Epa Masks
The monumental carved headdress tradition of northeastern Yorubaland, detailing its physical construction, workshop masters, ritual performance, museum provenance, and scholarly debates.
Àwọn ìbojú Ẹpa jẹ́ àwọn adé igi títóbi alápẹẹrẹ àwọ̀ púpọ̀ tí ó jẹ́ ti àwọn agbègbè Èkìtì àti Ìgbómìnà ní apá àríwá-ìlà-oòrùn Ilẹ̀ Yorùbá. Tí a gbé láti inú igi ẹyọ kan ṣoṣo, ìbojú kọ̀ọ̀kan ń so ìsàlẹ̀ tí ó dà bí àṣìbọrí tí ó ní ilà pọ̀ mọ́ orí tí ó díjú tí ó sì ní àwọn ère púpọ̀ tí ń ṣe ayẹyẹ aṣáájú àwùjọ, ààbò ogun, agbára àwọn baba ńlá, àti ìbísí. Ní àkókò àwọn àyájọ́ ọdún lodoodún, àwọn elégúngún máa ń ru àwọn ohun ètò ńlá wọ̀nyí, tí wọ́n lè wọn tó pọ́n-ùn àádọ́rin, nínú àwọn iṣẹ́ ìdárayá tí a ṣe láti gba ojúrere ẹ̀mí àti láti dán agbára ara ti àwùjọ wò.
Yàtọ̀ sí ọ̀pọ̀lọpọ̀ àṣà gbígbẹ́ ère ní Áfíríkà tí àwọn ìmọ̀ ìwé Ìwọ̀-oòrùn àtìbẹ̀rẹ̀ kọ sílẹ̀ gẹ́gẹ́ bí aláìlórúkọ, àṣà Ẹpa ní ìsopọ̀ pẹ̀lú àwọn olóyè agbẹ́gilére tí a dárúkọ wọn àti àwọn ilé-iṣẹ́ agbègbè tí a kọ sílẹ̀ dáadáa tí wọ́n ṣiṣẹ́ ní ìparí ọ̀rúndún kọkàndínlógún àti ogún. Àkọsílẹ̀ yìí ṣe àyẹ̀wò àwọn ọgbọ́n iṣẹ́ ohun èlò, àwọn agbẹ́gilére tí a dárúkọ, ìṣiṣẹ́ eré ṣíṣe, àwọn ìtàn ilé àkójọ-ohun-ìṣẹ̀ǹbáyé, àti àwọn àríyànjiyàn ìmọ̀ tí a kò tíì yanjú nípa Ẹpa àti àwọn adé àṣìbọrí tí ó jọ mọ́ ọn.
Ìrísí, Ọ̀nà Ìṣẹ́, àti Àwọn Ohun Èlò
Nípa ìrísí àti èrò, ìbojú Ẹpa kan ní àwọn apá méjì ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ tí a gbé papọ̀ láti inú igi ẹyọ kan ṣoṣo [S1]:
- Ìpìlẹ̀ àṣìbọrí (ìkòkò): Apá ìsàlẹ̀ jẹ́ ìpìlẹ̀ àṣìbọrí tí ó ní ilà, tí a túmọ̀ ní pàtó sí ìkòkò (pot), tí ó tọ́ka sí inú rẹ̀ tí ó ṣófo, tí ó rí roboto bí àbọ̀ bọ́ọ̀lù [S1]. Ìpìlẹ̀ yìí ni a sábà máa ń gbẹ́ sí ojú ènìyàn tí a fàyọ tàbí àkópọ̀ ojú méjì tí ó kọjú sí ara wọn. Ó ní ẹnu títóbi, tí ó ṣí sílẹ̀ pẹ̀lú àwọn ihò tí a lu sínú rẹ̀ tí ń pèsè afẹ́fẹ́ pàtàkì àti ọ̀nà ìríran fún oníjó nígbà tí ó bá ń jó [S1]. Ojú ti ìkòkò náà máa ń fi àwọn ilà ìrísí jiomẹ́tìrìkì, àwọn ojú títóbi, àti àwọn ilà ojú hàn, tí ó ń ṣiṣẹ́ bí ìpìlẹ̀ ìwòran tí ó fìdí múlẹ̀ fún ayé ère tí ó wà lókè rẹ̀.
- Ère orí tí ó ga: Ní tààrà láti orí ìpìlẹ̀ àṣìbọrí náà ni àkójọpọ̀ ère tí ó ní ìpele púpọ̀ tí ó sì díjú ti gbé dìde, èyí tí ó lè ga tó ẹsẹ̀ bàtà mẹ́rin tí ó sì lè wúwo tó àárín pọ́n-ùn àádọ́ta sí àádọ́rin [S1]. Ère orí náà máa ń ṣe àfihàn àwọn àpẹẹrẹ àṣà pàtàkì: jagunjagun tí ó gun ẹṣin (Jagunjagun), ọba lórí ìtẹ́ (Ọràngún), ìyá tí ń fún ọmọ ní ọmú (Ìyá), tàbí àwọn oníṣègùn-oníṣọ̀rọ̀ àti àwọn olùṣe ètò ìsìn tí àwọn ẹlẹ́gbẹ́ wọn bíi olórin, akígbe, àti àwọn ìgbèkùn yí ká [S1][S2][S3].
+-------------------------------------------------------------+
| FIGURATIVE SUPERSTRUCTURE |
| - Up to 4 feet high; total mask weight: 50 to 70 pounds |
| - Intricate openwork carving from the same wood block |
| - Iconography: Equestrian warriors (Jagunjagun), kings |
| (Ọràngún), maternal figures (Ìyá), musicians, attendants |
+-------------------------------------------------------------+
|
+-------------------------------------------------------------+
| HELMET BASE (ÌKÒKÒ / POT) |
| - Abstracted or Janus-faced helmet |
| - Open oral cavity providing sightlines and ventilation |
| - Rests directly over the performer's head |
+-------------------------------------------------------------+
Yíyan Igi
Àwọn agbẹ́gilére ní àwọn ilé-iṣẹ́ Èkìtì àti Ìgbómìnà máa ń yan àwọn igi pẹlẹbẹ tí kò wúwo, tí ó rọrùn láti gbẹ́ láti rí i dájú pé adé náà le dáadáa nígbà tí ó sì rọrùn fún elégúngún láti gbé [S1][S4]:
- Alstonia congensis àti Alstonia boonei (Yorùbá: àhun): Igi pẹlẹbẹ, tí ó fẹ́ funfun tí a fẹ́ràn fún àìwúwo rẹ̀, títọ́ okùn rẹ̀, àti bí ó ṣe ń tètè gba iṣẹ́ àáké gbígbẹ́ dáadáa [S1][S4].
- Cordia millenii (Yorùbá: ọmọ): Igi tí kò wúwo tí ó pẹ́ títí, tí kì í tètè sán, tí ó sì ń mú ìró jáde dáadáa [S1].
- Ricinodendron heudelotii: Igi pẹlẹbẹ tí kò wúwo rárá tí a ń lò ní àwọn ilé-iṣẹ́ agbègbè láti dín gbogbo ìwọ̀n àwọn ère orí títóbi kù [S4].
