Frequently Asked Questions
Direct answers to the questions readers actually ask, including the uncomfortable ones about human sacrifice, the slave trade, initiation, appropriation and faith.
Àwọn ìdáhùn tààràtà, pẹ̀lú àwọn orísun, títí kan àwọn ìbéèrè tí àwọn ènìyàn ń fòyà láti béèrè ní gbangba. Níbi tí ìdáhùn kò bá ti rọrùn, a ṣì fi lélẹ̀ bẹ́ẹ̀ náà, àti níbi tí ẹ̀rí kò bá ti yanjú ìbéèrè kan, a sọ bẹ́ẹ̀ dípò kí a fi bò ó mọ́lẹ̀.
Àwọn ìpìlẹ̀
Ǹjẹ́ ẹ̀sìn ni tàbí àṣà?
Méjèèjì ni, bẹ́ẹ̀ sì ni ààlà láàárín wọn jẹ́ ohun tí àwọn ènìyàn ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ là lọ́nà ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀, èyí sì ni ìdí tí ìbéèrè náà fi ń fa ọ̀pọ̀lọpọ̀ àríyànjiyàn.
Ètò ẹ̀sìn wà: òrìṣà, Ifá, ẹbọ, ipò àwòrò, ojúbọ, ìgbàwọlé, ìwòye nípa àgbáyé. Ogún àṣà wà: èdè, oríkì, òwe, ìsọmọlórúkọ, orin, aṣọ, oúnjẹ, ìbátan, ọdún, àwọn ọ̀nà ìbọ̀wọ̀. Méjèèjì kò pínyà nínú ètò ti ṣáájú ọ̀rúndún kọkàndínlógún, pípínyà náà sì jẹ́ àmúbágbà ti òde-òní tí ìyípadà gbogbogbò sí ẹ̀sìn Kristẹni àti ti Ìsìláàmù mú wá.
Àmúbágbà yẹn wà ní tòótọ́, ó sì ń ṣiṣẹ́ fún ọ̀pọ̀ jùlọ àwọn ènìyàn Yorùbá. Ẹnìkan lè ṣe oríkì, sọ ọmọ lórúkọ nípa lílo àwọn ìlànà àbáláyé, lọ sí ọdún ìbílẹ̀, kí ó sì tẹ̀lé àṣà ìsìnkú nígbà tí ó sì jẹ́ Kristẹni tàbí Mùsùlùmí tó fìdí múlẹ̀ gbágbá, lórí ìyàsọ́tọ̀ inú lọ́hùn-ún láàárín ti àṣà àti ti ẹ̀sìn. Bóyá ìyàsọ́tọ̀ yẹn bá ara rẹ̀ mu ni ohun tí àríyànjiyàn náà dá lé lórí gangan, àkójọ iṣẹ́ yìí kò sì yanjú rẹ̀. Ó yẹ kí a kíyèsí pé ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn àṣà Yorùbá ń gbé ìwòye àgbáyé àtijọ́ náà dání nínú ara wọn, pàápàá jùlọ èdè náà, nítorí náà ìyapa náà kì í ṣe kedere pátápátá rárá.
Àwọn ènìyàn Yorùbá mélòó ló wà?
Ní nǹkan bí mílíọ̀nù àádọ́ta tàbí jù bẹ́ẹ̀ lọ, tí wọ́n pọ̀ jùlọ ní gúúsù-ìwọ̀-oòrùn Nigeria pẹ̀lú iye títayọ ní Benin àti Togo, pẹ̀lú àwọn tí ó wà ní ilẹ̀ òkèèrè [S1]. Iye tí a lè gbèjà jùlọ ni ti kíkà èdè ti Ethnologue tí ó fẹ́rẹ̀ẹ́ tó mílíọ̀nù méjìdínláàádọ́ta àwọn olùsọ èdè àkọ́kọ́ ní ọdún 2023 [S1]. Ìṣirò lásán ni gbogbo àwọn wọ̀nyí; ètò ìkànìyàn tí ó gbẹ̀yìn tí Nigeria gbé àbájáde rẹ̀ jáde nípa pípín ẹ̀yà ni ti ọdún 1963.
