The Èkìtì Yorùbá
A comprehensive scholarly study of the Èkìtì subgroup, examining regional topography, Central Yoruba dialectology, dynastic histories, political councils, and ritual systems.
Àwọn Èkìtì jẹ́ ẹ̀ka pàtàkì kan lára Yorùbá tí wọ́n ń gbé ní agbègbè olókè-òkè ní ìlà-oòrùn ilẹ̀ Yorùbá, agbègbè tí ó bá Ìpínlẹ̀ Ekiti ti òde-òní mu ní apá gúúsù-ìwọ̀-oòrùn Nàìjíríà, pẹ̀lú àwọn àjọṣepọ̀ àṣà àti ìtàn tó tàn dé àwọn apá kan ní Ìpínlẹ̀ Ondo, Kwara, àti Kogi [S1][S2]. Orúkọ náà Èkìtì jẹ́ orúkọ tí ó dá lórí ẹ̀yà àti ilẹ̀ tí a fà yọ láti inú ọ̀rọ̀ náà òkìtì, èyí tí ó túmọ̀ sí òkìtì ilẹ̀, òkè, tàbí ilẹ̀ gíga, tí ó ń fi àwọn òkè àpáta àti àwọn àfọwọ́bà òkè tó ṣe àpèjúwe àyíká agbègbè náà hàn [S1][S11]. Ní ìyàtọ̀ sí ètò ìjọba ọba alágbára kan ṣoṣo ní àárín gbùngbùn ti Ilẹ̀ Ọba Ọ̀yọ́ nínú ìtàn, àwọn Èkìtì ṣètò ara wọn nípasẹ̀ àpapọ̀ àwọn ìjọba olómìnira, tí ẹnì kọ̀ọ̀kan wọn ní ọba mímọ́ (Ọba), ìgbìmọ̀ afọwáye tó ga jùlọ, àti àwọn ẹgbẹ́ ogbà tí ó kárí gbogbo àwùjọ [S1][S3][S11].
Ní gbogbo ọ̀rúndún kọkàndínlógún, àwọn Èkìtì kó ipa pàtàkì nínú ìtàn ìṣèlú gbogbo Yorùbá nípasẹ̀ dídá àjọṣepọ̀ ológun Èkìtìparapọ̀ sílẹ̀, èyí tí í ṣe àjọṣepọ̀ ológun lòdì sí ìjẹgàba tí a gbé kalẹ̀ láti fòpin sí ìfẹ̀sọ̀kòkò ilẹ̀ àti ìgbàwọ́dè tí Ibadan ń ṣe [S1]. Nípa ti èdè, àwọn ẹ̀ka-èdè Èkìtì wà nínú ẹgbẹ́ ẹ̀ka-èdè Àárín Gbùngbùn Yorùbá (CY), wọ́n sì ń pa àwọn ètò fònọ́lọ́jì àti mọfọ-síńtáàsì àtijọ́ mọ́, bíi ètò fáwẹ́lì mẹ́sàn-án pẹ̀lú ìbámu gbòǹgbò ahọ́n síwájú, àwọn ìrísí mọ́fọ́lọ́jì ọ̀rọ̀-ìṣe tí kì í ṣe àbùdá, àti àwọn ètò ọ̀rọ̀-ìkọ̀ àrà-ọ̀tọ̀ [S4][S5][S6][S7][S8][S9][S10]. Nípa ti àṣà, àwọn ètò ẹ̀sìn Èkìtì pẹ̀lú àwọn àjọyọ̀ ọba àti ti àwọn baba ńlá pàtàkì, títí bí àpéjọ Udiroko, àwọn ètò ìrúbọ Ogun Onire, ìbọbọ àwọn àbùdá ilẹ̀ mímọ́ bíi òkè Olosunta, àti ṣíṣe àwọn eégún abìbòrí Elefon àti Epa tí ó ní kíkún [S11][S12][S13][S14][S15].
Ilẹ̀, Ẹ̀kọ́ Ilẹ̀, àti Ètò Ibùgbé
Ilẹ̀ ìbílẹ̀ Èkìtì jẹ́ èyí tí àwọn òkè àti pẹ̀tẹ́lẹ̀ orí òkè yí ká, èyí tí ó pèsè àbò àdánidá fún wọn nínú ìtàn ní àkókò àwọn ogun agbègbè [S1][S14]. Ní ti ẹ̀kọ́ ilẹ̀, agbègbè Èkìtì wà ní àárín apá ìlà-oòrùn Yorùbá, ó sì pín ààlà pẹ̀lú àwọn Ìjẹ̀ṣà ní ìwọ̀-oòrùn, àwọn Ìgbómìnà ní àríwá-ìwọ̀-oòrùn, àwọn Akoko ní ìlà-oòrùn, àti àwọn ènìyàn tí ń sọ èdè Edo ní agbègbè Benin ní gúúsù-ìlà-oòrùn [S1][S2]. Ìtànkálẹ̀ àṣà, ẹ̀ka-èdè, àti àjọṣepọ̀ ìṣèlú Èkìtì kọjá àwọn ààlà Ìpínlẹ̀ Ekiti ti òde-òní dé àwọn agbègbè tí ó sún mọ́ ọn ní Ìpínlẹ̀ Ondo, àwọn agbègbè ìṣàkóso gúúsù ti Ìpínlẹ̀ Kwara, àti àwọn àwùjọ etí ààlà ìwọ̀-oòrùn ti Ìpínlẹ̀ Kogi [S1][S5].
Ètò ibùgbé ní Èkìtì dàgbàsókè gẹ́gẹ́ bí àwọn àárín ìlú tí ó kún fún ènìyàn tí àwọn abúlé àti àbà oko kékeré yí ká, ètò kan tí ó ṣe ìwọ́ntúnwọ̀nsì láàárín iṣẹ́ àgbẹ̀ àti àbò àwùjọ [S1][S3]. Dípò dídá orílẹ̀-èdè kan ṣoṣo sílẹ̀ lábẹ́ ọba alágbára kan ní àárín gbùngbùn, Èkìtì ti ṣáájú ìgbà amúnisìn ní àwọn orílẹ̀-ìjọba olómìnira púpọ̀ [S1][S11]. Àwọn ìjọba pàtàkì nínú ìtàn, pẹ̀lú àwọn ọba aládé wọn, ni:
- Adó-Èkìtì, tí Ewí ti Adó ń ṣàkóso rẹ̀ [S1][S11].
- Ọ̀tùn-Èkìtì, tí Ọ̀ọ̀rẹ̀ ti Ọ̀tùn ń ṣàkóso rẹ̀ [S1][S2].
- Ìkọ̀lé-Èkìtì, tí Ẹlẹ́kọ̀lé ti Ìkọ̀lé ń ṣàkóso rẹ̀ [S1][S2].
- Ìjẹ̀rò-Èkìtì, tí Ajérò ti Ìjẹ̀rò ń ṣàkóso rẹ̀ [S1][S2].