Láìka lílo àwọn igi tí kò wúwo sí, gbígbẹ́ adé Ẹpa gba ọgbọ́n iṣẹ́ ọnà tí ó ga. Agbẹ́gilére máa ń yọ igi kúrò nínú odindi ìtì igi kan, ní gbígbẹ́ inú jíjìn ti ìpìlẹ̀ àṣìbọrí náà nígbà tí ó tún ń ṣe àwọn iṣẹ́ ọnà lílu tí ó díjú sí ara ère orí náà láìṣe ìbàjẹ́ sí agbára ìdúró ṣinṣin ti okùn igi náà [S1][S2].
Àwọn Ètò Àwọ̀ Kíkùn àti Ìtọ́jú Ojú Igi
Ère tí a gbẹ́ parí ni a máa ń fi àwọn àwọ̀ abẹ́lẹ̀ láti inú ohun àmúṣọrọ̀ ilẹ̀ àti ewéko kùn, èyí tí ń mú ìyàtọ̀ àwọ̀ tí ó laniilọ́yà jáde lórí àwọn ojú rẹ̀ [S1]:
- Ẹfun (ẹfun): Àwọ̀ funfun tí a rí láti inú ẹfun àbáláyé, tí ń ṣàpẹẹrẹ tútù, mímọ́ nípa ètò ìsìn, àti sísúnmọ́ ayé àwọn ẹ̀mí.
- Èédú (èédú): Àwọ̀ dúdú tí a lọ̀ láti inú igi tí a sun, tí a ń lò láti fi ṣe àlàyé àwọn ilà ìrísí, àwọn ẹ̀yà ojú, àti àwọn àkópọ̀ irun orí.
- Osùn (osùn): Àwọ̀ pupa tí a ṣe láti inú àárín igi Pterocarpus, tí ó ní ìsopọ̀ pẹ̀lú agbára ẹ̀mí, ewu, ẹ̀jẹ̀, àti okun ìyè.
- Àró (ẹlú): Àwọ̀ búlúù dúdú jíjìn tí a rí láti inú ewé elú tí a kẹ́ (Philenoptera cyanescens), tí a ń kùn sí aṣọ, irun, àti àwọn apá pàtàkì lórí ère.
Ní ọ̀rúndún ogún, àwọn ohun èlò tí a kó wọlé láti òkè-òkun tún bù kún àwọn ọ̀nà àtọwọ́dọ́wọ́ ti pípèsè àwọ̀, pàápàá jùlọ àwọ̀ búlúù fún fífọ aṣọ ti Reckitt (èyí tí ó mú àwọ̀ búlúù sánmọ̀ tí ó tàn jáde) àti àwọn àwọ̀ epo ìgbàlódé tí a ń tà [S1]. Àwọn wọ̀nyí mú ojú dídán wá tí wọ́n sì mú kí ojú ère náà tọ́jọ́ sí i lábẹ́ òjò ilẹ̀ olóoru, eruku, àti fífọwọ́kàn ní àkókò àwọn ọdún lodoodún.
Iṣẹ́, Àyíká Ìṣe Ẹ̀sìn, àti Ṣíṣe Eré
Àwọn ìbojú Ẹpa ni a máa ń lò nínú àwọn àyájọ́ ọdún lodoodún kọjá àwọn ìlú Yorùbá ní apá àríwá-ìlà-oòrùn láti bọlá fún àwọn ìran baba ńlá, ṣe ayẹyẹ àwọn akọni jagunjagun, gbé ìbísí iṣẹ́ àgbẹ̀ lárugẹ, àti láti wẹ àwọn ẹ̀gbin àwùjọ nù [S1][S3][S5]. Yàtọ̀ sí àwọn eégún tí ń ṣiṣẹ́ ní ìkọ̀kọ̀ pátápátá tàbí ní àdádó lálẹ́, àwọn ọdún Ẹpa jẹ́ àwọn àfihàn àwùjọ ńlá tí gbogbo agbègbè ń kópa nínú wọn, tí a ṣètò nípasẹ̀ àwọn ẹgbẹ́ ogbó àti àwọn ìran olóyè [S5].
Òtéńté Ọdún Eégún Náà
Kókó ìṣe ètò ìsìn nínú ọdún Ẹpa dá lórí àyẹ̀wò agbára ara tí ó le koko nípa ìwọ́ntúnwọ̀nsì, ìyára, àti ìfaradà [S3]. Elégún náà, tí a wé nínú aṣọ tí ó sì gbé orí-ẹrù ère tí ìwọ̀n rẹ̀ tó àádọ́rin pọ́n-ùn lórí rẹ̀, gbọ́dọ̀ jó jákèjádò ìlú kí ó sì fò lọ́nà iṣẹ́-ara sórí òkìtì erùpẹ̀ tí a gbé ga, tí gíga rẹ̀ sábà máa ń tó ẹsẹ̀ mẹ́ta sí mẹ́rin [S1][S3].
[ Procession through town ]
│
▼
[ Gathering at community square ]
│
▼
[ Acrobatic Leap atop 3–4 ft Earthen Mound ]
├── CLEAN LANDING WITHOUT STUMBLE ──► Omen of peace, bountiful harvest, community health
└── STUMBLE, SLIP, OR COLLAPSE ──► Omen of disaster, barrenness, communal misfortune
Olùṣeré náà gbọ́dọ̀ bà ní tààrà sórí òkìtì náà láìkọsẹ̀, láìsọ ère nù, tàbí láìtẹ̀sẹ̀ kùnà [S3]. Àbájáde iṣẹ́ ara yìí jẹ́ ohun tí àwùjọ ń kà sí àyẹ̀wò àfọ̀ṣẹ àti àmì fún ọdún tí ń bọ̀:
- Ìfò tí ó tòrò tí ó sì yọrí sí rere ń fi hàn pé àwọn baba ńlá àti àwọn agbára ẹ̀mí gba àwọn ẹbọ àwùjọ, èyí tí ń sọ tẹ́lẹ̀ nípa ìkórè púpọ̀, ìdínkù nínú ikú, àti àlàáfíà ìlú [S3].
- Ìyọ́lẹ̀, ìkọsẹ̀, tàbí ìṣubú ni a túmọ̀ sí ìkìlọ̀ líle nípa àwọn àjálù tí ń bọ̀, ìyàn, àrùn, tàbí ìdàrúdàpọ̀ ìran, èyí tí ó nílò ètùtù àti ìwẹ̀nùmọ́ lẹ́sẹ̀kẹsẹ̀ [S3].
Bí eré-ìdárayá yìí ṣe gba agbára tó ló ṣàlàyé àwòrán ìpìlẹ̀ ìkòkò náà: àlàfo ẹnu títóbi tí ó ṣí sílẹ̀ ni a ṣe láti mú kí afẹ́fẹ́ wọlé dáradára fún olùsáré náà àti láti pèsè ojú-ìwòye tààrà tí kò ní ìdíwọ́ sí ìsàlẹ̀ nígbà tí ó bá ń sún mọ́ òkìtì náà [S1].