Ǹjẹ́ àwọn ènìyàn Yorùbá ṣì ń ṣe ẹ̀sìn ìbílẹ̀?
Ìwọ̀nba díẹ̀ ló ń ṣe é bí ẹ̀sìn wọn àkọ́kọ́. Iye tí ó pọ̀ jù bẹ́ẹ̀ lọ ń pa àwọn àṣà mọ́. Iye tí a kò mọ̀ ṣùgbọ́n tí ó pọ̀ ń bẹ àwọn babaláwo, oníṣègùn, àti àwọn olùwòsàn ìbílẹ̀ wò fún àwọn ohun pàtó nígbà tí wọ́n ń pe ara wọn ní Kristẹni tàbí Mùsùlùmí, èyí tí ó wọ́pọ̀ ju bí a ṣe ń gbà á lọ. Àwọn iye àbájáde ìwádìí tí ó fi ẹ̀sìn ìbílẹ̀ hàn ní kò-tó-ìpín-kan-nínú-ọgọ́rùn-ún àwọn ọmọ Nigeria ń wọn bí ènìyàn ṣe pe ara rẹ̀ nípa ìbéèrè tí Kristẹni àti Mùsùlùmí jẹ́ àwọn ìdáhùn tí àwùjọ tẹ́wọ́gbà, kì í ṣe bí wọ́n ṣe ń ṣe é [S2].
Ǹjẹ́ ẹ̀sìn òrìṣà ń kú lọ?
Àwòrán ilẹ̀ aláwọ̀dúdú àti àwòrán àwọn tí ó wà ní ilẹ̀ òkèèrè tọ́ka sí àwọn ibi ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀.
Ní Nigeria, bí a ṣe ń gbà gbé e fún àwọn mìíràn ni ìṣòro náà. Ìgbéléwọ̀n UNESCO nígbà ìforúkọsílẹ̀ Ifá ni pé àwọn àwòrò, tí ọ̀pọ̀ jùlọ nínú wọn ti dàgbà, ní "ọ̀nà tí kò tó nǹkan láti tọ́jú àṣà náà, láti gbé ìmọ̀ wọn tí ó díjú fún àwọn mìíràn àti láti kọ́ àwọn olùṣe ọjọ́ iwájú" [S3] Àṣà tí a ń kọ́ lábẹ́ ọ̀gá fún ọ̀pọ̀ ọdún kì í wà títí tí ìran kan bá kọ̀ láti wọlé sínú rẹ̀.
Lòdì sí èyí, àwọn àṣà tí ó wà ní ilẹ̀ òkèèrè ní Cuba, Brazil, Trinidad àti North America ń gbèrú sí i, ìfẹ́ jíjinlẹ̀ wà káàkiri àgbáyé sí Ifá, ìgbìyànjú ìmúpadàbọ̀sípò àṣà Yorùbá wà tí ó ní ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn tí kò ní èrò láti ṣe é, àkọsílẹ̀ ìmọ̀ ẹ̀kọ́ sì tóbi tí ó sì dára ju ti ìgbàkígbà rí lọ. Ohun tí kò ṣe kedere ni bóyá ìdàgbàsókè nínú àwọn ọ̀nà wọ̀nyí dípò àdánù nínú ọ̀nà tí a ń gbà láti ìran dé ìran ní àwọn ìlú Yorùbá, kò sì sí ìdí kankan láti rò pé ó ṣe bẹ́ẹ̀.
Àwọn tí kò rọrùn
Ǹjẹ́ ìfèèyàn-ṣètùtù wà?
Bẹ́ẹ̀ ni, nínú àwọn àyíká ọ̀rọ̀ pàtó tí a kọ sílẹ̀, bẹ́ẹ̀ sì ni àwọn olùwòran tí wọ́n nífẹ̀ẹ́ sí àṣerégèé tún ṣe àṣerégèé iye rẹ̀. Àwọn gbólóhùn méjèèjì jẹ́ òtítọ́, ìdáhùn tòótọ́ sì nílò méjèèjì.