- Ẹ̀fọ̀n-Alààyè, tí Alààyè ti Ẹ̀fọ̀n ń ṣàkóso rẹ̀ [S1][S2].
- Arámọkọ-Èkìtì, tí Alárá ti Arámọkọ ń ṣàkóso rẹ̀ [S1][S2].
- Ìkẹ́rẹ́-Èkìtì, tí Ògògà ti Ìkẹ́rẹ́ ń ṣàkóso rẹ̀ [S1][S2].
- Ọ̀yẹ́-Èkìtì, tí Ọlọ́yẹ́ ti Ọ̀yẹ́ ń ṣàkóso rẹ̀ [S1][S2].
Ìjọba kọ̀ọ̀kan dá dúró pátápátá ní ti ìṣàkóso, ìdájọ́, àti ìṣòfin láàárín ààlà ilẹ̀ tirẹ̀, nígbà tí wọ́n sì ń ní àwọn ọ̀nà ìbáṣepọ̀ aṣojú ìjọba tí a ṣètò, àjọṣepọ̀ ìgbéyàwó ọba, àti àdéhùn àbò àjùmọ̀pín pẹ̀lú àwọn ìjọba Èkìtì aládùúgbò [S1][S3].
Ìrísí Èdè ti Ẹ̀ka-Èdè Èkìtì
Ẹ̀ka-èdè Èkìtì wà ní ipò pàtàkì nínú ìmọ̀ ẹ̀dá-èdè Yorùbá. Gẹ́gẹ́ bí èyí tí a pín sí abẹ́ ẹ̀ka Àárín Gbùngbùn Yorùbá (CY) lẹ́gbẹ̀ẹ́ àwọn oríṣi Ìjẹ̀ṣà àti Àárín Gbùngbùn Ifẹ̀, Èkìtì fi àwọn ìyàtọ̀ tó ṣe kedere hàn sí Yorùbá Gbẹ̀fẹ̀ (SY), èyí tí gbòǹgbò rẹ̀ wà nínú ẹbí ẹ̀ka-èdè Àríwá-Ìwọ̀-Oòrùn Yorùbá (NWY) [S6][S8][S10].
Àwọn Àbùdá Fònọ́lọ́jì
-
Ìbámu Fáwẹ́lì àti Ètò Fáwẹ́lì Mẹ́sàn-án. Yorùbá Gbẹ̀fẹ̀ ń lo ètò fáwẹ́lì méje tí ó pẹ̀lú /i, e, ẹ [ɛ], a, ọ [ɔ], o, u/. Ní ìyàtọ̀ sí èyí, Èkìtì ń lo ètò fóníìmù fáwẹ́lì mẹ́sàn-án àtijọ́ tí ó ń pa ìyàtọ̀ gbòǹgbò ahọ́n síwájú [±ATR] mọ́, tí ó ń ya /i, ɪ, u, ʊ/ sọ́tọ̀ lẹ́gbẹ̀ẹ́ àwọn fáwẹ́lì àárín àti ìsàlẹ̀ [S4]. Ìbámu fáwẹ́lì ń ṣiṣẹ́ dáradára kárí àwọn gbòǹgbò ọ̀rọ̀, tí ó ń ṣàkóso ìfọ̀rọ̀-ṣáájú àti ìyípadà sí ọ̀rọ̀-orúkọ ní ìbámu pẹ̀lú ìbámu gbòǹgbò ọ̀rọ̀ náà [S4].
-
Pínpín Kọ́ńsónáǹtì. Àwọn oríṣi ẹ̀ka-èdè Àárín Gbùngbùn Èkìtì, pàápàá oríṣi tí wọ́n ń sọ ní Adó-Èkìtì, kò ní kọ́ńsónáǹtì afùnpè àìkùn apá-ẹ̀yìn-ìràngbò /ʃ/ (ní ti àkọtọ́ ṣ) tí a máa ń rí ní NWY àti SY [S5]. Ní àyè rẹ̀, ètò fònọ́lọ́jì Èkìtì máa ń pè é ní kọ́ńsónáǹtì afùnpè àìkùn apá-ìràngbò /s/ [S5]. Nítorí náà, àwọn ọ̀rọ̀ tí a ń pè pẹ̀lú /ʃ/ nínú Yorùbá Gbẹ̀fẹ̀ ni wọ́n máa ń pè pẹ̀lú /s/ nínú àwọn ẹ̀ka-èdè àárín gbùngbùn Èkìtì [S5].
-
Tóònù àti Sílébù Ohùn Òkè (HTS). Nínú síńtáàsì Yorùbá, Sílébù Ohùn Òkè ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí àmì olùwà gírámà tí ó máa ń wáyé láàárín àkójọ ọ̀rọ̀-orúkọ olùwà àti àwọn ọ̀rọ̀-ìṣe tí ó tẹ̀lé e [S6]. Nínú ẹ̀ka-èdè Èkìtì, a máa ń pa àmì Sílébù Ohùn Òkè yìí rẹ́ ní ààlà síńtáàsì [S6]. Ìṣe fònọ́lọ́jì yìí yàtọ̀ tààràtà sí àwọn ẹ̀ka-èdè Àárín Gbùngbùn Yorùbá aládùúgbò bíi Ìjẹ̀ṣà àti Ifẹ̀, níbi tí a kò ti ń pa Sílébù Ohùn Òkè rẹ́, dípò bẹ́ẹ̀ tí ó ń wọ inú fáwẹ́lì tí ó ṣáájú rẹ̀ lọ [S6].
Àwọn Àbùdá Mọfọ-síńtáàsì
-
Ìsomọ́-ìbẹ̀rẹ̀ Ọ̀rọ̀-ìṣe Àìṣe-fáínáìtì àti Ìnfínífíìtì. Ní Yorùbá Ajùmọ̀lò, a sábà máa ń ṣẹ̀dá àwọn ìgbékalẹ̀ ọ̀rọ̀-ìṣe àìṣe-fáínáìtì tàbí àwọn tí a sọ di orúkọ nípasẹ̀ àtúnṣepọ̀ kọ́ńsónáǹtì pẹ̀lú fáwẹ̀lì ohùn òkè (fún àpẹẹrẹ, lọ di lílọ). Ní Èkìtì, àwọn ẹ̀ka gírámà wọ̀nyí ń pa àwọn àsomọ́-ìbẹ̀rẹ̀ fáwẹ̀lì ohùn òkè àtijọ́ mọ́, tí a sábà ń pè ní í- tàbí ú- gẹ́gẹ́ bí àwọn òfin ìbáramu fáwẹ̀lì ṣe rí, tí wọ́n sì ń bẹ̀rẹ̀ tààràtà mọ́ gbòǹgbò ọ̀rọ̀-ìṣe láì nílò àtúnṣepọ̀ kọ́ńsónáǹtì [S7].