Àwọn Gbajúmọ̀ Agbẹ́gilére tí a Dárúkọ àti Àwọn Ilé-Iṣẹ́ Agbègbè
Àwọn àkójọpọ̀ ilé-ìkó-ohun-ìbílẹ̀-sí ti ìgbà ìmúnisìn àti ti Ìwọ̀-oòrùn ayé tẹ́lẹ̀ máa ń pín iṣẹ́ gbígbẹ́ Yorùbá sí iṣẹ́ àjùmọ̀ṣe tí a kò mọ ẹni tí ó gbé e. Ìwádìí lórí pápá tí Kevin Carroll bẹ̀rẹ̀ ní àárín ọ̀rúndún ogún, tí àwọn onímọ̀ bíi Rowland Abiodun, Henry John Drewal, John Pemberton III, àti Roslyn Adele Walker sì fẹ̀ síwájú, fi ìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé apá àríwá-ìlà-oòrùn ilẹ̀ Yorùbá jẹ́ ilé fún àwọn gbajúmọ̀ ọ̀gá agbẹ́gilére tí a mọ orúkọ wọn, tí wọ́n ní ilé-iṣẹ́ àtìran-dran, tí wọ́n ní àwọn àṣà iṣẹ́ ti ara wọn, tí wọ́n sì ń gba iṣẹ́ láti ọ̀dọ̀ àwọn ọba [S1][S2][S6][S7].
BÀMBÓṢÉ OF ÒSÌ-ÌLỌRIN
(d. ca. 1920)
Master of foundational Òsì style
│
┌───────────────────┴───────────────────┐
▼ ▼
DADA ARẸÒGÚN OF ÒSÌ-ÌLỌRIN BÁMIGBÓYÈ OF ODÒ-ỌWÁ
(ca. 1880–1954) (ca. 1885–1975)
Multi-tiered master of Master of pierced openwork,
superstructures and narrative Ọràngún kings and warriors
│
▼
BANDELE OF ÒSÌ-ÌLỌRIN
(ca. 1910–1995)
Carried Òsì workshop into
the late twentieth century
Dada Arẹògún ti Òsì-Ìlọrin (nǹkan bí 1880–1954)
Dada Arẹògún (ẹni tí orúkọ rẹ̀ A-rẹ-ọmọ-bì-ògún túmọ̀ sí "ẹni tí ó rí ọmọ bí nípasẹ̀ Ògún") jẹ́ agbẹ́gilére tí ó ní ipa ńlá nínú ilé-iṣẹ́ Òsì-Ìlọrin ní agbègbè ààlà Èkìtì/Ìgbómìnà [S2][S6]. A gbóríyìn fún Arẹògún fún àwọn orí-ẹrù ère rẹ̀ tí ó ní ìpele púpọ̀ tí ó sì fúnjú nínú ìtàn, tí ó papọ̀ mọ́ àwọn balógun tí wọ́n gun ẹṣin, àwọn ẹrú tí a kó lẹ́rú, àwọn onílù ààfin, àti àwọn àwòrán ìyá [S2][S6]. A mọ àṣà rẹ̀ nípasẹ̀ gbígbẹ́ ère tí ó jinlẹ̀, ìsopọ̀ ẹsẹ̀-ọwọ́ àti ohun-ìjà lẹ́sẹẹsẹ, àti àwòrán ojú tó rí roboto tí ó ní ojú tí ó yọ jáde bí èso almondi pẹ̀lú ìpénpéjú tí ó hàn kedere [S2].
Bámigbóyè ti Odò-Ọwá (nǹkan bí 1885–1975 / nǹkan bí 1895–1978)
Bámigbóyè jẹ́ ọ̀gá agbẹ́gilére, oníṣègùn, àti olóyè àlùfáà (Ọdọ̀fin) ti Odò-Ọwá ní agbègbè Ìgbómìnà [S2][S6]. Ó gbajúmọ̀ fún àwọn orí-ẹrù ère gbígbòòrò tí ó ní àwọn àwòrán ènìyàn púpọ̀ tí wọ́n ní ihò nínú [S2]. Àwọn iṣẹ́ àrà rẹ̀ pẹ̀lú àwọn àfihàn ńlá ti Ọràngún (ọba ìbílẹ̀ ti Ìlá) àti jagunjagun tí ó gun ẹṣin (Jagunjagun), tí adé oríṣiríṣi, àwọn ìránṣẹ́ tí ó dúró, àwọn ikọ̀ ààfin, àti àwọn olórin yí ká [S2][S6]. A ṣe àkọsílẹ̀ Bámigbóyè pé ó gbé ère fún àwọn olùtìlẹ́yìn ẹ̀sìn ìbílẹ̀ àti fún àwọn àfihàn àti iṣẹ́ àṣẹ ní ìbẹ̀rẹ̀ sáà ìmúnisìn [S2][S8].
Bandele ti Òsì-Ìlọrin (nǹkan bí 1910–1995)
Ọmọ Arẹògún, Bandele kọ́ṣẹ́ tààrà nínú ilé-iṣẹ́ bàbá rẹ̀, ó sì pa ìran iṣẹ́ ọnà gbígbẹ́ ti àṣà Òsì mọ́ títí di ìparí ọ̀rúndún ogún [S2][S6]. Àwọn ère rẹ̀ ń fi àwọn kókó àfihàn ojú ti Arẹògún hàn, nígbà tí ó tún mú àwọn igun mímú wọlé tí ó sì ń ṣiṣẹ́ kọjá àwọn ètò ìsìn ìbílẹ̀ sí àwọn iṣẹ́ àṣẹ àṣà-àtọwọ́dọ́wọ́ ti òde-òní, títí kan àwọn iṣẹ́ tí Father Kevin Carroll ṣètò ní ilé-iṣẹ́ Oye-Èkìtì [S2][S6].
Àgbọnbíòfẹ ti Èfòn-Alààyè (ó kú ní 1945)
Àgbọnbíòfẹ ni olórí agbo-ilé agbẹ́gilére ti ìdílé Adéṣínà ní Èfòn-Alààyè, tí ó jẹ́ ibi pàtàkì fún iṣẹ́ ọnà gbígbẹ́ ti Èkìtì [S2][S6]. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé a mọ̀ ọ́n fún àwọn ọ̀wọ́n-ènìyàn tí ń gbé ààfin ró, ó gbé àwọn àṣíborí orí tí a gbóríyìn fún tí ó tan mọ́ ọdún Ẹlẹ́fọ̀n, èyí tí a mọ̀ nípasẹ̀ àwọn ojú títẹ́ tí ó múná tí ó sì tẹ̀lé ìrísí jiomẹ́tírì, àwọn fìlà onígun mẹ́rin dídán, àti ìbáradọ́gba gíga tó wà ní ìwọ́ntúnwọ̀nsì [S2][S6].
