How This Corpus Handles Evidence
The three registers this corpus never blends, what the confidence markers mean, and why initiate-held knowledge is left as a marked gap instead of being filled in.
Ó fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ gbogbo ohun tí ó máa ń ṣàṣìṣe nínú kíkọ nípa àṣà àtọwọ́dọ́wọ́ Yorùbá ló máa ń ṣàṣìṣe ní ọ̀nà kan náà: oríṣi ọ̀rọ̀ mẹ́ta ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ ni a ń kọ pẹ̀lú ohùn kan náà, tí olùkàwé kò fi lè mọ èyí tí ó jẹ́ èyí. "Odùduwà sọ̀kalẹ̀ láti ojú ọ̀run ní Ilé-Ifẹ̀," "àwọn àkókò radiocarbon láti Ifẹ̀ fi hàn pé ibẹ̀ ti ní ìbùgbé púpọ̀ láti nǹkan bí ọ̀rúndún kẹjọ," àti "àwọn ọmọ ìbílẹ̀ ń bọ òrìṣà, ìgbàgbọ́ asán sì ló ń darí wọn" jẹ́ gbólóhùn nípa Ifẹ̀ pátápátá, wọn kò sì ní ohun kan kan tí ó jọra rárá gẹ́gẹ́ bí ẹ̀rí. Fáìlì yìí ṣàlàyé bí àkójọpọ̀ ìwé yìí ṣe yà wọ́n sọ́tọ̀.
Àwọn ìpele mẹ́tẹ̀ẹ̀ta
Ìpele kìíní: ohun tí àṣà àtọwọ́dọ́wọ́ sọ nípa ara rẹ̀
Èyí ní nínú ìtàn (ìtàn, ìtàn àtijọ́, àlàyé nípa bí nǹkan kan ṣe wáyé), oríkì (ewì ìyìn tí ó rọ̀ mọ́ ènìyàn, ìran, ìlú tàbí òrìṣà), ẹsẹ Ifá (àwọn ẹsẹ inú àkójọpọ̀ Ifá), òwe, orin, àti àwọn àlàyé tí àwọn àwòrò, àwọn àgbàlagbà àti àwọn oloye ṣe nípa àwọn ètò tiwọn fúnra wọn.
Àwọn wọ̀nyí jẹ́ orísun àkọ́kọ́ tí ó ṣe pàtàkì jùlọ, wọn kò sì jẹ́ aláìgbèfẹ́. Àwọn oríṣi lítíréṣọ̀ ẹnu Yorùbá jẹ́ èyí tí àwọn ènìyàn tí wọ́n ní ipò láti gbèjà ń gbé jáde. oríkì tí ó ń yin ìran kan jẹ́ èyí tí a ṣe láti ọwọ́ ìran yẹn àti fún ìran yẹn náà. ìtàn ti ìdílé ọba tí ó fìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé ilé ọba kan jẹ́ àtọmọdọ́mọ Odùduwà jẹ́ ìtẹnumọ́ ẹ̀tọ́ tí a ṣe nínú pápá ìfigagbága níbi tí àwọn ilé míràn pẹ̀lú ti ń tẹnumọ́ tiwọn. Àkójọpọ̀ Ifá jẹ́ èyí tí a ń gbà láti ọwọ́ babaláwo tí àṣẹ wọn jẹ́ ohun tí àkójọpọ̀ náà fúnra rẹ̀ fìdí rẹ̀ múlẹ̀. Kò sí èyíkéyìí nínú àwọn nǹkan wọ̀nyí tí ó mú kí ohun èlò náà má ṣe ṣeé gbẹ́kẹ̀lé; ńṣe ló sọ ọ́ di ẹ̀rí ti oríṣi pàtó kan, èyí tí àwọn onítàn ń lò nípa bíbéèrè ẹni tí ń sọ ọ́, fún ta ni wọ́n ń sọ ọ́ fún, àti sí oríṣi ìtàn alátakò wo.
Nígbà tí àkójọpọ̀ yìí bá ròyìn ohun èlò nínú ìpele yìí, ó ń sọ bẹ́ẹ̀ kedere: "àṣà àtọwọ́dọ́wọ́ gbà pé," "ìtàn ti Ilé-Ifẹ̀ fúnni ní," "nínú Odù Ọ̀sá Méjì a sọ pé." Ọ̀nà ìsọ̀rọ̀ yẹn ń ṣe iṣẹ́ gidi, kì í sì í ṣe ọ̀rọ̀ àfiyẹra lásán.