-
Ìfipọ̀ àti Ìṣèkúnrẹ́rẹ́. Nínú àwọn gbólóhùn àbùdá tí ó jẹ́ ti àdéhùn, ti àsìkò, àti ti àbátan níbi tí Yorùbá Ajùmọ̀lò ti ń lo àwọn àmì bí tàbí tí, ẹ̀ka-èdè Èkìtì ń lo àsomọ́ alákúnrẹ́rẹ́ kí lọ́nà tí ó tòlẹ́sẹẹsẹ [S8].
-
Ìbáramu Ọ̀rọ̀-arọ́pò-orúkọ àti Ìsẹ́. Ọ̀rọ̀-arọ́pò-orúkọ olùwà ẹnì-kíní ẹyọ ní Èkìtì ń fi àwọn ìyípadà ìbáramu hàn tí ó sinmi lórí ipò ATR gbòǹgbò ọ̀rọ̀-ìṣe, tí ó ń yípadà láàárín mo àti mọ, tàbí nínú àwọn ẹ̀ka-èdè abẹ́ pàtó kan, me àti mẹ [S9]. Ìsẹ́ nínú gbólóhùn yàtọ̀ púpọ̀ sí ẹ̀túnrọ̀ ìsẹ́ kò ti Yorùbá Ajùmọ̀lò [S9]. Ní Èkìtì, a ń fi èé tí kì í yípadà tàbí àmì fáwẹ̀lì tí ń ṣe àmúlò è- sàmì sí ìsẹ́ gbólóhùn, èyí tí ń bá gbólóhùn ọ̀rọ̀-ìṣe sọ̀rọ̀ tààràtà [S9].
Ìjiyàn lórí Ìṣọ̀kan lòdì sí Ìparẹ́
Ìṣẹ̀dá fónọ́lọ́jì ti àwọn ìtòlẹ́sẹẹsẹ fáwẹ̀lì tí a súnkì kọjá ààlà ọ̀rọ̀ ní Èkìtì ti di kókó ìjiyàn pàtàkì nínú àbá-èrò gírámà Yorùbá [S9]. Oladele Awobuluyi dábàá pé àpapọ̀ fáwẹ̀lì kọjá ààlà mọ́fíìmù àti ọ̀rọ̀ ní Yorùbá ń gba ìṣọ̀kan fáwẹ̀lì kọjá, níbi tí àwọn àbùdá láti ara àwọn fáwẹ̀lì abẹ́lẹ̀ méjèèjì ti ń dàpọ̀ láti dá àwòrán ojú-ìta tuntun sílẹ̀ [S7][S9].
Lódì sí èyí, Ayọ̀ Bamgbọ́ṣé tako ètò yìí, nípa lílo àwọn àkọsílẹ̀ ẹ̀rí láti inú àwọn àpẹẹrẹ ìsúnkì fáwẹ̀lì àti ìsẹ́ ní Èkìtì láti fi hàn pé ìparẹ́ fáwẹ̀lì, dípò ìṣọ̀kan àbùdá, ni ó ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí ìlànà fónọ́lọ́jì àkọ́kọ́ tí ń ṣàkóso ìyanjú ìkọlu fáwẹ̀lì ní Yorùbá [S9].
Vowel Deletion vs. Coalescence:
Awobuluyi's model: /V₁/ + /V₂/ --> V₃ (Features merged via coalescence)
Bamgbose's model: /V₁/ + /V₂/ --> V₂ (or V₁) (One vowel deleted via phonological rule)
Èkìtì evidence: Bamgbose shows Èkìtì negation and verb contraction confirm direct vowel deletion.
Ìpínkíka Ẹ̀ka-èdè àti Ìyàtọ̀ Ẹ̀ka-èdè Abẹ́ Kékeré
Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn ìwádìí àfiwé gbòòrò pín Èkìtì sí abẹ́ Yorùbá Àárín Gùngùn lọ́nà kan náà, àwọn ìwádìí orí pápá fi ìpele ìpínyà ẹ̀ka-èdè inú lọ́hùn-ún hàn kọjá gbogbo agbègbè rẹ̀ [S5][S10]. Àwọn ẹ̀ka-èdè etí bèbè ààlà ń fi àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ ìfarakìn ìyípadà pàtàkì hàn [S5][S10]:
- Àwọn àwùjọ Èkìtì àríwá, bíi ẹgbẹ́ Mọ̀bà, ń fi àwọn ìbátan fónọ́lọ́jì àti ti àmúlò ọ̀rọ̀ hàn pẹ̀lú gúúsù Ìgbómìnà [S5].
- Àwọn oríṣiríṣi èdè etí bèbè ìlà-oòrùn jùlọ, bíi ọ̀rọ̀-ẹnu Òmùò-Èkìtì, ń fi àwọn ìyípadà sí ọ̀nà ìdìpọ̀ Yàgbà (Àríwá-Ìlà-Oòrùn Yorùbá) hàn [S5][S10].
- Àwọn oríṣiríṣi ti àárín gùngùn, tí a rí àpẹẹrẹ wọn láti Adó àti Ìjẹ̀rò, ń pa àwọn àmì fónọ́lọ́jì àbùdá ti Yorùbá Àárín Gùngùn mọ́ [S5][S6].
Àwọn oníwòye-èdè tẹnumọ́ ọn pé àkọsílẹ̀ àpèjúwe fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ẹ̀ka-èdè abẹ́ kéékèèké ti ìgbèríko àti etí ààlà Èkìtì kò tíì pé, èyí tí ó jẹ́ àlàfo pàtàkì nínú ìwádìí ẹ̀kọ́ ẹ̀ka-èdè [S5][S10].
Àwọn Ìtàn Ìṣẹ̀dálẹ̀ àti Ìtàn Àwọn Ìran Ọba Ìjímìjí
Àwọn ìpìlẹ̀ ìtàn ti àwọn ìjọba Èkìtì ni a pa mọ́ nípasẹ̀ àwọn ìtàn àtẹnudẹ́nu, ìtàn ìran àwọn ọba, àti oríkì àwọn ìran ọba (oríkì) [S1][S2][S11].