Olowe ti Ìsẹ̀ (nǹkan bí 1873–1938)
A gbà Olowe ti Ìsẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ọ̀kan lára àwọn agbẹ́gilére ààfin tí ó gbajúmọ̀ jùlọ ní ilẹ̀ Yorùbá nígbà ayé rẹ̀ [S7]. Nígbà tí ó wà ní Ìsẹ̀-Èkìtì, Olowe gbé àṣà àrà ọ̀tọ̀ kan jáde tí a fi àwọn àwòrán gígùn tí ó wúni lórí, ìṣísẹ̀ ara tí ó yára kankan, gbígbẹ́ ère jinlẹ̀ tí ń jẹ́ kí àwọn àwòrán yọ kúrò lára àpótí ìpìlẹ̀, àti àwọn ojú-iṣẹ́ tí a ṣe lẹ́sọ̀ọ́ dáradára dá mọ̀ [S7]. Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé a mọ̀ ọ́n jùlọ fún àwọn ilẹ̀kùn ààfin àti àwọn opó ọ̀dẹ̀dẹ̀, ó gbé àwọn àṣíborí ayẹyẹ jáde tí ó yí ìtòlẹ́sẹẹsẹ ojú-kọjú àtọwọ́dọ́wọ́ padà nípa títẹ àwọn àwòrán ènìyàn síwájú láti fi ìṣísẹ̀ hàn [S7].
Bamgbose ti Òsì-Ìlọrin (ó kú ní nǹkan bí 1920)
Gẹ́gẹ́ bí ẹlẹgbẹ́ àgbà àti olùkọ́ fún Arẹògún, Bamgbose fìdí àwọn ìpìlẹ̀ àti ìlànà iṣẹ́ ọnà múlẹ̀ fún ilé-iṣẹ́ Òsì-Ìlọrin [S9]. Àwọn iṣẹ́ rẹ̀ ní àwọn ìwọ̀n tí ó lágbára tí ó sì ní àṣẹ, àkójọpọ̀ àwọn ẹlẹ́ṣin tí orí wọn ga, àti àwọn ìpìlẹ̀ àṣíborí olójú méjì tí a tò lọ́nà tútù [S9].
Àwọn Òṣùwọ̀n Ẹwà àti Ọwọ́ Oníṣònà
Àgbéyẹ̀wò iṣẹ́-onà Yorùbá máa ń ṣe ìgbéléwọ̀n iṣẹ́ gbígbé-igi nípasẹ̀ àwọn èrò orí ẹwà ìbílẹ̀ pàtó tí Rowland Abiodun, Henry Drewal, àti John Pemberton tóka sí [S1][S2][S10]:
- Ojú-onà (Ìmọ̀ye Ìṣonà / Ìjìnlẹ̀ Ìríran Oníṣonà): Agbára agbégi láti lo ìdájọ́ ẹwà tirẹ̀ fúnra rẹ̀, láti to àwọn èrò-onà oníhà-mẹ́ta tí ó díjú, àti láti gbé àwọn àmúyẹ tuntun wọlé láàárín àwọn ààlà ètò ìsìn [S10].
- Dídán (Dídán Èso / Dídán Ojú-ara): Ìwọ̀n dídán ojú iṣẹ́, lílòpọ̀ rẹ̀, àti fífún un ní àwọ̀ tí ó mọ́ tí ó ń jẹ́ kí àwọn ẹ̀yà rẹ̀ mú ìmọ́lẹ̀ kí ó sì tàn án padà lásìkò ìgbégasè kíákíá [S10].
- Ìwọ̀ntúnwọ̀nsì (Ìbáradọ́gba àti Ìwọ̀ntúnwọ̀nsì): Ìdọ́gba ìtòlẹ́sẹẹsẹ tí a rí gbà láàárín ìwúwo apá òkè àti ìfẹsẹ̀múlẹ̀ apá ìsàlẹ̀ ìbòrí, èyí tí ó ń rí i dájú pé eléégún lè kó o ní ìwọ̀n lákòókò ìrìn kíákíá [S10].
Àwọn agbégi fúnra wọn kì í ṣe àwọn olùpèsè ohun èlò ètò-ìsìn tí a kò mọ ojú wọn. A mọ̀ wọ́n káàkiri àwọn ilẹ̀-ọba agbègbè, a sì máa ń bọlá fún wọn nínú oríkì tiwọn (oríkì), àwọn olórí ìran àti àwọn alátìlẹyìn ọba tí wọ́n máa ń rìnrìn-àjò kọjá àwọn ààlà ilẹ̀-ọba sì máa ń wá wọn láti pàṣẹ iṣẹ́ láti ọwọ́ àwọn gbajúmọ̀ oníṣònà pàtó [S2][S10].
Àwọn Ìyàtọ̀ Ẹyà àti ti Agbègbè: Ẹpa, Ẹlẹ́fọ̀n, àti Aguru
Àwọn onímọ̀ ti kọ àkọsílẹ̀ lórí ìyàtọ̀ gidi nínú orúkọ àti ìpínsísọ̀rí fún àwọn ìbòrí orí káàkiri apá àríwá-ìlà-oòrùn Ilẹ̀ Yorùbá [S5][S9][S11]:
+----------------+-----------------------------------+------------------------------------+
| NOMENCLATURE | PRIMARY REGION / USE | DOMINANT ICONOGRAPHY |
+----------------+-----------------------------------+------------------------------------+
| Ẹpa | Ìgbómìnà / Èkìtì border; | Equestrian warriors (Jagunjagun), |
| | Civic, lineage, and warrior rites | kings (Ọràngún), ancestral balance |
+----------------+-----------------------------------+------------------------------------+
| Ẹlẹ́fọ̀n | Èfòn-Alààyè and Central Èkìtì; | Maternal figures (Ìyá), lineage |
| | Ancestral and fertility rituals | heads, tiered civic retinues |
+----------------+-----------------------------------+------------------------------------+
| Aguru | Òsì-Ìlọrin and northern border; | Janus-faced helmet bases topped by |
| | Lineage and warrior headdresses | equestrian heroes and retinues |
+----------------+-----------------------------------+------------------------------------+
Ìṣòro Ìlò-Orúkọ
Àwọn ilé-iṣẹ́ ìkóhun-ìṣẹ̀ǹbá-sí ti Ìwọ̀-oòrùn àti àwọn ìwé àkójọ ọjà-tità kárí-ayé máa ń fi orúkọ gbogbogbòò Epa mask pe gbogbo àwọn ìbòrí ńlá oní-oríṣìí-àwọ̀ láti Èkìtì, Ìgbómìnà, àti Ìjẹ̀ṣà [S9][S11]. Ìwádìí inú pápá fi hàn pé ìpínsísọ̀rí ti ìbílẹ̀ ní àwọn ìyàtọ̀ kékèèké [S5][S11]:
- In towns such as Ìlá-Ọ̀ràngún and Odò-Ọwá (Ìgbómìnà), the masks are predominantly designated as Ẹpa àti pé wọ́n ní ìsopọ̀ mọ́ àwọn ọdún tí ń bọlá fún àwọn oyè jagunjagun àti àwọn ìpìlẹ̀ ìran ìlú [S1][S11].
- Ní Èfòn-Alààyè àti àwọn àwùjọ Èkìtì tí ó yí i ká, a máa ń pe àwọn ìbòrí tí ó bára mu wọ́rọ́wọ́ ní Ẹlẹ́fọ̀n, èyí tí ó sábà máa ń ṣe àfihàn àwọn ẹ̀dá oríṣìí baba-ńlá pàtó bíi Olókòrò, Ọlọ́jọ́, tàbí Ìyá Ẹlẹ́fọ̀n [S5][S6][S11].