Ìpele kejì: ohun tí àwọn onítàn àti àwọn onímọ̀ árkíọ́lọ́jì kọ sílẹ̀
Èyí ní nínú ìwalẹ̀ ìwádìí àti àkókò rẹ̀, àtúnkọ èdè nípasẹ̀ ìtàn, àtúnyẹ̀wò iṣẹ́-ọnà-ìtàn àti ohun èlò, àtúnkọ ìtàn òwò láti inú àwọn ọjà àti àwọn àṣẹ́kù, àwọn àkọsílẹ̀ ìwé níbi tí wọ́n bá wà, àti gbogbo àwọn ètò ẹ̀kọ́ ìwé ìtàn.
Ó ní àwọn ààlà tirẹ̀, ó sì yẹ kí a sọ wọ́n. Radiocarbon ń fúnni ní àlàfo àkókò fún àpẹẹrẹ kan, kì í ṣe ọjọ́ tàbí ọdún pàtó fún ìṣẹ̀lẹ̀ kan, àjọṣe láàárín àwọn méjèèjì sì nílò àlàyé àwíyé. Àtúnkọ èdè nípasẹ̀ ìtàn ń fúnni ní tẹ̀léntẹ̀lé àti ìwọ̀n àkókò lásán, kì í ṣe àwọn ọdún kàlẹ́ńdà. Ìwalẹ̀ ìwádìí ní Ilẹ̀ Yorùbá kéré ní ìfiwéra sí bí agbègbè náà ti tóbi sí, ó sì dá lélórí àwọn ibì díẹ̀ púpọ̀, pàápàá jùlọ Ilé-Ifẹ̀, nítorí náà àìsí ẹ̀rí sábà máa ń jẹ́ àìsí ìwalẹ̀ ìwádìí. Níbi tí ìtẹnumọ́ kan nínú ìpele yìí bá ti sinmi lórí ìwalẹ̀ ìwádìí kan ṣoṣo tàbí onímọ̀ kan ṣoṣo, àkójọpọ̀ yìí yóò sọ bẹ́ẹ̀.
Iṣẹ́ tuntun tí ó ṣe pàtàkì jùlọ nínú ìpele yìí fún ìtàn jíjìn ti Yorùbá ni ti Akínwùmí Ògúndìran The Yorùbá: A New History, èyí tí ó papọ̀ archaeology, ìmọ̀-èdè ìtàn, ìmọ̀ sáyẹ́ǹsì àyíká àti àṣà àtọwọ́dọ́wọ́ ẹnu sínú àkọsílẹ̀ kan ṣoṣo tí ó sì tọpa orísun Yorùbá dé agbègbè ìpàdé odò Niger-Benue pẹ̀lú ìfẹ̀síwájú lẹ́yìn náà tí ó jẹ́ nítorí àyípadà ojú ọjọ́ ní apá kan [S1]. A tọ́ka sí i jákèjádò apá ìtàn.
Ìpele kẹta: ohun tí àwọn orísun amúnisìn àti ti àwọn míṣọ́nnárì sọ
Èyí ní nínú àwọn ìwé ìròyìn Church Missionary Society, àkọsílẹ̀ àwọn arìnrìn-àjò, àwọn ìròyìn ìṣàkóso amúnisìn, àti àwọn ẹ̀kọ́ ẹ̀yà ìbílẹ̀ àkọ́kọ́ tí àwọn míṣọ́nnárì àti àwọn aláṣẹ kọ.
