Ògún
Ògún is the Yoruba orisa of iron, metallurgy, hunting, warfare, tool-making, and pathways, serving as the cosmic pioneer and enforcer of covenants.
Ògún ni Yorùbá òrìṣà irin, iṣẹ́-alágbẹ̀dẹ, ogun jíjà, ọdẹ ṣíṣe, iṣẹ́ agbára, ṣíṣe ohun-èlò, àti yíyan ọ̀nà. Nínú ìmọ̀-ìjìnlẹ̀ àgbáyé Yorùbá, ó dúró fún agbára ìmọ̀-ẹ̀rọ tí ń sá igbó àtìbẹ̀rẹ̀ ayé kọjá láti jẹ́ kí ìdàgbàsókè ọmọ ènìyàn, gbígbé ní àwùjọ, àti ìjọsìn ẹ̀sìn ṣeé ṣe. Nítorí pé gbogbo abẹ irin, àwọn ohun-èlò, àti àwọn ẹ̀rọ wà lábẹ́ agbára rẹ̀, òun ní olùtọ́jú àwọn oníṣẹ́-ọwọ́ àti adájọ́ àwọn ìbúra dandan tí a bú lórí irin ní ẹ̀ẹ̀kan náà.
Ní àwọn ilẹ̀ àtìpó kọjá Òkun Àtìláńtíìkì, Ògún jẹ́ kókó pàtàkì fún ìtọ́jú àti ìbáradọ́gba ẹ̀sìn, nígbà tí ó di oríṣiríṣi ìran ìbọsìn tí ó díjú nínú Candomblé ti Brazil àti Lucumí ti Cuba. Ìwé yìí pèsè àlàyé kíkún lórí àwọn agbègbè àṣẹ rẹ̀, oríkì, àwọn ìtàn àròsọ, àwọn ètò ìsìn, àti àwọn ìdàgbàsókè ní ilẹ̀ àtìpó tí ó dá lórí ìmọ̀ ìtàn àti ti ẹ̀dá ènìyàn tí a ti fìdí rẹ̀ múlẹ̀.
Ìtàn Ìṣẹ̀dálẹ̀ Ọ̀rọ̀ àti Ìtúpalẹ̀ Lédè
Ìṣẹ̀dálẹ̀ pàtó ti orúkọ Ògún kò tíì ní àbájáde tí ó ṣe kedere nínú ìmọ̀-ìtàn èdè ti Ìwọ̀-Oòrùn Áfíríkà [S2].
Àwọn ìtúmọ̀ orúkọ ti ìsìn àti ti àwùjọ máa ń so orúkọ Ògún pọ̀ mọ́ ọ̀rọ̀ méjì tí a kọ bákannáà nínú Yorùbá àgbáyé:
- ogun (ohùn àárín, ohùn àárín: "ogun" tàbí "ìjà").
- oogùn tàbí òògùn (ohùn oríṣiríṣi: "oògùn", "èdìdì", tàbí "ètò idán").
Robert G. Armstrong fihàn pé àwọn ìsopọ̀ gbajúmọ̀ wọ̀nyí yàtọ̀ síra nínú ìpè àti ohùn [S2]. Orúkọ òrìṣà náà ní àpẹẹrẹ ohùn ìsàlẹ̀-òkè (Ò-gún), èyí tí ó yà á sọ́tọ̀ nínú ìrísí mọ́fíìmù kúrò lára ogun (ogun jíjà, àárín-àárín) àti oogùn (oògùn ìwòsàn, ìsàlẹ̀-àárín tàbí àárín-ìsàlẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ẹ̀ka-èdè). Àtúntò ìtàn Proto-Yoruboid kò tíì fìdí gbòǹgbò ọ̀rọ̀-ìṣe tí kò sí àríyànjiyàn lórí rẹ̀ múlẹ̀ fún orúkọ náà, bẹ́ẹ̀ sì ni àkọsílẹ̀ ìmọ̀-èdè kò sọ ohunkóhun nípa orísun àtètèkọ́ṣe rẹ̀ ṣáájú ìtàn [S2].
Àwọn Agbègbè Àṣẹ, Ọ́fíìsì, àti Iṣẹ́ nínú Ìmọ̀-ìjìnlẹ̀ Àgbáyé
Ọ́fíìsì Ògún tan mọ́ àwọn agbègbè púpọ̀ tí ó sopọ̀ mọ́ ara wọn nínú àgbáyé ti ara àti ti ẹ̀mí:
Iṣẹ́-alágbẹ̀dẹ àti Ìmọ̀-ẹ̀rọ. Ògún ni olúwa irin (irin), owú àgbẹ̀dẹ, àrọ, àti oòlù [S2, S6]. Nípasẹ̀ yíyí irin àdánidá padà sí àwọn ohun-èlò tí ó wúlò, ó ń sọ àwọn nǹkan àdánidá tí ó ṣòro láti tẹ̀ sí ohun-èlò àṣà. Ní àwọn àyíká ìlú òde-òní, ọ́fíìsì yìí fẹ̀ dé orí àwọn ẹ̀rọ ìmọ̀-ẹ̀rọ ti òde-òní, mọ́tò, ojú-irin, àwọn ilé-iṣẹ́ ńlá, àti àwọn ohun-èlò abẹ́nú ẹ̀rọ abánáṣiṣẹ́ [S2].