+-----------------------------------------------------------------------------------+
| ÈKÌTÌ HISTORICAL LINEAGES & EMERGENCE |
+-----------------------------------------------------------------------------------+
| |
| [ Autochthonous Inhabitants ] [ Ilé-Ifẹ̀ Dynastic Migrations ] |
| Pre-Odùduwà populations; indigenous Princes carrying sacred crowns |
| theocratic rulers (*Ọlọ́jà*, *Aláfùn*) establish royal dynasties |
| | | |
| +--------------------+---------------------+ |
| | |
| v |
| [ Sovereign Èkìtì Polities ] |
| (Adó, Ọ̀tùn, Ìkọ̀lé, Ìjẹ̀rò, Ẹ̀fọ̀n, Arámọkọ, Ìkẹ́rẹ́, etc.) |
| | |
| v |
| [ 19th-Century Èkìtìparapọ̀ Grand Alliance ] |
| Anti-Ibadan military confederacy (1878–1886) |
| Fought the Kìrìjì War; 1886 Peace Treaty |
+-----------------------------------------------------------------------------------+
Àwòṣe Ìṣílọ Ifẹ̀
Ìkọ̀wé-ìtàn gbogbogbò Pan-Yorùbá so ìpìlẹ̀ àwọn olú ilé-ọba Èkìtì pọ̀ mọ́ ìkúrò àwọn ọmọ-aládé láti Ilé-Ifẹ̀ lásìkò ìfọ́nka ìjímìjí ti àwọn àrọ́mọdọ́mọ Odùduwà [S1][S2]. Gẹ́gẹ́ bí àwọn ìtàn ọba wọ̀nyí ṣe sọ, àwọn baba olùdásílẹ̀ àwọn ìjọba Èkìtì gba adé mímọ́ (adé) tààràtà láti Ifẹ̀, wọ́n sì ṣí lọ sí ìhà ìlà-oòrùn gba inú igbó kìjikìji kọjá láti dá àwọn ìran ọba aládàáṣe sílẹ̀ ní àwọn ibi orí òkè tí ó rọrùn láti dáàbò bò [S1][S2]. Àwọn ìran ọba bíi Ewí ti Adó, Ọ̀ọ̀rẹ̀ ti Ọ̀tùn, Alárá ti Arámọkọ, Ajérò ti Ìjẹ̀rò, àti Ẹlẹ́kọ̀lé ti Ìkọ̀lé tọ ipò àṣẹ ìṣàkóso àti agbára aládàáṣe wọn padà tààràtà sí ìfọ́nka àwọn baba ńlá yìí [S1][S2].
Ìjiyàn lórí Ìbílẹ̀ Ṣáájú-Odùduwà
Bó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn ìtàn àtẹnudẹ́nu nípa àwọn ìdílé ọba sọ pé ètò ìṣèlú bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú àwọn ìṣílọ Ifẹ̀, ìmọ̀ ìtàn agbègbè náà fi ìtàn tó díjú sí i hàn [S11]. Oníwèé-ìtàn Isola Olomola jiyàn pé àwọn olùgbé àbínibí ti tẹ̀dó sí agbègbè Èkìtì tipẹ́tipẹ́ kí àwọn aṣílọ tí ó jẹ́ ọmọ ọba tó dé láti Ifẹ̀ [S11].
Gẹ́gẹ́ bí ojú-ìwòye yìí ṣe sọ, àwọn àwùjọ tí wọ́n ti wà tẹ́lẹ̀ ní àwọn ètò ìjọba tiwọn tí ó dá lórí ẹ̀sìn àti ipò àlùfáà, èyí tí àwọn aṣáájú ìbílẹ̀ bíi Ọlọ́jà (àwọn olórí ìletò) àti Aláfùn (àwọn olùṣàkóso ìran àlùfáà) ń darí [S11]. Nígbà tí àwọn ọmọ-aládé jagunjagun láti Ifẹ̀ dé, wọ́n gba agbára ìṣèlú lórí àwọn àwùjọ wọ̀nyí, wọ́n sì da àwọn ètò ipò àlùfáà tí ó ti wà tẹ́lẹ̀ pọ̀ mọ́ àwọn ìjọba tí a ṣẹ̀ṣẹ̀ dá sílẹ̀ gẹ́gẹ́ bí olùtọ́jú ètùtù, àwọn àlùfáà ilẹ̀, àti àwọn ìgbìmọ̀ ajogúnbá [S11].
Àwọn àkọsílẹ̀ ìmọ̀ ìjìnlẹ̀ nípa ohun àtijọ́ àti àwọn ìwé àkọsílẹ̀ kò sọ púpọ̀ nípa àsìkò gangan àti ètò àwùjọ àti ìṣèlú ti àwọn àwùjọ pre-Ifẹ̀ wọ̀nyí, èyí sì fi ọjọ́ orí gangan ti àwọn ìtẹ̀dó Èkìtì àkọ́kọ́ sílẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ohun tí a kò tíì fìdí rẹ̀ múlẹ̀ nínú ìtàn [S11].
Ọ̀rúndún Kọkàndínlógún: Ìfẹ̀síwájú Ibadan àti Ìbáṣepọ̀ Èkìtìparapọ̀
Ọ̀rúndún kọkàndínlógún jẹ́ sáà ìyípadà pàtàkì nínú ogun àti àtúntò ìṣèlú fún àwọn ìjọba Èkìtì [S1]. Lẹ́yìn ìfàsẹ́yìn àti ìwópalẹ̀ Ilẹ̀ Ọba Ọ̀yọ́ ní àwọn ọdún 1830, ìpínlẹ̀ ológun Ibadan jáde gẹ́gẹ́ bí agbára ilẹ̀ ọba tó lágbára jùlọ ní agbègbè inú lọ́hùn-ún ti Yorùbá [S1]. Ní wíwá owó tí ń wọlé fún ètò ọrọ̀ ajé, àwọn ẹrú tí a mú lógún, àti ìṣàkóso lórí àwọn ipa-ọ̀nà ìṣòwò, Ibadan bẹ̀rẹ̀ àwọn ogun líle sí apá ìlà-oòrùn sínú àwọn agbègbè Èkìtì, Ìjẹ̀ṣà, Ìgbómìnà, àti Akoko [S1].
Ìbẹ̀rẹ̀ Ìṣàkóso Ibadan àti Ètò Ajélé
Ibadan tẹ ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ìlú Èkìtì lórí ba nípa lílo ipá ológun, wọ́n sì gbé owó-orí àti ìṣákọ́lẹ̀ líle lé wọn lórí [S1]. Láti rí i dájú pé wọ́n tẹ̀lé àṣẹ, Ibadan fi àwọn aṣojú ìṣàkóso tí a mọ̀ sí Ajélé sí gbogbo àwọn àwùjọ Èkìtì tí wọ́n wà lábẹ́ wọn [S1]. Àwọn Ajélé wọ̀nyí, pẹ̀lú àtìlẹ́yìn àwọn ọmọ-ogun alágbàṣe tiwọn, máa ń gba owó-orí tó pọ̀ jù, wọ́n máa ń gba àwọn èso oko, wọ́n sì mú kí àwọn ará ìbílẹ̀ kórìíra wọn nípa ìwà ìbàjẹ́ ìṣàkóso, èyí tí ó fa ìbínú gíga nínú àwùjọ àti ìṣèlú jákèjádò àwọn ìjọba ìlà-oòrùn [S1].
Ìdásílẹ̀ Ìbáṣepọ̀ Èkìtìparapọ̀ (1878–1886)
Gẹ́gẹ́ bí ìdáhùn sí àwọn ìwà ìfìpá-gbani ti ilẹ̀ ọba Ibadan, àwọn ìjọba aládàáṣe ti Èkìtì ṣètò àpapọ̀ ológun àti ìṣèlú tí a mọ̀ sí Èkìtìparapọ̀ (ní tààrà: "Àpapọ̀ Ńlá Èkìtì" tàbí "Ìṣọ̀kan Èkìtì") [S1].