Àwọn orísun wọ̀nyí ṣe kókó gidigidi, wọ́n sì tún ní àbùkù tí ó tẹ̀lé ìlànà kan. Wọ́n ṣe kókó nítorí pé fún apá púpọ̀ nínú ọ̀rúndún kọkàndínlógún, àwọn nìkan ni àkọsílẹ̀ tí ó tẹ̀lé ara wọn tí a kọ nípa ìgbé ayé Yorùbá, àti nítorí pé àwọn ìwé CMS pàápàá jùlọ ni ó jẹ́ pé àwọn aṣojú Yorùbá tí wọ́n jẹ́ ìran àkọ́kọ́ tí ó mọ̀wé kà láàárín àwọn ènìyàn Yorùbá ni wọ́n kọ wọ́n, èyí tí ó mú kí wọ́n jẹ́ orísun Yorùbá àti orísun míṣọ́nnárì pẹ̀lú [S2]. Wọ́n ní àbùkù nítorí pé àwọn tí ó kọ wọ́n wà nínú àríyànjiyàn. Míṣọ́nnárì kan tí ó ń ṣe àpèjúwe ojúbọ òrìṣà ń ṣe àpèjúwe ohun tí ó wà níbẹ̀ láti pa rẹ́, nínú àwọn ọ̀rọ̀ tí ẹ̀kọ́ ẹ̀sìn tirẹ̀ pèsè, fún àwọn olùkàwé ní England tí owó ọrẹ wọn ń ṣe onígbọ̀wọ́ iṣẹ́ míṣọ̀n náà. Ìwé àkọsílẹ̀ tí J. D. Y. Peel kà lórí àwọn ibi ìpamọ́ wọ̀nyí fìdí àwọn kókó méjèèjì múlẹ̀ lẹ́ẹ̀kan náà: àwọn ìwé ìròyìn náà ní àkóónú púpọ̀ lọ́pọ̀lọpọ̀, àwọn tí ó kọ wọ́n sì "wo ẹ̀sìn kèfèrí gẹ́gẹ́ bí àìsí nǹkan kan tàbí ààyè òfo, dípò kí wọ́n wò ó bí ohun kan tí ó ní ìtọ́jọ́, àrà, àti ìṣe tí ó jẹ́ ti ara rẹ̀" [S2]
Àkójọpọ̀ yìí tọ́ka sí àwọn orísun àkókò amúnisìn pẹ̀lú òmìnira, ó sì máa ń sàmì sí wọn nígbà gbogbo. Níbi tí orísun bẹ́ẹ̀ bá ti jẹ́ orísun fún ìtẹnumọ́ kan tí ó ṣì ń tàn kálẹ̀, a máa ń tọpa ìtẹnumọ́ náà padà sí i, a sì máa ń pèsè àyíká ọ̀rọ̀ ìtẹnumọ́ náà. Fáìlì tí ó wà lórí ìsọdinǹkan-èṣù jẹ́ àpẹẹrẹ pàtó ti ohun yìí gangan.
Ìdí tí ìyapa náà fi ṣe pàtàkì
Pípa ìpele kìíní pọ̀ mọ́ ìpele kejì ń mú àṣìṣe ìṣayẹyẹ wá: àṣà àtọwọ́dọ́wọ́ tí a tún sọ gẹ́gẹ́ bí ìtàn tí a ti fìdí rẹ̀ múlẹ̀, tí ó mú kí "Odùduwà wá láti ìlà-oòrùn" di ẹ̀rí ti ìṣíwálé láti Arabia tàbí Egypt. Pípa ìpele kẹta pọ̀ mọ́ ìpele kejì ń mú àṣìṣe ìkórìíra wá: àpèjúwe ti míṣọ́nnárì tí a tún sọ gẹ́gẹ́ bí òtítọ́ ẹ̀kọ́ ẹ̀yà ìbílẹ̀, tí ó mú kí "àwọn Yorùbá ń bọ òrìṣà, wọn kò sì ní ìmọ̀ nípa Ọlọ́run" wọ inú àwọn ìwé ìtọ́kasí lọ tí ó sì wà níbẹ̀ fún ọgọ́rùn-ún ọdún. Àwọn àṣìṣe méjèèjì ní àwòrán kan náà. Yíya àwọn ìpele wọ̀nyí sọ́tọ̀ ni ẹ̀kọ́ ìfòyebánǹkanlò tí ó wúlò jùlọ tí ó wà.
Àwọn àmì ìgbẹ́kẹ̀lé
Fáìlì kọ̀ọ̀kan ní confidence: high | medium | contested nínú àkọsílẹ̀ ìbẹ̀rẹ̀ rẹ̀, àmì náà sì ń tọ́ka sí àwọn kókó pàtàkì inú fáìlì náà dípò kí ó jẹ́ fún gbogbo gbólóhùn tí ó wà nínú rẹ̀.