Yíyan Àwọn Ọ̀nà. Ògún ni aṣẹ̀sọ́nà. Nínú àwọn ìtàn ìmọ̀-ìjìnlẹ̀ àgbáyé, ó la àwọn ọ̀nà kọjá nínú àwọn ìdènà ti ara àti ti ẹ̀mí tí a kò lè wọ̀, èyí tí ó jẹ́ kí àwọn òrìṣà àti àwọn ọmọ ènìyàn lè kọjá ní àwọn agbègbè tí kò ṣeé kọjá tẹ́lẹ̀ [S3, S4].
Ọdẹ àti Ogun Jíjà. Gẹ́gẹ́ bí olùtọ́jú ọdẹ (ọdẹ) àti ogun jíjà, Ògún ló ń darí àwọn ohun-ìjà àti ifaradà ti ara tí a nílò fún ìwàláàyè, ìfẹ̀sọntò agbègbè, àti ìdásílẹ̀ ìlú-ọba [S1, S5].
Ìbúra àti Ìdájọ́ Ọ̀run. E. Bọ́lájì Ìdòwú sọ pé Ògún ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí olùṣọ́ gíga jùlọ fún òtítọ́, àwọn májẹ̀mú, àti ìdúróṣinṣin nínú ìwà rere [S4]. Nítorí pé irin lè pa ènìyàn lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ nígbà tí a bá lò ó ní àlòkùfà tàbí tí a ba májẹ̀mú jẹ́, àwọn ìbúra ní àwọn àyè àṣà ti òfin àti ti ọba ní Yorùbá ni a máa ń bú nípa fífọwọ́kàn tàbí jíjẹ ohun tí a fi irin ṣe. Bíbúra èké lábẹ́ ìbúra tí a bú sí Ògún ni a gbà pé ó ń fa àwọn ìjàmbá aṣekúpani tí ó kan abẹ irin, ọkọ̀, tàbí ìbọn [S4, S6].
Ìpapọ̀ Ìṣẹ̀dá-Ìparun. Wole Soyinka ṣe àpèjúwe Ògún gẹ́gẹ́ bí àpapọ̀ tí ó díjú ti agbára ìparun àti iṣẹ́-ọnà ti ìṣẹ̀dá [S3]. Ó jẹ́ àpẹẹrẹ àdàpọ̀ tí ó fa ìbànújẹ́ pé ojú irin kan náà tí a lò láti kórè ohun-ọ̀gbìn àti láti gbẹ́ iṣẹ́-ọnà tún lè fa ìpakúpa ńlá tí ó burú jáì [S2, S3].
Àwọn Orúkọ Ìyìn àti Oríkì
Ní orin àbáláyé Yorùbá, pàápàá jùlọ ìjálá (iṣẹ́-ọnà ọ̀rọ̀ ẹnu ti àwọn ọdẹ), a máa ń pe Ògún nípasẹ̀ ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn orúkọ oríkì pàtó (oríkì):
- Ògún Lákáayé, Ọṣìn Imọlẹ̀: "Ògún tí ó kárí ayé, Olórí (tàbí Aṣáájú) láàárín àwọn òrìṣà àtìbẹ̀rẹ̀" [S1, S4]. Lákáayé jẹ́ àkékúrú fún ní agbáyé (kíkárí gbogbo ayé), nígbà tí Ọṣìn jẹ́ oyè àtijọ́ fún olùṣàkóso gíga jùlọ tàbí aṣáájú láàárín àwọn imọlẹ̀ (òrìṣà) [S4].
- Oníré: "Olúwa ìlú Ìré" [S1, S2]. Oyè yìí so òrìṣà náà mọ́ ibùjọsìn rẹ̀ àkọ́kọ́ ní ayé àti orí-ìtẹ́ ọba rẹ̀ ní Ìré-Èkìtì [S2].
- Aládá Méjì: "Olóhun Àdá Méjì" [S1] Àwọn orin ìsìn ṣàlàyé pé ó ń lo àdá kan láti fi sá igbó tútù àti èkejì láti fi kórè ohun-ọ̀gbìn oko, èyí tí ó ṣojú fún iṣẹ́ rẹ̀ méjì ti aṣáájú ìkọ́kọ́-sá-igbó àti olùpèsè fún àwùjọ [S1].
- Alágbẹ̀dẹ Ọ̀run: "Alágbẹ̀dẹ Ọ̀run" [S1, S4]. Ṣe àfihàn iṣẹ́ àtètèkọ́ṣe rẹ̀ ní àrọ ti ọ̀run ní iwájú Ọlọ́dùmarè [S4].
- Ògún Arẹrẹ: Orúkọ oríkì tí ń pe àpèjúwe ìwà rẹ̀ tí ó le, tí ó jẹ́ ti ológun, tí kò sì ṣeé tẹ̀ nígbà ìmúrasílẹ̀ fún ogun [S1].
Àṣà Oríkì: Ìtúmọ̀ Ìpele Mẹ́ta
Ewì ìsìn àkọ́mọ́lẹ̀ ti Ògún ni a tọ́jú sínú ẹ̀yà ìjálá, tí S. A. Babalola ṣe àkọsílẹ̀ rẹ̀ ní ìtòlẹ́sẹẹsẹ [S1]. Àyọkà tí ó tẹ̀lé e yìí ṣe àfihàn oríkì àbáláyé ti àwọn ọdẹ fún pípe agbára Ògún àti ìwà ẹ̀rù rẹ̀.