Èkìtìparapọ̀
Literal gloss: Èkìtì-pọ̀-ní-àpapọ̀ (Èkìtì-join-together-in-unity)
Idiomatic translation: "The United Èkìtì Confederacy" (S. A. Akintoye)
Ohun tó fa ìṣọ̀tẹ̀ gbangba ṣẹlẹ̀ ní Òkè-Mẹ̀sì lábẹ́ àkóso Ọmọ-aládé Fabunmi, ẹni tí ó pa Ajélé onínú-fíifí ti agbègbè náà tí ó sì kó àwọn ìlú tí ó yí wọn ká jọ fún ìṣọ̀tẹ̀ ológun [S1]. Ní mímọ̀ pé àwọn ìjọba kọ̀ọ̀kan kò lè dojú kọ agbára ológun Ibadan, àwọn aṣáájú Èkìtì bá àwọn aládùúgbò wọn ní ìwọ̀-oòrùn dìmọ̀, ìyẹn àwọn Ìjẹ̀ṣà, pẹ̀lú àwọn ènìyàn Ìgbómìnà àti Akoko [S1].
A fi àṣẹ ológun ti àpapọ̀ àjọṣepọ̀ náà lé àwọn olórí ológun tí wọ́n ní ìrírí lọ́wọ́, pàápàá Fabunmi ti Òkè-Mẹ̀sì àti balógun àgbà Ogedengbe ti Ilesa [S1]. Àwọn ọmọ-ogun Èkìtìparapọ̀ bá Ibadan jà nínú Ogun Kìrìjì (1878–1886) tí ó fà gùn, èyí tí ó jẹ́ ìforígbárí ńlá tí ibi ìjà rẹ̀ wà ní Imesi-Ile [S1]. Àwọn ọmọ-ogun àpapọ̀ náà lo àwọn ìbọn àgbétẹ̀rùn Snider-Enfield ti òde-òní tí wọ́n rí gbà láti ọ̀dọ̀ àwọn ọmọ ìbílẹ̀ tó wà ní etí-òkun, èyí tí ó sọ agbára ẹlẹ́ṣin àti àwọn ọgbọ́n ogun orí-ilẹ̀ àtọwọ́dọ́wọ́ ti Ibadan di asán [S1].
Ìdánidúró tí ó fà gùn náà wá sí òpin nípasẹ̀ Àdéhùn Àláfíà ti 1886 tí àwọn Gẹ̀ẹ́sì ṣe alárinà rẹ̀, èyí tí ó gba òmìnira pípé ti àwọn ìjọba Èkìtì kúrò lábẹ́ àkóso Ibadan tí ó sì fòpin sí ètò Ajélé [S1].
Àwọn Ètò Ìṣèlú àti Ìṣàkóso
Ètò ìṣèlú àbínibí ti àwọn ìjọba Èkìtì papọ̀ mọ́ ètò ọba ajogúnbá, àbójútó ìgbìmọ̀ àwọn àgbà, aṣojú ìran, àti àwọn ẹgbẹ́ egbé [S1][S3][S11].
+-------------------------------------------------------------+
| TRADITIONAL ÈKÌTÌ GOVERNANCE MATRIX |
+-------------------------------------------------------------+
| Ọba |
| (Sacred Monarch / Sovereign Head) |
+-------------------------------------------------------------+
|
v
+-------------------------------------------------------------+
| Ìwàrẹ̀fà / Ìhàrè Council of Chiefs |
| (Hereditary Kingmakers and High Judicial Body) |
+-------------------------------------------------------------+
|
v
+-------------------------------------------------------------+
| Olórí Ẹbí (Lineage Heads) |
| (Patrilineage and Compound Wardens) |
+-------------------------------------------------------------+
|
v
+-------------------------------------------------------------+
| Ẹgbẹ́ (Age-Grade System) |
| (Civic Labor, Policing, Military Mobilization) |
+-------------------------------------------------------------+
Ọba Aláṣẹ (Ọba)
Ní orí àkóso ìjọba kọ̀ọ̀kan ni Ọba wà, ọba ọlọ́lá tí a kà sí àwòrán ẹ̀mí ti ìjọba náà àti olùtọ́jú ire gbogbo àwùjọ [S3][S11]. Ọba ń lo agbára ìṣàkóso àti ti ìdájọ́, bó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn ìwà àti ìgbése ọba wà lábẹ́ àwọn èèwọ̀ àwọn baba ńlá, àwọn òfin àṣà ìṣẹ̀dálẹ̀, àti ìmọ̀ràn àwọn olórí ìjòyè ìpínlẹ̀ [S3][S11].
Ìgbìmọ̀ Àwọn Ìjòyè Àgbà: Ìwàrẹ̀fà àti Ìhàrè
Ní tààrà lábẹ́ ọba, ìgbìmọ̀ àwọn àgbà olóyè àjogúnbá wà, tí a mọ̀ ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ìjọba Èkìtì sí Ìwàrẹ̀fà (àwọn afọbajẹ pàtàkì mẹ́fà) tàbí àwọn Ìhàrè [S3]. Àwọn olóyè wọ̀nyí ń ṣojú fún àwọn àdúgbò pàtàkì àti àwọn ìran onílẹ̀ àkọ́kọ́ tí wọ́n dá ìlú náà sílẹ̀ [S3][S11]. Ìwàrẹ̀fà náà ní àṣẹ pátápátá lórí yíyan àti fífiwoyè Ọba tuntun, wọ́n ń darí ìṣàkóso ìlú ojoojúmọ́, wọ́n sì tún jẹ́ ilé-ẹjọ́ kòtẹ́milọ́rùn tó ga jùlọ [S3]. Ìwọ́ntúnwọ̀nsì agbára láàárín Ọba àti Ìwàrẹ̀fà rí i dájú pé ìṣàkóso ń lọ nípa ìfẹnukò dípò àṣẹ afipágbani [S3].
Ètò Ìran (Olórí Ẹbí) àti Àwọn Ẹgbẹ́ Ọjọ́-orí (Ẹgbẹ́)
Ní ìpele àwùjọ àkọ́bẹ̀rẹ̀, a ṣètò àwùjọ Èkìtì ní àyíká àwọn ìran-baba tí àwọn Olórí Ẹbí (àwọn àgbàlagbà ẹbí) ń darí, tí wọ́n ń bójútó pínpín ilẹ̀ àjogúnbá tí wọ́n sì ń pa ètò àti àlàáfíà mọ́ nínú ilé [S3]. Ètò pínpín sí àwọn ẹgbẹ́ ọjọ́-orí (Ẹgbẹ́) tún jẹ́ àfikún tí ó péye sí ètò ìran [S3][S11]. Ètò ẹgbẹ́ ọjọ́-orí pín àwọn ará-ìlú sí àwọn ẹgbẹ́ àwọn tí a bí ní àkókò kan náà tí wọ́n ní ojúṣe pàtó fún ìlú, láti orí kíkọ́ ọ̀nà gbogbogbòò àti títọ́jú àyíká títí dé ṣíṣe ẹ̀ṣọ́ àbò láàárín ìlú àti dídáàbòbò ìlú ní àkókò ogun [S3][S11].