Gíga túmọ̀ sí pé àwọn orísun òmìnira púpọ̀ tí ó ní dídára tó péye ló fọwọ́ sí ìtẹnumọ́ náà, àwọn onímọ̀ tí ń ṣiṣẹ́ lọ́wọ́ kò sì tako ó gidigidi. Yorùbá jẹ́ èdè olóhùn pẹ̀lú àwọn ohùn foníìmù mẹ́ta. Àkójọpọ̀ Ifá jẹ́ èyí tí a ṣètò sí 256 Odù. A kọ Ifá sí orí UNESCO Representative List ní 2008 [S3]. Àwọn wọ̀nyí jẹ́ àwọn ìtẹnumọ́ tí ìgbẹ́kẹ̀lé wọn ga.
Medium túmọ̀ sí pé àtìlẹ́yìn wà fún àgbékalẹ̀ náà ṣùgbọ́n orí àwọn ẹ̀rí díẹ̀ ni ó dá lé lórí, tàbí ó jẹ́ ìtumọ̀ tí àwọn onímọ̀ tí ó ní ìmòye lè yàtọ̀ síra wọn lórí rẹ̀, tàbí ó kan àtúntò láti inú ẹ̀rí tí kò tààrà. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìtàn ṣáájú ọ̀rúndún kọkàndínlógún ló wà ní ìpele yìí. Bákan náà ni ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìtumọ̀ àwọn ọ̀rọ̀ ìmọ̀-ọgbọ́n orí, nítorí pé yíyí àṣẹ tàbí ìwà sí èdè Gẹ̀ẹ́sì ní nínú àwọn àṣàyàn ìtumọ̀ tí ọ̀rọ̀ Gẹ̀ẹ́sì náà wá fi pa mọ́ lẹ́yìn náà.
Contested túmọ̀ sí pé àwọn onímọ̀ ń jiyàn gidigidi lórí rẹ̀, àkọsílẹ̀ náà sì ń dárúkọ àwọn ojú-ìwòye náà dípò kí ó yan ọ̀kan nínú wọn. Yálà ẹ̀sìn Yorùbá ṣeé ṣe àpèjúwe rẹ̀ ní tòótọ́ gẹ́gẹ́ bí ẹ̀sìn Ọlọ́run kan ṣoṣo jẹ́ ohun tí a ń jiyàn lé lórí: E. Bọ́lájí Ìdòwú jiyàn ní ọdún 1962 fún ohun tí ó pè ní diffused monotheism, nínú èyí tí àwọn òrìṣà jẹ́ àpèjúwe àwọn ànímọ́ Ọlọ́dùmarè, a sì ti bẹnu àtẹ́ lu ìtumọ̀ yẹn lórí ẹ̀rí pé ó mú ètò ẹ̀kọ́ ẹ̀sìn Kristẹni wọ inú ètò kan tí kò ṣètò ara rẹ̀ lọ́nà bẹ́ẹ̀ [S4]. Ọjọ́ orí àwọn ère Ifẹ̀ jẹ́ ohun tí a ń jiyàn lé lórí. Òtítọ́ ìtàn nípa tẹ̀léléra àwọn ìlà-ọba kan pàtó jẹ́ ohun tí a ń jiyàn lé lórí. Níbi tí o bá ti rí àmì náà, retí kí àkọsílẹ̀ náà ṣe àgbékalẹ̀ àìgbọ́ra-ẹni-yé náà dípò kí ó parí rẹ̀.
Àkíyèsí lórí ohun tí àwọn àmì ìdánilójú kì í ṣe. Wọn kì í ṣe ìwọ̀n bí nǹkan kan ṣe ṣe pàtàkì tó tàbí bí ẹnì kan ṣe gbà á gbọ́ lágbára tó. Àgbékalẹ̀ ẹ̀sìn tí àràádọ́ta ọ̀kẹ́ ènìyàn gbàgbọ́ pẹ̀lú ìdánilójú pátápátá kì í ṣe àgbékalẹ̀ ìtàn tí ó ní ìdánilójú gíga nítorí ìdí yẹn, sísọ bẹ́ẹ̀ kò sì jẹ́ àtìpọ lórí ipò ẹ̀sìn ti àgbékalẹ̀ náà. Àmì náà ń ṣàpèjúwe àtìlẹ́yìn ẹ̀rí nìkan, kò sì sí ohun mìíràn.