1. Original Text (Transcribed by S. A. Babalola)
Ògún Lákáayé, Ọṣìn Imọlẹ̀, Aládá méjì, ó fi ọ̀kan sán oko, Ó fi ọ̀kan tún ọ̀nà ṣe. Ògún Oníré, ọkọ Fíríwà, A-wọ́n-lójú-ẹlẹ́jẹ̀, má kàn mí o, Èrù jẹ̀jẹ̀ tí ń bẹ lẹ́bàá odò.
2. Literal Gloss
Ògún possessing-the-entire-world, Paramount-Chief of-the-Primordial-Divinities, Owner-of-cutlasses two, he uses one to-clear-the-brush-of the-farm, He uses one to-repair the-path to-make-it-right. Ògún the-Lord-of-Ìré, husband of-Fíríwà, One-whose-eyes-are-dripping-with-blood, do-not strike/confront me (vocative), Fear formidable that is located beside the-river.
3. Idiomatic English (Translation adapted from S. A. Babalola)
Ògún tí ó kárí gbogbo ayé, Aṣíwájú Olùṣíwájú láàárín àwọn òrìṣà àkọ́wá, Olóhùn-ún adá méjì: ọ̀kan lòun fi ń ṣánko, Èkejì lòun fi ń là tí ó sì fi ń tẹ́ ọ̀nà. Ògún, Olú ìlú Ìré, ọkọ Fíríwà, Abilójú-ẹ̀jẹ̀, má mú ìbínú rẹ wá sórí mi, Ẹlẹ́rù tí ó dúró ṣọ́ létí odò.
Àwọn Àkíyèsí lórí Ìtúmọ̀
- Ọṣìn: Oyè olóṣèlú-tẹ̀mí ti àbáláyé tí a ń bá pàdé ní pàtàkì nínú àwọn ẹ̀ka-èdè Yorùbá ti ìlà-oòrùn àti àárín gbùngbùn (bíi Èkìtì àti Ìjẹ̀ṣà), tí ń tọ́ka sí ọba aládé gíga jùlọ tàbí aṣíwájú olùṣàkóso; àwọn olùtúmọ̀ òde-òní sábà máa ń mú èyí rọrùn sí "Olóyè" tàbí "Aṣíwájú", èyí tí ó ń sọ ìtumọ̀ àtijọ́ rẹ̀ nù [S1, S4].
- A-wọ́n-lójú-ẹlẹ́jẹ̀: Àpapọ̀ ọ̀rọ̀ nínú ìmọ̀-ìrísí-ọ̀rọ̀ (a-wọ́n-ní-ojú-ẹlẹ́jẹ̀) tí ń ṣàpèjúwe ìfarahàn ti ara tí ó ba-ni-lẹ́rù ti ojú tí ó kún fún ẹ̀jẹ̀ ní àsìkò gígùn tẹ̀mí, ìmutípara ti ogun, tàbí ìbínú ogun [S1].
- Iṣẹ́ àwùjọ àti àyíká ìṣeré: Àwọn ọdẹ tí a ti kọ́ lẹ́kọ̀ọ́ (ọdẹ) ló ń kọ orin yìí láti ṣí àwọn ìpàdé ẹgbẹ́, láti bẹ̀rẹ̀ ọdẹ àjọṣe, àti láti tẹ́ òrìṣà náà lọ́rùn ṣáájú àwọn ìrìn-àjò eléwu. Ó ń ṣiṣẹ́ ní ẹ̀ẹ̀kan náà bí ìkéde ọ̀wọ̀, ìmúdájú ààbò, àti ẹ̀bẹ̀ pàtàkì láti yẹra fún àdánù ìbọn tàbí ọgbẹ́ abẹ [S1, S6].
- Ohùn: Ìyípadà láàárín ohùn ìsàlẹ̀ àti ti òkè lórí àmúpọ̀-ìbẹ̀rẹ̀ àti gbòǹgbò ọ̀rọ̀ Aládá (a-lá-dá) ń mú ìtẹ̀lé ohùn òòlù alágbẹ̀dẹ tí ń lu ojú-irin lágbára sí i, ànímọ́ ìwọ̀n orin tí a tẹnumọ́ nínú orin kíkọ ìjálá ti àbáláyé [S1].
Àwọn Ìtàn àti Àwọn Àríyànjiyàn Tẹ́ólọ́jì
Àṣà àtẹnudẹ́nu tọ́jú ìtàn méjì tí ó ṣe pàtàkì tí wọ́n ṣàlàyé ní kíkún àwọn ìṣe ìpìlẹ̀ Ògún nínú àgbáálá ayé àti lórí ilẹ̀ ayé.