Ohun tí a kọ sílẹ̀: ìfèèyàn-ṣètùtù wà ní Ilẹ̀ Yorùbá ní pàtàkì nínú ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú ìsìnkú ọba àti pẹ̀lú rògbòdìyàn àwùjọ, a sì jẹ́rìí sí i kọjá ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwùjọ ní Ìwọ̀-Oòrùn Áfíríkà ní àkókò kan náà [S4]. Ọ̀ràn Yorùbá ni Olatunji Ojo ti kẹ́kọ̀ọ́ nípa rẹ̀ lẹ́kùn-únrẹ́rẹ́ fún ìlà-oòrùn Ilẹ̀ Yorùbá ní ìparí ọ̀rúndún kọkàndínlógún, ẹni tí ó fi í wé ti oko ẹrú, àìdọ́gba nínú ètò ọrọ̀-ajé àti àǹfààní àwọn olóyè, tí ó sì tọpinpin ìparí rẹ̀ sí ìforígbárí láàárín àwọn olóyè tí wọ́n ń ṣe é àti àwọn alátakò wọn láàárín àwọn ẹrú, àwọn Kristẹni àti àwọn aláṣẹ ilẹ̀ Gẹ̀ẹ́sì, nínú àyíká ọ̀rọ̀ ìparí àwọn ogun Yorùbá àti sísúnmọ́ ìjọba amúnisìn [S4]. Àwọn tí a lò jẹ́ ẹrú àti àwọn tí a mú lógún ní pàtàkì, èyí tí ó túmọ̀ sí pé àṣà náà wà ní ìbámu pẹ̀lú ètò oko ẹrú dípò kí ó yà sọ́tọ̀ kúrò nínú rẹ̀.
Ohun tí a kọ sílẹ̀ bákan náà: àwọn olùwòran ará Yúróòpù láti ọ̀rúndún kẹdogun lọ síwájú tẹnu mọ́ ọn tí wọ́n sì ṣe àṣerégèé ìfèèyàn-ṣètùtù nínú àwọn àwùjọ Ìwọ̀-Oòrùn Áfíríkà kí wọ́n lè ṣe àpèjúwe àwọn ará Áfíríkà bí aláìlọ́làjú àti láti fi ẹ̀rí hàn pé ó tọ́ láti ṣẹ́gun wọn, èyí sì ni ìkìlọ̀ nípa ọ̀nà ìwádìí tó gúnmọ́ nínú iṣẹ́ ìmọ̀ [S4].
Àwọn kókó mẹ́ta lórí ìwọ̀ntúnwọ̀nsì. Ìṣẹ̀lẹ̀ ẹ̀ẹ̀kọ̀ọ̀kan ni tí ó sì wà fún àwọn ètò pàtó dípò kí ó jẹ́ ohun ojoojúmọ́ nínú ìgbé ayé ẹ̀sìn; iṣẹ́ ẹ̀sìn ojoojúmọ́ ti ọmọ Yorùbá lásán kan obì nínú. A fòpin sí i ní ìparí ọ̀rúndún kọkàndínlógún, kì í sì í ṣe ohun tí a ń ṣe mọ́. Àti pé ẹ̀ka ìtúpalẹ̀ náà "ìfèèyàn-ṣètùtù" ni a lò pẹ̀lú ojúsàájú sí àwọn àwùjọ tí kì í ṣe ti Yúróòpù, ní àkókò tí àwọn orílẹ̀-èdè Yúróòpù ń pa ènìyàn ní gbangba tí wọ́n sì ṣẹ̀ṣẹ̀ fòpin sí ìdálóró lábẹ́ òfin, lọ́nà tí ó ṣe ọ̀pọ̀lọpọ̀ iṣẹ́ rẹ̀ nípasẹ̀ ìyànfẹ́ ojúsàájú yẹn.
Ohun tí èyí kò gba láàyè ni ìgbésẹ̀ òdì ti sísọ pé kò ṣẹlẹ̀ rárá. Ó ṣẹlẹ̀.
Ọ̀ràn ti òwò ẹrú ńkọ́, ǹjẹ́ àwọn Yorùbá kópa nínú rẹ̀?
Bẹ́ẹ̀ ni, gẹ́gẹ́ bí olùtajà àti bí àwọn tí a parun gẹ́gẹ́ bí ẹni tí ó kùnà, àkójọ iṣẹ́ yìí kò sì dín in kù.