- In Òsì-Ìlọrin and adjacent northern districts, carvers and elders frequently apply the term Aguru sí àwọn ìbòrí olójú-méjì tí ó ru àwòrán ẹlẹ́ṣin àti àwọn ọmọ-ẹ̀yìn [S9].
Àwọn onímọ̀ kò fohùn ṣọ̀kan lórí ìtumọ̀ àbá-èrò ti àwọn ìyàtọ̀ wọ̀nyí. Kevin Carroll ka Ẹpa àti Ẹlẹ́fọ̀n sí ìyàtọ̀ èdè agbègbè ti ètò ọdún gbogbogbòò kan ṣoṣo [S6]. John Pemberton III àti Marsha Heyden jiyàn pé àwọn ìyàtọ̀ náà ń fi àwọn àwòrán àfihàn agbègbè, àyíká ètò ìsìn, àti àwọn ìtàn ìran tí ó yàtọ̀ hàn láàárín àwọn ìlú Èkìtì àti Ìgbómìnà [S1][S11]. Will Rea dábàá èrò ìgbékalẹ̀, ní fífihàn pé àwọn eégún Ẹpa àti Ẹlẹ́fọ̀n ń ṣiṣẹ́ lábẹ́ ìsopọ̀ ètò ìsìn tí ń kójú ìwọ̀ntúnwọ̀nsì láàárín igbó pákó (igbó) àti ibùdó àwùjọ ènìyàn tí ó ní ọlàjú (ìlú) [S5].
Àwọn Àfihàn Ìṣonà àti Àwọn Ìjiyàn Ìtumọ̀
Àwọn èrò-orí àwòrán ti àwọn ìbòrí Ẹpa ń ṣàfihàn oríṣìí apá gbòòrò nínú ìgbé-ayé ará-ìlú àti ti ẹ̀sìn Yorùbá, èyí tí ó bí àwọn aáwọ̀ ìtumọ̀ pàtàkì méjì nínú àkọsílẹ̀ ìtàn iṣẹ́-onà.
+───────────────────────────────────────────────────────────────────────────+
| HERMENEUTIC DEBATES ON SUPERSTRUCTURES |
+───────────────────────────────────────────────────────────────────────────+
│
┌──────────────────────────────┴──────────────────────────────┐
▼ ▼
[ 1. WARRIORS VS. FERTILITY ] [ 2. COMMUNAL NORM VS. ARTIST AGENCY ]
- Martial Reading (Ọlọ́jọ́ / Jagunjagun): - Communal Rule View (Kevin Carroll):
Product of 19th-century warfare, Strict adherence to religious conventions,
honoring defensive military heroes. lineage tradition, and canonical forms.
- Fertility Reading (Ìyá / Òrìṣà Oko): - Individual Agency View (Abiodun, Drewal):
Primordial focus on maternal capacity, Carvers deploy active aesthetic innovation
female reproductive power, and agriculture. (ojú-onà), social commentary, and license.
1. Martial Heroism versus Maternal Fertility
- Ìtumọ̀ Nípa Ogun: Ẹ̀ka ìtumọ̀ kan so bí àwọn ère ẹlẹ́ṣin (Jagunjagun) àti àwọn jagunjagun tó dira ogun ṣe gbilẹ̀ pọ̀ mọ́ àwọn ohun gidi nípa ìṣèlú ní ọ̀rúndún kọkàndínlógún [S4][S5]. Ní àkókò yìí, apá àríwá-ìlà-oòrùn ilẹ̀ Yorùbá dojúkọ ìkọlù fífani lẹ́rú léraléra àti àwọn ìgbésẹ̀ ológun látọ̀dọ̀ Ìjọba Ẹmírétì Fulani ti Ìlọrin àti àwọn ọmọ ogun agbógunfẹ̀ ti Ìbàdàn. Nípa ìtumọ̀ yìí, àwọn ètò orí Ẹpa dàgbàsókè ní pàtàkì láti bu ọlá fún àwọn aṣáájú ogun agbègbè náà (Ọlọ́jọ́) tí wọ́n dáàbò bo àwọn ìlú Èkìtì àti Ìgbómìnà, ní ṣíṣe àjọyọ̀ ìgboyà ara àti ìmúrasílẹ̀ fún ogun [S4][S5].
- Ìtumọ̀ Nípa Ọlọ́ràá àti Ìyá: Ní ìdàkejì ẹ̀wẹ̀, Rowland Abiodun, Henry Drewal, àti John Pemberton tẹnumọ́ wíwà àwọn ère obìnrin (Ìyá) tí wọ́n gbé ọmọ ọwọ́ pọ̀ mọ́ wọn, yálà lẹ́gbẹ̀ẹ́ àwọn jagunjagun tàbí ní dídúró dáradára fúnra wọn [S1][S2][S10]. Wọ́n jiyàn pé kókó pàtàkì nínú ètò ẹ̀sìn eégún náà ni ìdáàbòbò ẹ̀mí, ìbísí nínú iṣẹ́ àgbẹ̀, àti agbára ìbímọ ti ìyá (àṣẹ), pẹ̀lú àwọn ìsopọ̀ tààrà mọ́ àwọn òrìṣà ọlọ́ràá àti iṣẹ́ àgbẹ̀ bíi Òrìṣà Oko àti Ẹ̀rìnlẹ̀ [S4][S10]. A kò wo jagunjagun ẹlẹ́ṣin náà gẹ́gẹ́ bí aṣojú ológun lásán, ṣùgbọ́n gẹ́gẹ́ bí olùdáàbòbò agbára ìyá àti ti ìbímọ tí wọ́n ń ṣe àjọyọ̀ rẹ̀ jákèjádò ọdún náà [S1][S10].
2. Individual Agency versus Communal Tradition
Àríyànjiyàn kejì dá lórí ìwọ̀n òmìnira iṣẹ́-ọnà tí agbẹ́gilére àbínibí ní [S2][S6][S10]:
- Kevin Carroll jiyàn pé àwọn agbẹ́gilére ẹ̀sìn àbínibí ti Yorùbá ṣiṣẹ́ ní pípé láàárín àwọn ìlànà àwùjọ, ní fífi ìfẹ́-inú ìgbéhàn ti ara ẹni sí ipò ìsàlẹ̀ fún àwọn ohun tí ètò ẹ̀sìn àti àwòrán àṣà ti ìdílé tàbí oníbàárà ń béèrè fún [S6].