┌─────────────────────────────────────┐
│ PRIMORDIAL ERA │
│ Ògún clears the cosmic barrier │
│ Deities descend onto Ilé-Ifẹ̀ │
└──────────────────┬──────────────────┘
│
▼
┌─────────────────────────────────────┐
│ EARTHLY REIGN │
│ Warrior-King rule at Ìré-Èkìtì │
│ Conquest, hunting, state building │
└──────────────────┬──────────────────┘
│
▼
┌─────────────────────────────────────┐
│ THE TRAGEDY OF ÌRÉ │
│ Silence mistaken for disrespect │
│ Carnage, grief, sword in earth │
└──────────────────┬──────────────────┘
│
▼
┌─────────────────────────────────────┐
│ METAPHYSICAL ASCENT │
│ Ògún vanishes into the earth │
│ Eternal covenant with mankind │
└─────────────────────────────────────┘
Aṣọ̀nà Àkọ́wá
Nígbà tí àwọn òrìṣà (òrìṣà tàbí ìrúnmọlẹ̀) sọ̀kalẹ̀ láti ìjọba ọ̀run (ọ̀run) láti dá ìgbéayé sílẹ̀ lórí ayé ti ara (ayé) ní Ilé-Ifẹ̀, ojú ọ̀nà wọn di nítorí igbó kìjikìji àti aginjù àkọ́wá ti àgbáálá ayé tí a kò lè wọ̀ [S3, S4].
Kò sí ọ̀kan nínú àwọn òrìṣà yòókù tí ó ní irinṣẹ́ tàbí ìgboyà láti la ìdènà náà já. Ọbàtálá gbìyànjú láti bẹ́ ẹ já nípa lílo irinṣẹ́ dídùn (ní àṣà àbáláyé idẹ tàbí òjé) èyí tí ó kọ́ nígbà tí ó kan igi. Ògún mú ohun-ìjà àṣírí rẹ̀ jáde, adá irin tí a pọ́n (adà), ó sì ṣẹ́ ọ̀nà la aginjù náà já, ó sì ṣe amọ̀nà àwùjọ ọ̀run sọ̀kalẹ̀ wá sí ayé [S4]. Ní ìmoore fún iṣẹ́ aṣíwájú yìí, àpapọ̀ àwọn òrìṣà kéde rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí Ọṣìn Imọlẹ̀, olórí aṣíwájú àti aṣọ̀nà àkọ́kọ́ ti àgbáálá ayé [S3, S4].
Ìṣẹ̀lẹ̀ Ìbànújẹ́ ti Ìré
Lẹ́yìn àwọn iṣẹ́ ribiribi rẹ̀ lórí ayé, Ògún fẹ̀yìntì kúrò nínú ogun jíjà títí lọ ó sì kọ́ ààfin rẹ̀ sí Ìré-Èkìtì, ó sì jẹ gẹ́gẹ́ bí Oníré [S2, S4]. Nígbà tí ó yá, ó lọ sí ogun pípẹ́ kan, ó sì fi ọmọkùnrin rẹ̀ sípò láti ṣe àkóso ìjọba náà.
Nígbà tí ó padà sí Ìré lẹ́yìn ọ̀pọ̀lọpọ̀ ọdún ogun jíjà, ó bá àwọn ará ìlú rẹ̀ tí wọ́n péjọ sí àpèjọ ẹ̀sìn kan. Láìmọ̀ fún Ògún, àwọn ará ìlú ń ṣe ètùtù àbáláyé àjọṣe kan tí ó gbé ẹ̀jẹ́ líle ti ìdákẹ́rọ́rọ́ pátápátá lélẹ̀ [S2, S4]. Ní rírí àwọn orù ẹmu tí wọ́n wà nítòsí, bí òùngbẹ ogun ti ń gbẹ ẹ́ tí kò sì rí kíkí tàbí ìtọ́jú láti ọ̀dọ̀ àwọn ènìyàn rẹ̀, Ògún ṣi ìdákẹ́rọ́rọ́ ọ̀wọ̀ wọn gbọ́ bí ẹ̀gàn àti àìṣòtítọ́ [S4].
Nígbà tí inú bí i fún ohun tí ó kà sí ọ̀tẹ̀ ńlá, Ògún yọ idà rẹ̀ ó sì pa ọgọ́rọ̀ọ̀rún nínú àwọn ará ìlú rẹ̀. Nígbà tí ìpànìyàn náà dáwọ́ dúró, ó dá ọmọkùnrin rẹ̀ mọ̀ láàárín àwọn òkú, ó sì rí àwọn igbá ẹmu tí a lò fún ètùtù tí wọ́n ti ṣófo. Ní ẹ̀rù bà á fún àbájáde ìbínú rẹ̀ tí kò ní ìkánmọ́ra, Ògún tẹ idà rẹ̀ wọ inú ilẹ̀ jìnle ó sì wọ ilẹ̀ lọ tòun tẹran ara rẹ̀, ó sì ṣèlérí pé nígbàkúùgbà tí àwọn olùjọsìn rẹ̀ bá pe orúkọ rẹ̀ ní àkókò ìpọ́njú gidi, òun yóò padà wá láti gbèjà wọn [S2, S4].
Àríyànjiyàn Lára Àwọn Ọ̀mọ̀wé: Òrìṣà Àkọ́wá tàbí Ọba Ìtàn
Ìkọ̀tàn àti àwọn ẹ̀kọ́ tẹ́ólọ́jì Yorùbá ṣe àkọsílẹ̀ àríyànjiyàn tí a kò tíì yanjú nípa orísun ẹ̀dá ti Ògún:
- Ojú Ìwòye ti Ẹ̀kọ́ Ìsìn (Òrìṣà Àtẹ̀báyé): Àwọn onímọ̀ bíi E. Bọ́lájì Ìdòwú fìdí ẹ̀ múlẹ̀ pé nínú ẹ̀kọ́ ìsìn Yorùbá tòótọ́, a dá Ògún gẹ́gẹ́ bí ìrúnmọlẹ̀ àkọ́kọ́ (òrìṣà àtẹ̀báyé) tí ó wà ní ọ̀run pẹ̀lú Ọlọ́dùmarè ṣáájú ìṣẹ̀dá ayé [S4]. Lábẹ́ ojú ìwòye yìí, gbígbé rẹ̀ ní ayé ní Ìré jẹ́ ìwálẹ̀ ayé gẹ́gẹ́ bí àwòṣe lásán.