Àwọn Yorùbá wọ inú òwò Àtìláńtíìkì pẹ́ tí wọ́n sì fi í sílẹ̀ pẹ̀lú ìpalára ńlá, nítorí pé àwọn ogun ọ̀rúndún kọkàndínlógún ló bí àwọn tí a kó nígbèkùn. Àwọn ìṣirò tí ó dá lórí àwòṣe láti Trans-Atlantic Slave Trade Database fojú bù ú pé ó fẹ́rẹ̀ẹ́ tó 121,000 ènìyàn tí a kó jáde láti agbègbè tí ń sọ Yorùbá láàárín 1817 àti 1836, ní nǹkan bí ìpín 42 nínú ọgọ́rùn-ún sí Brazil àti ní nǹkan bí ìpín 40 nínú ọgọ́rùn-ún sí Cuba [S5]. Àwọn tí a kó nígbèkùn nínú àwọn ogun Yorùbá láti ọwọ́ àwọn ọmọ ogun Yorùbá ni a tà sínú òwò náà, láti ọwọ́ àwọn ìlú-ọba Yorùbá àti àwọn oníṣòwò Yorùbá, òwò náà àti àwọn ogun sì bọ́ ara wọn: àwọn ìbọn tí a fi àwọn ìgbèkùn rà ló bí àwọn ìgbèkùn sí i.
Ìsìnrú abẹ́lé láàárín Ilẹ̀ Yorùbá pẹ̀lú gbòòrò sí i ní àkókò kan náà, iṣẹ́ Ojo lórí ètutu ènìyàn kò sì ṣe é yà kúrò nínú òtítọ́ yẹn, nítorí pé àwọn tí a fi rúbọ jẹ́ ẹrú ní pàtàkì [S4].
Àwọn ohun méjì tí ó jẹ́ òtítọ́ tí kì í sì í ṣe àwáwí. Ìbéèrè tí ó mú kí iye náà pọ̀ jẹ́ ti Àtìláńtíìkì àti ti Yúróòpù, àwọn ogun tí ó sì mú àwọn ìgbèkùn wá ní àwọn okùnfà tí ó pẹ̀lú wíwó Ọ̀yọ́ àti ìtẹ̀mọ́lẹ̀ láti Ilọrin tí kì í kàn ṣe ìdáhùn sí ìbéèrè yẹn nìkan. Àkókò kan náà sì mú àwọn Sàró jáde, àwọn ènìyàn Yorùbá tí a dá nídè kúrò nínú ọkọ̀ ojú-omi ẹrú tí wọ́n sì padà láti Freetown, tí wọ́n mú ẹ̀sìn Kristi, ìmọ̀ kíkà àti kíkọ, àti ìbẹ̀rẹ̀ iṣẹ́ tẹ̀wé-tẹ̀wé Yorùbá padà wá, nítorí náà òwò náà tún ṣe àmúbá àṣà tí ó tẹ̀lé e.
Samuel Àjàyí Crowther, ẹni tí ó tú Bíbélì sí Yorùbá tí ó sì ṣe àwọn ìpinnu tí ó ṣe àgbékalẹ̀ bí àwọn Kristẹ́nì Yorùbá ṣe lóye ogún tiwọn, ni a mú nígbà tí ó wà ní nǹkan bí ọmọ ọdún mẹ́tàlá nígbà tí àwọn ènìyàn láti agbègbè rẹ̀ kọlu ìlú rẹ̀ [S6]. Ìyẹn ni àkópọ̀ gbogbo ọ̀rúndún náà.
Ǹjẹ́ àwùjọ ṣáájú ìjọba amúnisìn dára?
Àwùjọ kan ni, pẹ̀lú ìpínkiri gbogbogbòò. Ó ní àwọn ìkánilọ́wọ́kò ti òfin lórí ipò ọba tí ó jẹ́ gidi, tí a sì gba tí a sì lò ní ìlòkulò. Ó ní àwọn ètò àwọn obìnrin tí ó ní àṣẹ gidi ti ọrọ̀-ajé àti ti tòṣèlú tí ìjọba amúnisìn parẹ́. Ó ní ìsìnrú, ó sì mú un gbòòrò sí i. Ó ní òfin, ìṣègùn, iṣẹ́ ọnà, àṣà ìrònú ìmọ̀, àti àwọn ìlú ńlá. Ó ní ogun, nígbà tí yóò sì fi di ọ̀rúndún kọkàndínlógún ogun náà ti di àjálù.