Ìgbìmọ̀ Gíga Jùlọ Pè̀lúpè̀lú
Pè̀lúpè̀lú jẹ́ àjọ aṣojú àti ìgbìmọ̀ ìbánidọ̀rẹ́ tó ga jùlọ fún àwọn ọba aládé Èkìtì [S1][S2]. Tí ó ti inú gbólóhùn pé olú pé olú wá ("ìpéjọ àwọn olórí gíga"), ìgbìmọ̀ náà kó àwọn ọba aládé alápàṣẹ tí a mọ̀ ní àwọn ìjọba Èkìtì jọ, tí a mọ̀ nínú ìtàn sí Aládé Mẹ́rìndínlógún ("Àwọn Aládé Mẹ́rìndínlógún") [S1][S2].
Pè̀lúpè̀lú
Literal gloss: Pé-olú-pé-olú (Gather-leaders-gather-leaders)
Idiomatic translation: "The Supreme Council of Crowned Kings" (Anthony Oguntuyi)
A dá ìgbìmọ̀ náà sílẹ̀ láti pa àlàáfíà agbègbè mọ́, láti parí aáwọ̀ ààlà ilẹ̀ àti ti ìjẹjòyè láàárín àwọn ìjọba, láti gbé ìdúró ìbánidọ̀rẹ́ kan náà kalẹ̀ lòdì sí àwọn agbógunbánì láti òde, àti láti darí àwọn àjọṣepọ̀ àbò àpapọ̀ [S1][S2].
Àríyànjiyàn lórí Ipò Aṣáájú àti Ìyípadà Iye Ọmọ Ẹgbẹ́
Ipò aṣáájú láàárín ẹgbẹ́ àti iye àwọn ọmọ ẹgbẹ́ Pè̀lúpè̀lú gan-an ti fa ọ̀pọ̀lọpọ̀ àríyànjiyàn nínú kíkọ ìtàn àti nínú ìṣèlú [S1][S2].
-
Àríyànjiyàn lórí Ipò Aṣáájú: Ọ̀ọ̀rẹ̀ ti Ọ̀tùn pẹ̀lú Ewí ti Adó. Àwọn orísun ìtàn àti àwọn àkọsílẹ̀ ìṣàkóso amúnisìn fi àwọn àbájáde tí kò bára mu hàn nípa ọba tí ó ní ipò aṣáájú tó ga jùlọ nínú ìgbìmọ̀ náà [S1][S2]. Àwọn àkọsílẹ̀ ìbẹ̀rẹ̀ ti àkókò amúnisìn láti inú àtúntò ìṣàkóso ti àwọn Gẹ̀ẹ́sì ní ọdún 1900 gba Ọ̀ọ̀rẹ̀ ti Ọ̀tùn gẹ́gẹ́ bí ọba aládé tó jẹ́ àgbà jùlọ ní Èkìtì, pẹ̀lú títọ́ka sí àwọn ìsopọ̀ àṣà ìṣẹ̀dálẹ̀ ìbẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú Ilé-Ifẹ̀ àti pàtàkì rẹ̀ nínú ètò ìṣèlú àríwá [S2]. Ní òdìkejì, àwọn ìtàn àtẹnudẹ́nu tí ó bá àwọn agbègbè àárín gbùngbùn àti gúúsù Èkìtì mu tẹnumọ́ ipò aṣáájú ti Ewí ti Adó, nípa títẹnu mọ́ bí ènìyàn ṣe pọ̀ tó ní Adó-Èkìtì, ipò aṣáájú ogun rẹ̀ lásìkò àwọn ogun ọ̀rúndún kọkàndínlógún, àti bí a ṣe yàn án nígbẹ̀yìn-gbẹ́yín gẹ́gẹ́ bí olú-ìlú nígbà amúnisìn àti olú-ìlú ìpínlẹ̀ ti òde-òní [S1][S2][S11].
-
Àtúnṣe Iye Ọmọ Ẹgbẹ́. Bó tilẹ̀ jẹ́ pé a fi àmì dárúkọ ètò náà sí "Àwọn Aládé Mẹ́rìndínlógún," àtòjọ orúkọ tí a fìdí rẹ̀ múlẹ̀ nínú ìtàn yípadà nígbà gbogbo ní ìparí ọ̀rúndún kọkàndínlógún àti ogún, bí pípín ààlà nígbà amúnisìn àti àwọn àtúnyẹ̀wò oyè lẹ́yìn àkókò amúnisìn ṣe ń fikún tàbí tí wọ́n ń gbé àwọn ìjọba kiri (bíi bí a ṣe gbé Ọ̀tùn láàárín Agbègbè Àríwá àti ti Ìwọ̀-oòrùn lásìkò àwọn àtúnṣe ti àkókò amúnisìn) [S1][S2].
Àwọn Àṣà Ẹ̀sìn àti Àwọn Ọdún Pàtàkì Ọ̀tọ̀
Ìgbé ayé ẹ̀sìn ní Èkìtì jẹ́ èyí tí àwọn òkè mímọ́, àwọn igbó orò àwọn baba ńlá, àti àwọn ọdún ọba tí ń fún ìṣọ̀kan àwùjọ, ẹ̀tọ́ ìṣàkóso ìṣèlú, àti ìsọdọ̀tun nípa ẹ̀mí lókun ń ṣe àpèjúwe rẹ̀ [S11][S12][S13][S14][S15].
+---------------------------------------------------------------------------------------+
| DISTINCTIVE ÈKÌTÌ FESTIVALS |
+---------------------------------------------------------------------------------------+
| Festival | Location | Principal Focus |
+---------------+---------------+-------------------------------------------------------+
| Udiroko | Adó-Èkìtì | Èkìtì New Year, monarchical allegiance, Olódùmarè |
| Ogun Onire | Ìrè-Èkìtì | Mythic descent of Ogun at Iju, military rites |
| Olosunta | Ìkẹ́rẹ́-Èkìtì | Veneration of sacred hill deity, fertility, sanctuary |
| Elefon / Epa | Regional | Ancestral helmet masquerades, warrior honors, harvest |
+---------------------------------------------------------------------------------------+
Ọdún Udiroko (Adó-Èkìtì)
Ọdún Udiroko ni ayẹyẹ ìlú àti ti ẹ̀sìn ọdọọdún tó gbajúmọ̀ jùlọ ní ìjọba Adó, tí a ń ṣe gẹ́gẹ́ bí Ọdún Tuntun ti àṣà Èkìtì [S11][S12]. Orúkọ náà Udiroko túmọ̀ sí "ní ìdí igi Ìrókò," tí ń ṣe ìrántí ibi ìpéjọ ìtàn níbi tí àwọn olùgbé àkọ́kọ́ àti àwọn aṣáájú ìṣèlú ti pàdé ní ẹ̀yìn odi ààfin [S11][S12].