- Ojú Ìwòye ti Ìtàn-Euhemerism: Àwọn onítàn bíi Reverend Samuel Johnson kọ àkọsílẹ̀ àṣà àtẹnudẹ́nu kan níbi tí Ògún ti jẹ́ ọmọ-aládé nínú ìtàn ènìyàn, jagunjagun líle, àti ọmọ tààrà fún Odùduwà ní Ilé-Ifẹ̀ [S5]. Lẹ́yìn àwọn ìṣẹ́gun ogun rẹ̀ àti bí ó ṣe fi ara rẹ̀ jóná tàbí tí ó wọ ilẹ̀ ní Ìré pẹ̀lú ọ̀nà àrà, àwọn ọmọlẹ́yìn rẹ̀ sọ ọ́ di òrìṣà lẹ́yìn ikú rẹ̀, èyí tí í ṣe àpẹẹrẹ gbòógì ti euhemerism [S2, S5].
Àkọsílẹ̀ ìtàn kò ní àkójọ àsìkò tí ó fìdí múlẹ̀ ṣoṣo tó lè fohùn ṣọ̀kan lórí àwọn àṣà àtẹnudẹ́nu méjèèjì yìí, àwọn ojú ìwòye méjèèjì sì ń bá a lọ láti máa wà lẹ́gbẹ̀ẹ́ ara wọn nínú ìgbé ayé ará-ìlú àti ti ẹ̀sìn Yorùbá [S2].
Ọ̀pọ̀lọpọ̀ Ìfarahàn: Ògún Méje
Ewì àtẹnudẹ́nu ti ẹ̀sìn máa ń tọ́ka sí Ògún méje ("àwọn Ògún méje") tàbí iye tí ó ga jù bẹ́ẹ̀ lọ ní agbègbè kọ̀ọ̀kan [S1, S2]. Ìwádìí ìmọ̀ lórí pápá fi hàn pé àwọn orúkọ wọ̀nyí ń ṣàfihàn àwọn àwòṣe àdúgbò, àwọn iṣẹ́ ẹgbẹ́ amòṣẹ́dunjú, àti àṣà pẹpẹ ìjọsìn agbègbè, dípò kí wọ́n jẹ́ àwọn òrìṣà tí ó dá dúró pátápátá [S2]:
- Ògún Oníré: Ìfarahàn ti ọba tí ó ní ìsopọ̀ tààrà pẹ̀lú adé àti ìran ọba ti Ìré-Èkìtì [S2].
- Ògún Alágbẹ̀dẹ: Olùtọ́jú pàtó ti àwọn alágbẹ̀dẹ àti àgbẹ̀dẹ [S1, S6].
- Ògún Ọdẹ: Òrìṣà olùtọ́jú ti àwọn ọdẹ àti àwọn olùṣọ́ igbó [S1].
- Ògún Gbénde: Tí ó ní ìsopọ̀ pẹ̀lú ẹ̀wù ogun tó wúwo àti àwọn ohun ìjà ààbò [S2].
- Ògún Ikọ́là: Òrìṣà tí ó ń darí ìkọlà abẹ́, ìkọlà ojú, àti fífín ara [S6].
Àwọn onímọ̀ ṣàkíyèsí pé bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé àbá èrò ti Ògún méje jẹ́ òwe kárí Ilẹ̀ Yorùbá, àwọn orúkọ pàtó àti àwọn àbùdá ọ̀nà kọ̀ọ̀kan nínú àwọn méje náà yàtọ̀ gidigidi láti ìjọba ìbílẹ̀ kan sí òmíràn [S2].
Àwọn Ohun Mímọ́, Ẹbọ, àti Èèwọ̀
Àwọn ojúbọ ti ara, àwọn ẹbọ, àti àwọn èèwọ̀ ti ẹ̀sìn fún Ògún ni a to lẹ́sẹẹsẹ pẹ̀lú ìlànà tó lágbára:
┌────────────────────────────────────────────────────────────┐
│ SACRED MATERIALITY OF ÒGÚN │
├────────────────────────────┬───────────────────────────────┤
│ Domain / Category │ Sacred Manifestation │
├────────────────────────────┼───────────────────────────────┤
│ Primary Metallic Element │ Iron (Irin) │
│ Sacred Foliage │ Fresh Palm Fronds (Màrìwò) │
│ Primary Animal Offering │ Male Dog (Ajá) │
│ Supplementary Sacrifices │ Snail (Ìgbín), Palm Oil (Epo) │
│ Sacred Libation │ Fresh Palm Wine (Ẹmu) │
│ Consecrated Implements │ Anvil, Hammer, Machete (Adà) │
└────────────────────────────┴───────────────────────────────┘
Àwọn Ohun Mímọ́ àti Ojúbọ. Ìwàníhìn-ín ti ara ti Ògún ni a ń yà sọ́tọ̀ nípasẹ̀ àwọn ohun èlò irin: owú àgbẹ̀dẹ, ojú irin ọkọ̀ ojú-irin, ẹnu ìbọn, idà, àti àwọn àjákù irin, èyí tí a sábà máa ń fi màrìwò tútù bò mọ́lẹ̀ (màrìwò) [S2, S6]. Màrìwò ni àmì pàtàkì tí ń kéde Ògún, tí a ń so kọ́ sára ẹnu-ọ̀nà ojúbọ, igbó mímọ́, àti àwọn oríta eléwu láti kìlọ̀ fún àwọn tí kò bọ́ sí i àti láti sàmì sí àwọn ààlà tí a yà sọ́tọ̀ [S6].