Àkójọ iṣẹ́ yìí kò fi ìgbà àtijọ́ ṣáájú ìjọba amúnisìn hàn bí párádísè, nítorí pé kì í ṣe bẹ́ẹ̀ àti nítorí pé olùkàwé tí ó bá gba àgbékalẹ̀ yẹn yóò mọ̀ nígbẹ̀yìn-gbẹ́yín, yóò sì wá ka gbogbo ohun mìíràn tí a sọ fún un sí asán.
Nípa Ifá
Ǹjẹ́ Ifá jẹ́ àsọtẹ́lẹ̀ àwòtẹ́lẹ̀?
Kì í ṣe ní ti sísọ àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ ọjọ́ iwájú tí a ti fìdí múlẹ̀ tẹ́lẹ̀. Àlàyé ti UNESCO ni pé Ifá "kò gbáralé ènìyàn tí ó ní agbára àfọ̀ṣẹ ṣùgbọ́n lórí ètò àwọn àmì tí olùwo kan ń túmọ̀" [S3] Ìgbésẹ̀ náà ń mú ọ̀kan lára àwọn àmì 256 jáde, àmì kọ̀ọ̀kan ń tọ́ka sí àkójọ àwọn ẹsẹ tí a kọ́ sórí, àwọn ẹsẹ náà sì ń pèsè àwọn àpẹẹrẹ ìtàn àtijọ́ tí olùwo ń túmọ̀ ní ìbámu pẹ̀lú ipò oníbàárà náà, ní gbogbogbòò pípèsè ètùtù àti nígbà púpọ̀ ìyípadà nínú ìwà híhù.
Ohun tí ìyẹn ń ṣe ni mímú àkójọ ìdájọ́ tí a ti tò jọ wá sí orí ìṣòro tí ó wà lọ́wọ́, nípasẹ̀ yíyàn àrìnàkò tí olùwo kò darí, pẹ̀lú ìgbésẹ̀ tí a là kalẹ̀ ní ìparí. Yálà ó tún ń ṣe ohun tí àṣà sọ pé ó ń ṣe jẹ́ ìbéèrè ọ̀tọ̀ tí ẹ̀rí kò tíì fìdí rẹ̀ múlẹ̀.
Ǹjẹ́ Ifá jẹ́ báyìnárì ní tòótọ́? Ǹjẹ́ kọ̀mpútà ni?
Ó jẹ́ báyìnárì ní tòótọ́, kì í sì í ṣe kọ̀mpútà.
Jẹ́ báyìnárì ní tòótọ́: ipò mẹ́jọ, tí ọ̀kọ̀ọ̀kan ń yọrí sí ọ̀kan nínú àwọn ipò méjì, tí ohun èlò tí ń ṣàrìnàkò ń mú jáde, tí ń fúnni ní 2⁸ = àmì 256, tí ọ̀kọ̀ọ̀kan wọn jẹ́ àdírẹ́sì fún àkójọ àwọn ẹsẹ. Nípasẹ̀ ipò, kì í ṣe kíkà pípé. Tí a tò nípasẹ̀ àgbà. Tí ń tọ́ka sí àkójọ kan nínú àwọn ọgọ́rọ̀ọ̀rún ẹgbẹ̀rún ẹsẹ tí a fi pamọ́ sí ìrántí ènìyàn. Ron Eglash kà á sí ọ̀kan lára àwọn ètò ìṣirò ìbílẹ̀ tí ó gbilẹ̀ jùlọ, ó sì tọ́ka sí ìrònú àkópọ̀ nínú rẹ̀; Olu Longe ṣe àtúnyẹ̀wò rẹ̀ ní ti ìṣojú báyìnárì, Boolean algebra àti ìtọ́kasí ìrántí; UNESCO tọ́ka sí àwọn fọ́múlà ìṣirò ti ètò náà [S3][S7].