- Rowland Abiodun, Henry Drewal, àti Roslyn Walker fi hàn pé àwọn olùkọ́-oníṣẹ́ agbẹ́gilére lo òmìnira tó jọjú, ní mímú àwọn ọ̀rọ̀ àríwísí àwùjọ tó múná, àwọn ọ̀nà ìgbékalẹ̀ tuntun, àti àwọn àkàwé ìríran ti ara ẹni (ojú-onà) wá [S2][S7][S10]. Nípa àtúnyẹ̀wò kíkún lórí ọ̀nà-iṣẹ́, àwọn ọ̀mọ̀wé wọ̀nyí fi hàn pé àwọn gbajúmọ̀ bíi Bámigbóyè àti Olowe máa ń koju àwọn àṣà ìṣẹ̀ǹbáyé déédéé nípa yíyí ìwọ̀n padà, yíya àwọn ẹ̀yà-ara tó ń gbérapò kúrò lára àwọn igi ìpìlẹ̀, àti títún ipò àwọn ère tò lẹ́sẹẹsẹ [S2][S7].
Ìtòlẹ́sẹẹsẹ Àkókò àti Àwọn Ìdíwọ̀n Ìṣirò Ọjọ́-orí
Ìṣirò ọjọ́-orí àwọn ìbòjú Ẹpa ń gbé àwọn ìpèníjà pàtàkì wá nínú ìtàn iṣẹ́-ọnà Áfíríkà:
- Ìbàjẹ́ Ohun-èlò: A gbẹ́ àwọn ìbòjú Ẹpa láti ara àwọn igi rírọ̀ (Alstonia, Cordia, Ricinodendron) tí ń bàjẹ́ kíákíá nígbà tí ọgùn ilẹ̀ olóoru, àwọn kòkòrò tó ń gbẹ́ igi, ikán, àti àwọn ìbọbọ ẹ̀bọ bíi epo pupa, ẹ̀jẹ̀, àti àgbo bá kàn wọ́n [S1][S4].
- Àìsí Àkọsílẹ̀ Nínú Ìwádìí Ilẹ̀: Àkọsílẹ̀ ìtàn àti ti ìwádìí ohun àtijọ́ inú ilẹ̀ kò sọ nǹkan kan nípa ìríran ara, ìṣẹ̀dálẹ̀, àti ìdàgbàsókè àwọn adé-orí Ẹpa ṣáájú àárín ọ̀rúndún kọkàndínlógún [S4]. Kò sí àwọn adé-orí onígi Ẹpa tí wọ́n wà ṣáájú ọ̀rúndún kọkàndínlógún tó ṣẹ́kù.
- Àkókò Àwọn Èyí Tó Ṣẹ́kù: Pẹ̀lú àwọn ìwọ̀nba àìbáramu díẹ̀, ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ gbogbo àwọn ìbòjú Ẹpa tó ṣẹ́kù tí a tọ́jú sí àwọn ibi ìkójọpọ̀ musiọmu àti ojúbọ inú igbó wà láàárín ìparí ọ̀rúndún kọkàndínlógún sí àárín ọ̀rúndún ogún [S4]. Àwọn ìtòlẹ́sẹẹsẹ àkókò nípa ọ̀nà-iṣẹ́ gbẹ́kẹ̀lé àkọsílẹ̀ ọjọ́-orí àwọn ayàwòrán, ìtàn ìran ìdílé, àti àwọn ọjọ́ tí àwọn ilé-ẹ̀kọ́ Ìwọ̀-oòrùn gbà wọ́n kàkà kí ó jẹ́ ìṣirò ọjọ́-orí radiocarbon tààrà [S2][S4][S9].
Àwọn Ohun Ìní Pàtàkì Nínú Musiọmu àti Àkọsílẹ̀ Ìpìlẹ̀ Wọn
Àwọn àpẹẹrẹ pàtàkì ti àwọn ìbòjú Ẹpa, Ẹlẹ́fọ̀n, àti Aguru wà ní títọ́jú sí àwọn ilé-iṣẹ́ ìjọba ní Europe àti North America, èyí tí ń fi àwọn ọ̀nà oríṣiríṣi tí a gbà kó wọn ní àkókò ìmúnisìn àti lẹ́yìn ìmúnisìn hàn.
+───────────────────────────+───────────────────────────────────────────────────────────+
| INSTITUTION | CATALOGUE HOLDING |
+───────────────────────────+───────────────────────────────────────────────────────────+
| The British Museum, | • Mask Af1964,02.1: Janus helmet mask with equestrian, |
| London | coll. before 1910 by Churchill Bryant in Òsì-Ìlọrin. |
| | • Mask Af1924,1220.1: Mounted warrior headdress, |
| | purchased 1924 (Wembley Empire Exhibition), Oye-Èkìtì. |
+───────────────────────────+───────────────────────────────────────────────────────────+
| Metropolitan Museum | • Accession 1978.412.402: Jagunjagun equestrian mask, |
| of Art, New York | attributed to Bámigbóyè / Bamboshe workshop. |
+───────────────────────────+───────────────────────────────────────────────────────────+
| Denver Art Museum, | • Accession 2006.27: Jagunjagun with captive mask, |
| Denver | attributed to Olowe of Ìsẹ̀ (c. 1860–1938). |
+───────────────────────────+───────────────────────────────────────────────────────────+
The British Museum (London)
- Ìbòjú Af1964,02.1: Ìbòjú àṣíborí Ẹpa (tàbí Aguru) olójú-méjì tí ère ẹlẹ́ṣin àti àwọn ọmọ-ẹ̀yìn wà lórí rẹ̀ [S9]. Churchill Bryant gbà á kí ó tó di ọdún 1910 ní Òsì-Ìlọrin, a sì gbé e lọ sí British Museum ní ọdún 1964 láti Church Missionary Society [S9]. Ìwádìí olùtọ́jú-musiọmu tọ́ka iṣẹ́ ọnà ńlá yìí sí ilé-iṣẹ́ Bamgbose ti Òsì-Ìlọrin (kú c. 1920) [S9].
- Ìbòjú Af1924,1220.1: Ìbòjú àṣíborí Ẹpa kan tí ó fi ẹlẹ́ṣin tó dira ogun àti àwọn ọmọ-ẹ̀yìn hàn, èyí tí a rà ní ọdún 1924 látọ̀dọ̀ Major C. T. Lawrence ní Nigerian Pavilion ti British Empire Exhibition ní Wembley, London [S9]. Nípa ọ̀nà-iṣẹ́ rẹ̀, iṣẹ́ gbígbẹ́ náà jẹ́ mọ́ ti Oye-Èkìtì [S9].
The Metropolitan Museum of Art (New York)
- Accession 1978.412.402: Epa Helmet Mask: Equestrian Figure (Jagun Jagun), tí ọjọ́-orí rẹ̀ jẹ́ ti ìparí ọ̀rúndún kọkàndínlógún tàbí ìbẹ̀rẹ̀ ọ̀rúndún ogún láti agbègbè ààlà Èkìtì/Ìlá-Ọ̀ràngún [S1]. Nelson A. Rockefeller gbà á ní ọdún 1960, a sì fúnni gẹ́gẹ́ bí ẹ̀bùn ní ọdún 1978 gẹ́gẹ́ bí apá kan Michael C. Rockefeller Memorial Collection, a tọ́ka iṣẹ́ yìí sí ilé-iṣẹ́ Bámigbóyè / Bamboshe [S1].