Àwọn Ẹbọ Ìsìn.
- Ajá (ajá): Ẹranko ẹbọ pàtàkì tí a yà sọ́tọ̀ fún Ògún [S1, S6]. Wọ́n máa ń bẹ́ orí ẹran náà pẹ̀lú fífún ọ̀bẹ mímọ́ lẹ́ẹ̀kan ṣoṣo ní àkókò àwọn ọdún pàtàkì ọdọọdún, èyí tí ń fi ìmọ̀ ìṣiṣẹ́ pípé ti ara àti agbára ogun hàn [S6].
- Iṣu Sísun (iṣu sísun): Tí a máa ń rú pẹ̀lú epo pupa (epo pupa) ní àgbẹ̀dẹ tàbí àwọn ojúbọ ẹ̀bá ọ̀nà [S6].
- Ẹmu (ẹmu): Ọtí tí a fẹ́ràn jù fún ìtújáde, tí ń ṣe ìrántí òǹgbẹ rẹ̀ nínú ìtàn àtẹnudẹ́nu nígbà tí ó ń padà bọ̀ láti ojú ogun [S4, S6].
- Ìgbín (ìgbín): Tí a ń lò nínú àwọn ètò ìsìn pàtó láti tù ú nínú àti láti dẹwọ́ agbára rẹ̀ líle tí ó sì ń yí padà kíákíá (ètùtù) nípasẹ̀ omi tútù tí ó ń jáde lára wọn [S6].
Àwọn Èèwọ̀ àti Ìkìlọ̀ (Èèwọ̀). Èèwọ̀ gbogbogbòò tí a ń bọ̀wọ̀ fún kárí àwọn ojúbọ Ògún ni lílo àwọn irin mímọ́ rẹ̀ ní àlòkú fún ẹ̀tàn, ìbúra èké, tàbí ìwà ọ̀dàlẹ̀ láìnídìí [S4, S6]. Àwọn ìran àwọn awòrò kan tún ń pa àwọn èèwọ̀ agbègbè mọ́ nípa àwọn oúnjẹ pàtó tàbí dídáná àwọn igi kan nítòsí àgbẹ̀dẹ, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé èyí yàtọ̀ láti ìlú kan sí òmíràn àti láti ìran kan sí òmíràn [S2].
Oyè Àwọn Awòrò, Ẹgbẹ́ Amòṣẹ́dunjú, àti Àwọn Ọdún
Ìtọ́jú ètò ìjọsìn ti Ògún ni a ṣètò rẹ̀ yíká àwọn oyè awòrò ajùmọ̀ṣe ti ìran àti àwọn ẹgbẹ́ amòṣẹ́dunjú:
Àwọn Awòrò Ògún. Àwọn olórí awòrò ti ìran tí a ń pè ní Awòrò Ògún ń tọ́jú àwọn ojúbọ pàtàkì ti ìlú, wọ́n ń ṣọ́ àwọn ohun èlò irin mímọ́ tí a yà sọ́tọ̀, wọ́n ń fi àwọn èèwọ̀ sọ́kàn láti mú wọn ṣẹ, wọ́n sì ń darí àwọn ètò ẹbọ ẹranko fún gbogbo ará-ìlú [S6].
Àwọn Olùtọ́jú Ẹgbẹ́ Amòṣẹ́dunjú. Nítorí pé gbogbo irin jẹ́ ti Ògún, àwọn iṣẹ́ ojoojúmọ́ tí ó gbẹ́kẹ̀lé irin ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí ẹgbẹ́ ti ẹ̀sìn [S2, S6]:
- Àwọn alágbẹ̀dẹ (àgbẹ̀dẹ) ń ya owú àti àwọn ohun èlò wọn sọ́tọ̀, tí wọ́n sì ń lo àgbẹ̀dẹ bí ojúbọ tí ń ṣiṣẹ́ lọ́wọ́ [S2].
- Àwọn ọdẹ (ọdẹ) ń gba ìdánilẹ́kọ̀ọ́ ti ẹ̀sìn nínú ewì ìjálá, títàbọn tààrà, àti oògùn inú igbó [S1].
- Àwọn olùfọ̀rgẹ́ àti olùkọlà àbáláyé (onígbàjámọ̀) ń ya àwọn abẹ wọn sọ́tọ̀ láti rí i dájú pé wọn kò fa ẹ̀jẹ̀ sísàn tó lè pani [S6].