Kì í ṣe kọ̀mpútà, kì í sì í ṣe orísun ìmọ̀ ẹ̀rọ kọ̀mpútà. Eglash dábàá ọ̀nà ìgbàtẹ̀lé láti inú iṣẹ́ àfọ̀ṣẹ ilẹ̀ Áfíríkà gba inú geomancy ti Lárúbáwá dé ọ̀dọ̀ Leibniz àti pé ẹ̀rí fún ẹ̀wọ̀n pàtó yẹn kò lágbára; àwọn onítàn ìmọ̀ ìṣirò tí ń ṣiṣẹ́ lórí Leibniz kò rí èyíkéyìí nínú àwọn ipa tí a dábàá láti òde gbà gẹ́gẹ́ bí èyí tí ó ṣeé gbà gbọ́, níwọ̀n bí ẹ̀rí àwọn ìwé àfọẃkọ ti fi hàn pé kò fiyèsí àwọn ètò nọ́mbà míràn kí ó tó ṣe àgbékalẹ̀ báyìnárì [S8]. Àwọn ònkọ̀wé tí ó kọjú sọ́nà tí ń jiyàn Ifá-gẹ́gẹ́-bí-báyìnárì kò sọ ẹ̀tọ́ kankan lórí orísun rẹ̀ [S7].
Àgbékalẹ̀ tòótọ́ ni ó lágbára jù. Àṣà àfẹnugbá ti Ìwọ̀-oòrùn Áfíríkà dá àgbékalẹ̀ àdírẹ́sì báyìnárì tí ó fìdí múlẹ̀ kalẹ̀ lórí àkójọ iṣẹ́ ńlá kan láìgbáralé ẹlòmíràn, ó sì tọ́jú rẹ̀ láìsí kíkọ sílẹ̀. Ìyẹn kò nílò kí a fẹ́ ẹ lójú.
Ǹjẹ́ o lè lo Ifá láìgbà á gbọ́?
Àwọn ènìyàn ń ṣe bẹ́ẹ̀. Ọ̀nà kíkà mẹ́tẹ̀ẹ̀ta ti Ifá, gẹ́gẹ́ bí ẹ̀sìn, gẹ́gẹ́ bí àbà ìmọ̀ tí a tò jọ, àti gẹ́gẹ́ bí ìlànà ìpinnu tí ń dá ìṣàrò dúró tí ó sì ń mú ìdájọ́ tí a fipamọ́ wá sí iṣẹ́, ṣe é yà sọ́tọ̀, ọ̀pọ̀ nínú àwọn onímọ̀ tí wọ́n ti ṣe àkọsílẹ̀ Ifá pẹ̀lú ìṣọ́ra jùlọ sì gba èkejì àti ẹ̀kẹta láìsí èkíní.
Ohun tí kò ṣe déédéé ni gbígbé àgbékalẹ̀ tí a ti yọ àwọn nǹkan kúrò nínú rẹ̀ kalẹ̀ bí ẹni pé ohun tí àwọn olùṣe ń tẹ̀lé nìyẹn. Àwọn olùṣe gba àlàyé ti ẹ̀sìn gbọ́, olùkàwé tí ó sì gba àkóónú ìmọ̀ nígbà tí ó ń pe àkóónú ẹ̀sìn ní ìgbàgbọ́ asán ń ṣe ohun tí àṣà kò ní gbà. Ìyẹn lè jẹ́ ojú ìwòye tí a lè gbèjà rẹ̀; ó yẹ kí a kàn sọ ọ́ gẹ́gẹ́ bí ti ẹni dípò kíkà á mọ́ àṣà.
Ǹjẹ́ mo lè kọ́ Ifá láti inú ìwé?
O lè kọ́ púpọ̀ nípa rẹ̀ láti inú àwọn ìwé, pẹ̀lú àkójọ tí a tẹ̀ jáde nínú Abímbọ́lá's àti àwọn àkọsílẹ̀ ti Bascom àti àwọn ìwé àtẹ̀lé tí ó pọ̀ jantirẹrẹ. O kò lè di babaláwo láti inú ìwé, kò sì sí ìwé kankan tí ó ní gbogbo ètò náà nínú.