Denver Art Museum
- Àkọsílẹ̀ Ìgbàwọlé 2006.27: Epa Mask with Jagunjagun (Warrior) and Captive, tí a sọ pé ó jẹ́ iṣẹ́ Olowe of Ìsẹ̀ (nǹkan bí 1860–1938) [S7]. Àwọn àkọsílẹ̀ orísun fihàn pé a gbà á láti Africa Direct Inc. ní ọdún 2006 [S7]. Ère orí rẹ̀ fihàn àmì ìdánimọ̀ Olowe bíi ìwọ́ntúnwọ̀nsì aláyọ̀kùndùn, dídúró tẹ̀ síwájú, àti fífín inú jíjin tí ó díjú [S7].
Àwọn Àlàfo Ìtàn Orísun àti Ìdíjú Ìdánimọ̀ Oníṣẹ́
Àwọn àkọsílẹ̀ ìwé-àkójọ ilé-iṣẹ́ fún àwọn ère orí Ẹpa fihàn àwọn àlàfo pàtàkì nínú àkọsílẹ̀ [S2][S9]:
- Fífò Dátà Idílé Àkọ́kọ́ Dá: Àwọn ère tí àwọn ọ̀gá ológun, àwọn olùṣàkóso amúnisìn, àwọn oníṣòwò, àti àwọn ẹgbẹ́ míṣọ́nnárì gbà ní sáà amúnisìn ni a sábà máa ń kọ sílẹ̀ láìṣe àkọsílẹ̀ orúkọ gbénàgbénà, idílé olùtìlẹ́yìn (idílé), tàbí ojúbọ pàtó tí a ti mú nǹkan náà kúrò [S9].
- Àwọn Àríyànjiyàn Ìmọ̀ Oníṣẹ́ Ilé-Iṣẹ́: Àwọn onítrìtàn iṣẹ́-ọnà ń dojú kọ ìpèníjà ní pípín iṣẹ́ ọwọ́ olóye gbénàgbénà sọ́tọ̀ kúrò nínú ti àwọn àgbà akẹ́kọ̀ọ́gbéṣẹ́ rẹ̀ tàbí àwọn olùrànlọ́wọ́ ilé-iṣẹ́ [S2]. Ní àwọn ilé-iṣẹ́ Òsì-Ìlọrin àti Odò-Ọwá, níbi tí àwọn gbajúmọ̀ bíi Bamgbose, Arẹògún, Bámigbóyè, àti Bandele ti ṣiṣẹ́ ní àkókò kan náà tàbí tẹ̀lé ara wọn pẹ́kípẹ́kí, dídá ààlà gangan ti ẹni tí ó gbẹ́ ẹ kọ̀ọ̀kan béèrè fún àyẹ̀wò fínnífínní lórí ìrísí ojú, ìjìn fífín, àti àwọn àpá irinṣẹ́ [S2][S9].
Ìfọ́nkiri, Orísun, àti Àsọyé lórí Dídá Nǹkan Padà
Ìfọ́nkiri àwọn ère orí Ẹpa káàkiri àgbáyé fihàn àwọn ìyípadà tòṣèlú àti ti ètò ọrọ̀-ajé ní Nàìjíríà ní ọ̀rúndún ogún [S8].
Àwọn Ọ̀nà Ìfọ́nkiri
- Ìkójọpọ̀ láti ọwọ́ Míṣọ́nnárì àti Àwọn Olùṣàkóso Amúnisìn: Àwọn ère orí àkọ́kọ́, bíi èyí tí Church Missionary Society àti àwọn òṣìṣẹ́ amúnisìn ti Ilẹ̀ Gẹ̀ẹ́sì ní lọ́wọ́, kúrò ní Nàìjíríà nípasẹ̀ àwọn ọ̀nà ìṣàkóso, ti míṣọ́nnárì, àti ti ẹ̀kọ́ [S8][S9].
- Gbigba Iṣẹ́ Taara fún Àwọn Aláìṣe-Ẹbọ: Àwọn olóye gbénàgbénà tẹ́wọ́gba àwọn àyíká ètò ọrọ̀-ajé tuntun. Bámigbóyè of Odò-Ọwá, fún àpẹẹrẹ, gba iṣẹ́ taara láti ọ̀dọ̀ àwọn olùṣàkóso amúnisìn, àwọn ilé-ẹ̀kọ́, àti àwọn oníbàárà láti Ìwọ̀-Oòrùn ayé, ní gbígbẹ́ àwọn iṣẹ́ tí a pète fún àfihàn lásán dípò yíyà sọ́tọ̀ fún ojúbọ [S2][S8].
- Ọjà Iṣẹ́-Ọnà fún Òwò àti Mímú Kúrò ní Ojúbọ: Ní àkókò lẹ́yìn Ogun Àgbáyé Kejì àti lẹ́yìn òmìnira, àwọn ìyípadà nínú àwùjọ àti ètò ọrọ̀-ajé, ìtànkálẹ̀ àwọn ẹ̀sìn àgbáyé, àti ìbéèrè gíga fún iṣẹ́-ọnà ní àgbáyé yọrí sí títà tàbí mímú àwọn ère kúrò lọ́nà àìtọ́ láti agboolé ìdílé àtìwá-tìwá àti àwọn ojúbọ àwùjọ [S8].
Àwọn Ètò Òfin àti Àwọn Ìbéèrè Ìwà-Títọ́
Ìtàn orísun àwọn ère Ẹpa tí ó wà ní àkójọ ilẹ̀ Ìwọ̀-Oòrùn ayé wà lábẹ́ àyẹ̀wò òfin àti ti ìwà-títọ́ [S8]:
- Òfin Àwọn Ohun Ìṣẹ̀ǹbáyé ti Nàìjíríà: Nàìjíríà gbé Antiquities Ordinance of 1953 àti National Commission for Museums and Monuments (NCMM) Decree of 1979 jáde láti dènà kíkó àwọn dúkìá àṣà ìtàn jáde láìgba àṣẹ [S8]. Àwọn ère tí a mú tí a sì kó jáde lẹ́yìn àwọn ọjọ́ òfin wọ̀nyí láìsí àṣẹ tààrà láti ọ̀dọ̀ NCMM rú òfin orílẹ̀-èdè Nàìjíríà [S8].
- Pípín Iṣẹ́ Tí A Gba Lọ́wọ́ Oníbàárà Sọ́tọ̀ Kúrò Nínú Ìkólọ: Ìwádìí ìgbàlódé lórí dídá nǹkan padà tẹnumọ́ pípín àwọn ohun tí a gbẹ́ fún iṣẹ́ tí a gba láti òde sọ́tọ̀ kúrò lára àwọn tí a kó nípa ìjalè tàbí títà nítorí ìpọ́njú ní àwọn àsìkò àìlágbára ní ti ètò ọrọ̀-ajé [S8].
- Àwọn Àmì Ìdánimọ̀ Idílé Àwùjọ: Àwọn ẹ̀tọ́ dídá nǹkan padà ń lo àkójọ àwọn fọ́tò, oríkì agbègbè (oríkì), àti àwọn àkọsílẹ̀ ilà ojú idílé tí ó wà lára àwọn ère orí láti mọ àwọn agboolé àti ìlú àtìwá-tìwá gangan tí àwọn ère tí a ń jiyàn lé lórí jẹ́ tiwọn [S2][S8].