- Àwọn awakọ̀ ayọ́kẹ́lẹ́ ti òde-òní, àwọn mẹkáníìkì, ẹgbẹ́ àwọn awakọ̀, àti àwọn olùdarí ẹ̀rọ ńláńlá máa ń tú ọtí sílẹ̀ déédéé tí wọ́n sì ń ṣe àwọn ètò ìdábòbò láti dènà àwọn jàǹbá ojú ọ̀nà [S2].
Àwọn Gbòǹgbò Ìlú Pàtàkì.
- Ìré-Èkìtì: Gbòǹgbò àárín gbùngbùn ti ẹ̀sìn fún ìjọba rẹ̀ nínú ìtàn àti wíwọ ilẹ̀ rẹ̀ [S2].
- Ilé-Ifẹ̀, Òndó, àti Ọ̀yọ́: Àwọn ìlú ńlá pàtàkì tí ń tọ́jú àwọn ojúbọ ìran ọba, àwọn ẹgbẹ́ alágbẹ̀dẹ tó gbòòrò, àti àwọn ọdún ọdọọdún tí ìjọba ń tìlẹ́yìn fún [S6].
Ọdún Ògún (Ọdún Ògún). Àwọn ọdún ọdọọdún máa ń kó àwọn ọba àti olórí ìlú, àwọn ẹgbẹ́ alágbẹ̀dẹ, àti àwọn ẹgbẹ́ ọdẹ jọ pọ̀. Àwọn ètò ìsìn náà máa ń ní kíkọ ewì ìjálá láìdáwọ́dúró, fífi ajá rúbọ ní ti ìlànà, ìtújáde ẹmu, ìbọn àjọyọ̀ tí a ń yìn, àti sísọ ẹ̀jẹ́ ìdúróṣinṣin dọ̀tun fún àwọn olórí àbáláyé àti òrìṣà náà [S1, S6].
Àwọn Ìyàtọ̀ ní Ilẹ̀ Òkè-Òkun ti Àwọn Ọmọ Yorùbá ní Ìtànkálẹ̀
Òwò ẹrú transatlantic fọ́n ìfọkànsìn Ògún kálẹ̀ jákèjádò ilẹ̀ Amẹ́ríkà, níbi tí ó ti bá àyíká mu láàárín àwọn àwùjọ àtọmọdọ́mọ Áfíríkà ní Brazil àti Cuba.
ÒGÚN IN YORÙBÁLAND
(Iron, Hunting, War, Oaths)
│
┌───────────────┴───────────────┐
▼ ▼
CUBAN LUCUMÍ (SANTERÍA) BRAZILIAN CANDOMBLÉ
┌───────────────────────────────┐ ┌───────────────────────────────┐
│ • Grouped in Los Guerreros │ │ • Individual initiation │
│ • Syncretized: St. Peter │ │ • Syncretized: St. Anthony │
│ (Keys of iron), St. Michael │ │ (Bahia), St. George (Rio) │
│ • Sacred Colors: Green, Black │ │ • Sacred Colors: Dark Blue, │
│ • Shrine: Iron cauldron │ │ Green, Red (Recife) │
└───────────────────────────────┘ └───────────────────────────────┘
Lucumí ti Cuba (Santería)
Ní Cuba, Ògún pa ìdánimọ̀ rẹ̀ mọ́ gẹ́gẹ́ bí olúwa líle ti irin, iṣẹ́-abẹ, àti ìjàkadì ara [S8, S9]:
- Ìtẹ̀bọbọ láàárín "Los Guerreros": Nínú ìṣe Lucumí, a kì í gba Ògún nìkan lásìkò àwọn ìtẹ̀bọbọ àkọ́kọ́. A máa ń fi í lélẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ọ̀kan lára àwọn mẹ́rin àkọ́kọ́ ti àwọn òrìṣà ààbò tí a mọ̀ sí Los Guerreros (Àwọn Jagunjagun), lẹ́gbẹ̀ẹ́ Elegguá (Èṣù), Ochosi (Ọ̀ṣọ́ọ̀sì), àti Osun [S8, S9]. Ojúbọ rẹ̀ ti ara sábà máa ń jẹ́ ìkòkò irin tí a kó àwọn ohun èlò irin, ìṣó, ìṣó ojú-irin, àti àwọn abẹ sí [S9].
- Àdàpọ̀ pẹ̀lú Katoliki: Ó pọ̀ jùlọ kí a da mọ́ Saint Peter (San Pedro), èyí tí ó jẹ́ ipa tààrà láti inú àwòrán àkàwé ti Kristẹni tí ó fi Peter hàn tí ó di àwọn kọ́kọ́rọ́ irin líle mú fún àwọn ẹnu-ọ̀nà ọ̀run [S8, S9]. Àwọn ìran mìíràn tún so ó pọ̀ mọ́ Saint John the Baptist, Saint Anthony, tàbí Saint Michael the Archangel ní ìbámu pẹ̀lú àṣà tẹ́ńpìlì ti agbègbè kọ̀ọ̀kan [S9].
- Àwọn Àwọ̀ Mímọ́: Àwọ̀ ewé àti dúdú, tí ó dúró fún aginjù igbó àtijọ́ àti ìsúdúdú kíkì ti irin àìyọ́ [S2].