Udiroko
Literal gloss: Ìdí-ìrókò (Base of the Iroko tree)
Idiomatic translation: "The Assembly at the Sacred Iroko" (Isola Olomola)
Lásìkò ọdún náà, ẹgbẹẹgbẹ̀rún àwọn ará-ìlú, àwọn olóyè ìran, àti àwọn àgbàgbà agbègbè máa ń péjọ sí ààfin Ewí ti Adó [S11][S12]. Àwọn ètò ìsìn náà wúlò fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ nǹkan nínú àwùjọ àti ẹ̀sìn:
- Ọpẹ́ àpapọ̀ ni a ń fi fún Ẹlẹ́dàá Ọ̀run (Olódùmarè) fún wíwà láàyè àwùjọ jákèjádò kalẹ́ńdà iṣẹ́-àgbẹ̀ tó kọjá [S12].
- Àwọn olórí ìran àti àwọn olóyè àdúgbò ń tún ẹ̀jẹ́ ìfaramọ́ wọn nínú ìṣèlú fún Ewí sọ di tuntun ní gbogbo ọ̀nà [S11][S12].
- Ewí àti àwọn àgbà àlùfáà rẹ̀ ń ṣe ìwúre (àwọn àdúrà ìbùkún àti ẹ̀bẹ̀ ti àṣà ìbílẹ̀) lórí gbogbo ènìyàn tí ó péjọ, wọ́n sì ń kéde àwọn àṣẹ ọba fún ọdún tí ń bọ̀ [S11][S12].
Àwọn ìtàn àtẹnudẹ́nu ní Adó ka ìpilẹ̀ṣẹ̀ ayẹyẹ náà sí sànmánì ìjọba Ọba Awamaro ní nǹkan bí c. 1310 AD [S11][S12]. Bí ó ti wù kí ó rí, àwọn onímọ̀ fiyèsí i pé àwọn àkọsílẹ̀ awalẹ̀pìtàn àti ti àkọ́kọ́bẹ̀rẹ̀ kò pèsè déètì àsìkò gidi látòde fún ìpilẹ̀ṣẹ̀ yìí, èyí tí ó fi déètì ọ̀rúndún kẹrìnlá yìí hàn gẹ́gẹ́ bí ìtọ́kasí ẹnu dípò kí ó jẹ́ òtítọ́ tí a fìdí rẹ̀ múlẹ̀ láìgbẹ́kẹ̀lé nǹkan mìíràn [S11][S12].
Ayẹyẹ Ogun Onire (Ìrè-Èkìtì)
Ní Yorùbá ilẹ̀ mímọ́, ìlú Ìrè-Èkìtì ní ipò ìpìlẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ilé àtọwọ́dọ́wọ́ ti Ògún, òrìṣà (òrìṣà) irin, iṣẹ́ alagbẹ̀dẹ, àti ogun [S13]. Gẹ́gẹ́ bí àṣà ìṣẹ̀dálẹ̀, Ògún gbé, ó jọba, ó sì wọlẹ̀ ní igbó mímọ́ ti Iju ní Ìrè [S13].
Ayẹyẹ ọdọọdún ti Ogun Onire ń ṣe ìrántí ìtàn àròsọ yìí nípasẹ̀ àwọn ètò ìsìn kíkún àti àwọn àṣefihàn àjọṣe àwùjọ [S13]:
- Ìtọ́jú àwọn ètò ìsìn náà wà lábẹ́ ìdílé àjogúnbá Elepe, tí àwọn àwòrò wọn ń darí àwọn ètò ìsìn gbangba àti ti àṣírí [S13].
- Àwọn ètò ìsìn náà ní àwọn àṣefihàn amúnidùnnú ti dídé àti lílọ ológun ti Ògún, èyí tí a ń ṣe nípasẹ̀ àwọn ijó ológun àkànṣe àti ìlù ìbílẹ̀ [S13].
- Àwọn ẹbọ ètò ìsìn tí a là kalẹ̀, pàápàá jùlọ ajá (ajá) àti iṣu sísun (iṣu sísun), ni a máa ń rú ní igbó mímọ́ náà láti mú kí wíwà ààbò òrìṣà náà tẹ̀síwájú [S13].
Ayẹyẹ Olosunta (Ìkẹ́rẹ́-Èkìtì)
Ní Ìkẹ́rẹ́-Èkìtì, iṣẹ́ ìsìn ẹ̀sìn dá lórí ìbọláfún Olosunta, àpáta gílánáìtì mímọ́ tó tóbi tí ó wà lẹ́gbẹ̀ẹ́ ìletò náà [S14]. A ń bọ Olosunta gẹ́gẹ́ bí òrìṣà aláàbò tó ní agbára ààbò, ìbímọ, ìlera, àti ibi ìsádi ogun [S14]. Nígbà àwọn ogun ìkọlù ti ọ̀rúndún kọkàndínlógún, àwọn ihò àpáta ńlá àti àwọn bèbè gíga Olosunta jẹ́ ibi ààbò àìṣeéṣẹ́gun fún àwọn olùgbé ìlú náà [S14].
Ayẹyẹ náà máa ń ní ìrìn-àjò ẹ̀sìn sí ìsàlẹ̀ àpáta náà, rírú ẹbọ àwọn èso oko, àti àdúrà fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọmọ àti ààbò kúrò lọ́wọ́ àrùn [S14].
Ìdíje Ìtọ́jú ní Ìkẹ́rẹ́
Ètò ẹ̀sìn Olosunta ní àríyànjiyàn olóṣèlú àti ti ètò ìsìn tó fìdí múlẹ̀ jinlẹ̀ láàárín àwọn aláṣẹ pàtàkì méjì ní Ìkẹ́rẹ́ [S2][S14]:
- Olúkẹ́rẹ́ náà: Olórí àwòrò àjogúnbá tó sọ pé òun jẹ́ àrọ́mọdọ́mọ olùdásílẹ̀ àkọ́kọ́ ti ìletò náà, tí ó sì ń tẹnumọ́ nínú ẹ̀mí pé òun ló ni ẹ̀sìn Olosunta àti ilẹ̀ ìtàn náà [S2][S14].
- Ògògà náà: Ọba aládé tó wà lórí ìtẹ́ tí ìran rẹ̀ wá nípasẹ̀ ìṣíwá, tí ó ní àṣẹ ìṣèlú lórí ìlú náà [S1][S2][S14].
Ìpínyà láàárín àṣẹ àwòrò ti Olúkẹ́rẹ́ àti ìṣàkóso ọba ti Ògògà ti fa àwọn aáwọ̀ ìtàn lórí ipò àkọ́kọ́ nínú ayẹyẹ àti ìtọ́jú ètò ìsìn láàárín ìjọba náà [S2][S14].