Ìmọ̀ tí àwọn awo nìkan mọ̀, àti ìdí tí ó fi wà gẹ́gẹ́ bí àlàfo
Apá kan pàtàkì nínú ìmọ̀ ẹ̀sìn Yorùbá kì í ṣe fún gbogbo ènìyàn. A ń gbé e kalẹ̀ láàárín ìkẹ́kọ̀ọ́ awo, lábẹ́ àwọn àdéhùn tí ó ní nínú ìfòfindè lórí ẹni tí ó lè gbà á àti lórí ohun tí a lè tún sọ ní ìta. Èyí kan àwọn apá kan nínú àkójọ Ifá, sí àwọn ẹ̀kọ́ inú ti àwọn ẹgbẹ́ òrìṣà pàtó, sí ìlànà Ògbóni àti Òṣùgbó, sí àwọn apá kan nínú ìṣe egúngún, àti sí apá púpọ̀ nínú ìmọ̀ egbòogi àti ti ètò ìrúbọ tí àwọn oníṣègùn àti àwọn àwòrò ní.
Àkójọ yìí kò gbìyànjú láti pèsè àwọn ohun èlò yẹn, fún àwọn ìdí mẹ́ta.
Èkíní jẹ́ nípa ẹ̀rí ní tààràtà. Níbi tí a ti há ìmọ̀ mọ́ra, ohun tí ń rìn káàkiri láàárín gbogbo ènìyàn kò ṣeé gbẹ́kẹ̀lé láti ìpìlẹ̀. Ohun èlò "awo" tí a tẹ̀ jáde sábà máa ń jẹ́ yálà àkọsílẹ̀ àbọ̀ láti ọwọ́ olùfilọ̀ tí kò ní àṣẹ láti sọ ọ́, àtúntò láti ọwọ́ àlejò, tàbí àgbékalẹ̀ àròsọ. Àkójọ kan tí ó tún un sọ yóò máa gbé ohun èlò tí kò dán mọ́rán kalẹ̀ ní àwọn ojúkò pàtó tí àwọn òǹkàwé ti fẹ́ ìdánilójú jùlọ, èyí tí ó jẹ́ ibi tí ó burú jùlọ láti ṣe àṣìṣe.
Èkejì ni pé ìfòfindè náà fúnra rẹ̀ jẹ́ òtítọ́ nípa ètò náà, ó sì yẹ kí a ṣe àpèjúwe rẹ̀ dípò kí a gbìyànjú láti yẹ́ ẹ sílẹ̀. Pé ìdánilẹ́kọ̀ọ́ Ifá ń gba àwọn ọdún, pé a ń kọ́ Odù ní tẹ̀léléra, pé a ń fúnni ní àwọn ẹ̀kọ́ kan ní àwọn ìpele kan pàtó nìkan, pé a ń sọ àwọn nǹkan kan nínú igbó-awo nìkan: àwọn wọ̀nyí jẹ́ ànímọ́ ìgbékalẹ̀ bí a ṣe ṣètò ìmọ̀ náà tí a sì ń gbé e kalẹ̀, wọ́n sì ń sọ ohun gidi kan fún ọ nípa àṣà náà. Ríroyìn ìgbékalẹ̀ náà ń fúnni ní ìmọ̀ púpọ̀ sí i ju jíjí àwọn ẹ̀kúnrẹ́rẹ́ àkóónú náà gbé jáde ní bòkẹ́lẹ́ lọ.
Ẹ̀kẹta ni pé àṣàyàn mìíràn jẹ́ àbá-èró, àbá-èró sì ní àṣà tí ó ti fìdí múlẹ̀ nínú ẹ̀ka ìmọ̀ yìí láti di ìtọ́kasí. Àbáfò tí a tẹ̀ jáde nínú ìwé kan máa ń di àkíyèsí ìsàlẹ̀-ìwé nínú èkejì, ó sì máa ń di òtítọ́ gidi nígbà tí ó bá di ìkẹta.