Candomblé ti Brazil
Ní Brazil, pàápàá jùlọ láàárín àwọn àṣà Candomblé Ketu àti Nagô, Ogum jẹ́ ọ̀kan lára àwọn orixás tí a ń bọ̀ jùlọ [S2, S7]:
- Òmìnira Ìtẹ̀bọbọ (Qualidades): Yàtọ̀ sí ìṣe Lucumí ti fífi í sí abẹ́ Los Guerreros, Candomblé máa ń tẹ àwọn abọrẹ̀ bọṣẹ́ tààràtà fún Ogum gẹ́gẹ́ bí òrìṣà àbò àkọ́kọ́ (orixá de cabeça). Ó ń fi ara hàn nípasẹ̀ àwọn ipa ọ̀nà tàbí àwòrán àrà ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ (qualidades), bíi Ogum Já, Ogum Meje, àti Ogum Wari [S2].
- Àwọn Ìsopọ̀ Mímọ́ ti Agbègbè:
- Ní Salvador da Bahia, a so Ogum pọ̀ mọ́ Saint Anthony (Santo Antônio), èyí tí ó fi ipò Anthony nígbà amúnisìn hàn ní Bahia gẹ́gẹ́ bí ọ̀gá ológun ọlá àti olùdáàbòbò ológun ti àwọn ọmọ ogun amúnisìn Portuguese [S7].
- Ní Rio de Janeiro àti gúúsù Brazil, a so Ogum pọ̀ mọ́ Saint George (São Jorge), èyí tí ó jẹyọ tààrà láti ara ẹ̀wù irin, idà, ẹṣin, àti ọ̀kọ̀ tí ẹni mímọ́ jagunjagun ti ìgbà àtijọ́ fi pa dírágónì [S7].
- Àwọn Àwọ̀ Mímọ́: Búlúù tó dúdú (aró) tàbí àwọ̀ ewé tó dúdú láàárín àwọn àṣà Ketu; àwọ̀ pupa fòròfòrò nínú ìsìn Xangô ní Recife àti Pernambuco [S2].
Àwọn Àríyànjiyàn Onímọ̀ lórí Ìyípadà ní Ilẹ̀ Ìfọ́nkálẹ̀
Àwọn onímọ̀ kò fẹnukò lórí bí a ṣe lè túmọ̀ àwọn ìsopọ̀ ẹni mímọ́ Katoliki nínú àwọn ẹ̀sìn Afro-Atlantic:
- Ìlànà Pípín-ìpínlẹ̀: Onímọ̀ nípa àwùjọ Roger Bastide jiyàn pé àwọn olùṣe ẹ̀sìn náà pa àwọn ètò ìmòye méjì tí ó yàtọ̀ pátápátá tí ó sì ń bá ara wọn rìn mọ́ [S7]. Àwọn abọrẹ̀ Áfíríkà kò dapo Saint George mọ́ Ogum; dípò bẹ́ẹ̀, wọ́n lo ẹni mímọ́ Katoliki gẹ́gẹ́ bí ààbò ètò àjọ nígbà tí wọ́n pa òtítọ́ ìsìn ti orixá mọ́ ní àyè ọ̀tọ̀ pátápátá [S7].
- Àdàpọ̀ Ìmọ̀-ẹ̀rọ àti Ìwà rere Alágbára: Onímọ̀ ẹ̀dá ènìyàn Stephan Palmié ṣàríwísí àbá èrò "ìbòjú" tó rọrùn jù, ní sísọ pé àwọn olùṣe ẹ̀sìn Afro-Cuban àti Afro-Brazilian fi ọ̀nà tó lágbára da àwòrán Katoliki, àwọn ìmọ̀-ẹ̀rọ ilé-iṣẹ́ ìgbàlódé, àti àwọn ìlànà òfin Ìwọ̀-Oòrùn pọ̀ sínú ètò ètùtù kan tí ó wà ní ìṣọ̀kan tí ó sì gúnrégé [S10]. Lójú ìwòye yìí, lílo àwọn kọ́kọ́rọ́ irin, àwọn ohun-ìjà ìgbàlódé, àti àwọn àwòrán lithograph ti Katoliki dúró fún àmúlò ẹ̀kọ́-ìsìn tí ó tẹpá mọ́ iṣẹ́ dípò kí ó jẹ́ ọgbọ́n àdáàbòbò tí kò fọwọ́ tàbì kẹsẹ sí [S10].
Àwọn Ìdákẹ́rọ́rọ́ Tí A Kọ Sínú Àkọsílẹ̀ Ìfipamọ́. Àwọn àkọsílẹ̀ ìfipamọ́ ti amúnisìn àti ọlọ́pàá ti ọ̀rúndún kọkàndínlógún ní Cuba àti Brazil gba ìtẹ̀mọ́lẹ̀ àwọn ojúbọ Áfíríkà (cabildos àti terreiros) sílẹ̀, ṣùgbọ́n wọn kò pa àwọn ìjíròrò ẹ̀kọ́-ìsìn mọ́ nípasẹ̀ èyí tí àwọn àlùfáà Áfíríkà ti ọ̀rúndún kọkàndínlógún fi fìdí àwọn ìsopọ̀ ẹni mímọ́ pàtó múlẹ̀ jákèjádò àwọn nẹ́tíwọ́ọ̀kì agbègbè [S2, S10]. Ọ̀nà pípé tí a fi yan Saint Peter ní Havana nígbà tí a yan Saint Anthony ní Salvador kò tíì sí nínú àkọsílẹ̀ tí a kọ sílẹ̀ [S2].