Ìtàn àti ìdàgbàsókè
Àṣà Ẹpa bẹ̀rẹ̀ ní agbègbè ìgbèríko àríwá-ìlà-oòrùn Yorùbá ti Èkìtì àti Ìgbómìnà gẹ́gẹ́ bí ayẹyẹ egúngún ti ìran àti ti ìlú tí ó dálé lórí àlàáfíà àwùjọ àti ìbísí [S12]. Bó tilẹ̀ jẹ́ pé àkọsílẹ̀ àkọ́kọ́ nípa àwọn ère fúnrawọn bẹ̀rẹ̀ láti ọ̀rúndún kọkàndínlógún nìkan nítorí pé igi máa ń bàjẹ́, ètò ayẹyẹ náà fihàn àwọn àṣà àtijọ́ ti àríwá-ìlà-oòrùn tí ó yàtọ̀ sí àwọn iṣẹ́-ọnà ààfin ní Ọ̀yọ́ Empire [S12]. Bí agbára Ọ̀yọ́ ti ń pọ̀ sí i tí ó sì ń dínkù ní ọ̀rúndún kejìdínlógún, àwọn àwùjọ àríwá-ìlà-oòrùn pa àwọn ìran egúngún ìbílẹ̀ wọn mọ́ dípò kí wọ́n gba àwọn egúngún ọba tí ó gbajúmọ̀ ní àwọn ìjọba ìwọ̀-oòrùn [S12].
Àwọn ogun Yorùbá ti ọ̀rúndún kọkàndínlógún, tí àwọn ikọ̀ ẹlẹ́ṣin Fulani láti Ìlọrin Emirate àti àwọn ìkọlù ológun láti Ìbàdàn sàmì sí, yí àwọn àwòrán àmì Ẹpa padà pátápátá [S12]. Àwọn àwùjọ yí àwọn ère orí náà padà láti bọlá fún àwọn olórí ogun ìbílẹ̀ (ọlọ́jọ́) àti àwọn olùgbèjà orí ẹṣin (jagunjagun), ní fífi ààbò ológun kún ìbísí ti àwọn baba ńlá [S12].
Ìṣẹ́gun amúnisìn ti Ilẹ̀ Gẹ̀ẹ́sì ní ìparí ọ̀rúndún kọkàndínlógún àti dídé àwọn míṣọ́nnárì Kristẹni mú ìdírú ńlá wá [S12]. Àwọn míṣọ́nnárì gbógun ti àwọn ayẹyẹ Ẹpa gẹ́gẹ́ bí ìbọ̀rìṣà kèfèrí, èyí tí ó yọrí sí ìparun, kíkọ̀sílẹ̀, tàbí títà ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ère àtìwá-tìwá [S12]. Ní àkókò kan náà, àwọn àfihàn amúnisìn ṣẹ̀dá àwọn ọjà mìíràn fún àwọn olóye gbénàgbénà bíi Bámigbóyè, ẹni tí ó bẹ̀rẹ̀ sí í gbẹ́ àwọn iṣẹ́ tí kò jẹ mọ́ ẹ̀sìn fún àwọn oníbàárà Ilẹ̀ Gẹ̀ẹ́sì [S12].
Lẹ́yìn òmìnira Nàìjíríà ní 1960, ìṣílọ láti ìgbèríko sí ìlú ńlá, ìfúnpá ètò ọrọ̀-ajé, àti ìtànkálẹ̀ ẹ̀sìn Ìgbàgbọ́ oníhìnrere àti ti Ìsìláàmù túbọ̀ dín kíkópa nínú ọdún kù, èyí tí ó mú kí ìsọdọjà àti jíjí àwọn ère mímọ́ gbé fún ọjà iṣẹ́-ọnà àgbáyé yára kánkán [S12]. Lónìí, àwọn ọdún Ẹpa ṣì wà ní iye àwọn ìlú Èkìtì àti Ìgbómìnà tí ó dínkù gẹ́gẹ́ bí àwọn ayẹyẹ ìlú tí ó lẹ́wà tí ó ń fún ìdánimọ̀ ìbílẹ̀ lókun [S12]. Ní àwọn ilẹ̀ àtìpó ti Atlantic, a ti tún àwòrán àmì Ẹpa gbé yẹ̀wò nínú àwọn àfihàn àtijọ́ ní ilé-ìkó-ohun-ìṣẹ̀ǹbáyé-sí, àwọn ìmọ̀ ẹ̀kọ́, àti iṣẹ́-ọnà ti àwọn ènìyàn Áfíríkà ní àtìpó lórí ilẹ̀ Amẹ́ríkà, níbi tí àwọn ère jagunjagun gíga àti ti ìyá ti ń ṣiṣẹ́ bí àwọn àmì tí ó tọ́jọ́ fún ìfaradà àṣà Yorùbá [S12].
Àwọn Orísun
[S1] Henry John Drewal, John Pemberton III, and Rowland Abiodun, Yorùbá: Nine Centuries of African Art and Thought (New York: Harry N. Abrams / The Center for African Art, 1989), pp. 189–202. [S2] Rowland Abiodun, Henry J. Drewal, and John Pemberton III (eds.), The Yoruba Artist: New Theoretical Perspectives on African Arts (Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1994), pp. 69–114. [S3] William Fagg and John Pemberton III, Yoruba: Sculpture of West Africa, ed. Bryce Holcombe (New York: Alfred A. Knopf, 1982), pp. 40–56. [S4] William Fagg and John Pemberton III, Yoruba: Sculpture of West Africa (New York: Alfred A. Knopf, 1982), pp. 168–174. [S5] Will Rea, "The Ẹpa Masquerades of Èkìtì: A Structural Approach," African Arts, Vol. 52, No. 3 (Cambridge: MIT Press / UCLA James S. Coleman African Studies Center, 2019), pp. 42–55. [S6] Kevin Carroll, Yoruba Religious Carving: Pagan & Christian Sculpture in Nigeria & Dahomey (London: Geoffrey Chapman, 1967), pp. 54–82. [S7] Roslyn Adele Walker, Olowe of Ise: A Yoruba Sculptor to Kings (Washington, D.C.: National Museum of African Art, Smithsonian Institution Press, 1998), pp. 24–49, 112–115. [S8] Felwine Sarr and Bénédicte Savoy, The Restitution of African Cultural Heritage: Toward a New Relational Ethics (Paris: Ministère de la Culture, 2018), pp. 32–45. [S9] John Picton, catalogue entries 5.80 and 5.81, in Tom Phillips (ed.), Africa: The Art of a Continent (Munich/New York: Prestel / Royal Academy of Arts, 1995), p. 420. [S10] Rowland Abiodun, Yoruba Art and Language: Seeking the African in African Art (Cambridge: Cambridge University Press, 2014), pp. 142–186. [S11] Marsha V. Heyden, "The Epa Mask and Ceremony," African Arts, Vol. 10, No. 2 (Los Angeles: UCLA James S. Coleman African Studies Center, 1977), pp. 14–21, 91. [S12] Wikipedia, Epa mask, https://en.wikipedia.org/wiki/Epa_mask