́ ààbò, àti àwọn oògùn ààbò pàtàkì (ààbò) tí ó ní í ṣe pẹ̀lú Ọ̀wọ́nrín Méjì wà lọ́wọ́ àwọn tí a ti kọ́ lẹ́kọ̀ọ́ nìkan [S1][S2].
- Àwọn Ètùtù Àṣírí ti Ẹgbẹ́: Àwọn ìlànà inú tí ń darí ìyàsímímọ́ àwọn ojúbọ àti ìbánisọ̀rọ̀ àṣírí láàárín àwọn àgbàlagbà olùtẹfá nígbà ìtẹfá wà ní títìpa fún àwọn olùwádìí tí kò tẹ̀fá [S1][S2].
Ní ìbámu pẹ̀lú àwọn ìlànà akádẹ́míìkì ti àkójọ iṣẹ́ yìí, a kò gbìyànjú láti fi àwọn àbá àkíyèsí lásán dí àwọn àlàfo wọ̀nyí. Níbi tí àkọsílẹ̀ akádẹ́míìkì kò bá ti sọ nǹkan kan tàbí níbi tí àwọn ìlànà ètùtù bá ti dènà àyè láti mọ̀ nípa rẹ̀, a jẹ́wọ́ ààlà náà kedere.