Àwọn Egúngún Elefon àti Epa
Apá àríwá àti ìlà-oòrùn ilẹ̀ Yorùbá, pàápàá àwọn agbègbè Èkìtì àti Ìgbómìnà, ni ibùdó ìtàn fún àwọn ètò egúngún Elefon àti Epa [S15]. Àwọn àṣà eré wọ̀nyí ń lo àwọn ìbòjú igi ńlá tí a fi àwọn ère dídíjú ṣe sí orí wọn, èyí tí àwọn gbẹ́nàgbẹ́nà olóye sábà máa ń gbẹ́ láti inú igi odidi kan [S15].
+--------------------------------------------------------------------------+
| STRUCTURE OF THE EPA / ELEFON MASKS |
+--------------------------------------------------------------------------+
| [ Superstructure ] Elaborate figurative carvings honoring: |
| - Equestrian warriors (*ológun*) |
| - Fertile matriarchs (*onídìí*) |
| - Civic chiefs and herbalists |
| | |
| [ Helmet Base ] Stylized janus-faced or zoomorphic helmet mask |
| worn over the performer's head and neck |
+--------------------------------------------------------------------------+
Àwọn eré náà ń ṣe àwọn iṣẹ́ pàtàkì fún àwùjọ [S15]:
- Àwọn Ètò Ìsìn Lẹ́yìn Ìkórè àti ti Àwọn Baba Ńlá. Tí a ń ṣe ní ìbámu pẹ̀lú àsìkò iṣẹ́ àgbẹ̀ àti ìyọjú àwọn ohun-ògbìn tuntun, àwọn egúngún náà ń pe agbára àwọn baba ńlá láti rí i dájú pé àwùjọ gbilẹ̀ [S15].
- Agbára Ológun àti Ìrántí Ìran. Àwọn ère orí náà sábà máa ń fi àwọn jagunjagun ẹlẹ́ṣin tí wọ́n di ọ̀kọ̀ mú hàn, tí àwọn ọmọlẹ́yìn àti àwọn ìgbèkùn ogun wà lẹ́gbẹ̀ẹ́ wọn, tí wọ́n ń ṣe ìrántí gidi ti àwọn iṣẹ́ akọni ti àwọn ìdílé jagunjagun ìbílẹ̀ (ológun) nígbà àwọn ogun ọ̀rúndún kọkàndínlógún [S15].
- Ọlá Ìyá. Lẹ́gbẹ̀ẹ́ àwọn kókó-ọ̀rọ̀ ológun, ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ère orí náà ní àwòrán àwọn obìnrin tí wọ́n gbé ọmọ ọwọ́, èyí tí ó ń tẹnumọ́ agbára ẹ̀mí àti ìbímọ ti àwọn obìnrin ní mímú kí ìran tẹ̀síwájú [S15].
Nígbà àwọn eré gbangba, àwọn ọ̀dọ́mọkùnrin tí wọ́n gbé àwọn ère gbígbẹ́ tí ó wúwo púpọ̀ wọ̀nyí máa ń ṣe àwọn fífò àti ijó líle, èyí tí ó jẹ́ àdánwò okun láti fi agbára èwe àti ojúrere ẹ̀mí hàn [S15].
Àwọn Àríyànjiyàn Ìkọ̀wé-Ìtàn àti Àwọn Àlàfo
Ìmọ̀ ẹ̀kọ́ nípa Èkìtì Yorùbá ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn àríyànjiyàn tí a kọ sílẹ̀, àwọn àlàfo ẹ̀rí, àti àwọn aáwọ̀ agbègbè tí wọ́n ṣì jẹ́ kókó nínú àkọsílẹ̀ ìmọ̀ ẹ̀kọ́ [S1][S2][S5][S9][S11]:
- Ìtòlẹ́sẹẹsẹ Àkókò Àwọn Oníílẹ̀ lòdì sí Àwọn Ìtàn Ìṣẹ̀dálẹ̀ Ìran Ọba. Nígbà tí àwọn àṣà àtọwọ́dọ́wọ́ gbòógì ń tẹnumọ́ orísun Ifẹ̀ gbogbogbò fún gbogbo ìṣàkóso tòótọ́, àwọn onítàn bíi Isola Olomola fihàn pé àwọn ìgbékalẹ̀ aṣáájú oníṣẹ̀ṣìn ti pre-Ifẹ̀ (Ọlọ́jà àti Aláfùn) [S11] ṣì wà títí. Ẹ̀ka ẹ̀kọ́ náà kò tíì ní àkọsílẹ̀ ìmọ̀-ìwádìí-ohun-ìgbà-anmọ́ tí ó kúnrẹ́rẹ́ láti fìdí àwọn ìtòlẹ́sẹẹsẹ àkókò tó dájú múlẹ̀ fún ibùgbé ènìyàn àti ìṣètò ìṣèlú ní Èkìtì ṣáájú ẹgbẹ̀rún ọdún kejì AD [S11].
- Ipò Àgbà Pè̀lúpè̀lú. Ìjiyàn nínú ìtàn nípa ipò àkọ́kọ́ nínú Pè̀lúpè̀lú ṣì jẹ́ kókó ọ̀rọ̀ tí a ṣì ń jíròrò nínú ìkọ̀wé-ìtàn agbègbè náà, èyí tí ń fi àwọn ẹ̀tọ́ ti àwọn baba ńlá àti ti ètùtù tí Ọ̀ọ̀rẹ̀ ti Ọ̀tùn ní wé ipò gíga nínú ìṣèlú, ogun, àti ìṣàkóso tí Ewí ti Adó [S1][S2][S11] ní.
- Àwọn Ìyọsísí Èdè ní Yorùbá Àárín Gbùngbùn. Ìjiyàn lórí ẹ̀kọ́-ìbáwí láàárín Oladele Awobuluyi àti Ayọ̀ Bamgbọ́ṣé nípa bóyá ìyípadà ìpàdé fáwẹ́lì méjì ń wáyé ní pàtàkì nípa àpapọ̀ àbùdá tàbí ìpa-fóníìmù-rẹ́ ṣì jẹ́ ìbéèrè kókó nínú àwọn ẹ̀kọ́ gírámà Yorùbá, pẹ̀lú àwọn àkọsílẹ̀ ẹ̀ka-èdè Èkìtì tí ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí ẹ̀rí àkọ́kọ́ [S7][S9].
- Àkọsílẹ̀ Ẹ̀ka-Èdè Kékeré. Àkọsílẹ̀ àpèjúwe kíkún nípa àwọn oríṣiríṣi ẹ̀ka-èdè ààlà ní àwọn agbègbè etíle (bíi Òmùò ní ìlà-oòrùn àti Mọ̀bà ní àríwá) kò tíì pọ̀ tó, èyí tí ó jẹ́ ìpèníjà fún yíya àwòrán ààlà ẹ̀ka-èdè ní tòlélétò kọjá Àárín Gbùngbùn àti Àríwá-Ìlà-Oòrùn Yorùbá [S5][S10].