Nítorí náà, níbi tí àkójọ yìí bá dé ààlà, ó ń sọ bẹ́ẹ̀ ní irú ọ̀nà yẹn: àwọn awo nìkan ló ní ohun èlò yìí, a kò tẹ̀ ẹ́ jáde, ohun tí a jẹ́rìí sí ní gbangba ni èyí tí ó tẹ̀lé e yìí, kọjá ibẹ̀ sì ni àkójọ yìí kò lọ. Àwọn àkọsílẹ̀ tí èyí jẹ́ àkọ́kọ́ ìdíwọ́ wọn ni a sàmì sí pẹ̀lú confidence: contested.
Ìlànà ìtumọ̀-èdè
Ìkọ̀wé Yorùbá èyíkéyìí tí a fà yọ ní ibikíbi nínú àkójọ yìí, yálà òwe, oríkì kan, ẹsẹ Ifá kan, orin kan tàbí àdúrà kan, ni a gbé kalẹ̀ ní ìpele mẹ́ta: àkọsílẹ̀ àtìbẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú àwọn àmì-ohùn àti àmì-ìsàlẹ̀ kíkún, ìtumọ̀ ọ̀rọ̀-kan-sí-ọ̀rọ̀ tí ń fi ohun tí Yorùbá ń sọ ní gidi hàn títí kan àkàwé ṣáájú kí a tó sọ ọ́ di dídán, àti ìtumọ̀ fún èdè Gẹ̀ẹ́sì tí ó bá àbínibí èdè mu pẹ̀lú dídárúkọ olùtumọ̀ náà. Lẹ́yìn náà àkíyèsí lórí ohun tí ìtumọ̀ náà pàdánù.
Èyí wà nítorí pé ìtumọ̀-èdè nínú ẹ̀ka ìmọ̀ yìí ni ibi tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ìbàjẹ́ ti wáyé àti ibi tí apá púpọ̀ nínú rẹ̀ ṣì kù sí. Àpẹẹrẹ tí ó ṣe kedere jùlọ ni yíyí Èṣù sí Sátánì ní sànmánì àwọn míṣọ́nnárì nínú Bíbélì Yorùbá, ìpinnu olùtumọ̀ tí a ṣe ní àárín ọ̀rúndún kọkàndínlógún pẹ̀lú àwọn àbájáde tí ó ṣì ń nípa lórí bí àwọn ènìyàn Yorùbá ṣe ń gbọ́ àwọn ogún tiwọn fúnra wọn yé [S5]. Ìpinnu yẹn kò hàn sí òǹkàwé Bíbélì Yorùbá; ó dà bí òtítọ́ nípa ẹ̀sìn Yorùbá dípò àṣàyàn nípa èdè Gẹ̀ẹ́sì. Fífi àwọn ìpele wọ̀nyí hàn ni bí a ṣe ń mú kí irú àwọn àṣàyàn bẹ́ẹ̀ hàn kedere.
Níbi tí àwọn ìtumọ̀ tí a tẹ̀ jáde bá ti yàtọ̀ síra ní pàtàkì, àkójọ yìí ń fi méjèèjì hàn ó sì ń dárúkọ àwọn olùtumọ̀ náà. Níbi tí ẹ̀kọ́ ẹ̀sìn olùtumọ̀ náà ti nípa lórí ìtumọ̀ sànmánì àwọn míṣọ́nnárì ní kedere, a ń sọ bẹ́ẹ̀ a sì ń fi ohun tí Yorùbá ń sọ ní gidi hàn. A kì í ṣe àtúnṣe sí àwọn orísun láìsọ̀rọ̀.
Ohun tí àkójọ yìí ń ṣe nígbà tí kò bá mọ̀
Ó ń sọ bẹ́ẹ̀, ó sì ń sọ ohun tí yóò yanjú ìbéèrè náà. Ìgbékalẹ̀ ọ̀rọ̀ yẹn ń hàn jákèjádò. Ó wúlò púpọ̀ ju gbólóhùn tí ó kún fún ìgboyà lọ, ó sì jẹ́ ohun tòótọ́ kan ṣoṣo láti kọ nígbà tí ẹ̀rí kò bá sí níbẹ̀.