Ìkẹ́kọ̀ọ́ Ifá jẹ́ iṣẹ́-kíkọ́ fún àkókò pípẹ́. A ń kọ́ àwọn Odù ní tẹ̀létẹ̀lé, a ń gbé àwọn ohun pàtó léni lọ́wọ́ ní àwọn ìpele pàtó, àwọn kan nínú rẹ̀ kì í sì í ṣe àtúnsọ lẹ́yìn igbó. Orísun tí ó sọ pé òun ń fún ọ ní ètò náà ní kíkún ń sọ ohun kan fún ọ nípa ara rẹ̀. Àkójọ iṣẹ́ yìí sàmì sí ààlà yẹn dípò kí ó kún inú rẹ̀.
Ìṣe, ìtẹ̀bọ̀ àti àǹfààní
Ǹjẹ́ a lè ṣe é láìtẹ̀bọ̀?
Ó sinmi lórí ohun tí "ìṣe" túmọ̀ sí, ìdáhùn náà sì yàtọ̀ láàárín àwọn àṣà ti ilẹ̀ Áfíríkà àti ti àwọn tí ó wà ní ilẹ̀ òkèèrè.
Ọ̀pọ̀ àwọn ènìyàn Yorùbá ń pa àjọṣe mọ́ pẹ̀lú òrìṣà ti ìran wọn, wọ́n ń rúbọ, wọ́n ń lọ sí àwọn ayẹyẹ ọdún, wọ́n sì ń bẹ àwọn olùwo wò láìṣe pé a tẹ̀ wọ́n bọ ipò oyè àlùfáà kankan. Ìtẹ̀bọ̀ ṣe dandan fún iṣẹ́ àlùfáà, kì í ṣe fún kíkópa.
Dídá Ifá yàtọ̀. Kíkà àkójọpọ̀ náà fún àwọn ẹlòmíràn jẹ́ iṣẹ́ àlùfáà tí ó nílò ìtẹ̀bọ àti ìdánilẹ́kọ̀ọ́, àti pé àwọn àṣà ilẹ̀ àjèjì ní pàtàkì múná lórí èyí. Ọ̀pọ̀lọpọ̀ àkọsílẹ̀ ló wà lórí ayélujára tí ó fi dídá Ifá hàn bí ohun tí ẹnì kọ̀ọ̀kan lè kàn gbé ṣe, àwọn olùṣe nínú gbogbo ẹ̀ka àṣà náà sì ka èyí sí ohun tí kò tọ̀nà.
Àwọn àṣà ilẹ̀ àjèjì ní ìlànà pípé síi nípa ìtẹ̀bọ ju ti ilẹ̀ Áfíríkà lọ, nítorí pé ó pọn dandan fún wọn: níwọ̀n bí wọ́n ti yà kúrò lára ìran àti ibùdó wọn, ìran ìtẹ̀bọ di ọ̀nà fún ìtẹ̀síwájú àti ìfẹsẹ̀múlẹ̀ ní ọ̀nà tí kò rí bẹ́ẹ̀ lórí ilẹ̀ náà, níbi tí jíjẹ́ ara ẹgbẹ́ ẹnì kọ̀ọ̀kan ti fẹsẹ̀ múlẹ̀ nípa bíbí sínú ìran tí ó ti ní àwọn ìbáṣepọ̀ tirẹ̀ tẹ́lẹ̀.
Ǹjẹ́ ó jẹ́ jíjí àṣà lò fún ẹni tí kì í ṣe Yorùbá láti kópa?
Ohùn àgbà jùlọ fún gbogbo ènìyàn nínú àṣà náà fúnra rẹ̀ sọ pé bẹ́ẹ̀ kọ́. Wándé Abímbọ́lá, ẹni tí ó di oyè Àwíṣẹ Awo Ni Àgbáyé mú, agbẹnusọ àgbáyé fún Ifá àti ẹ̀sìn Yorùbá, ti sọ pé Ifá kì í ṣe ti Yorùbá nìkan ṣùgbọ́n fún gbogbo ẹ̀dá ènìyàn, ó sì ti jiyàn fún gbígba ìtọ́ gbogbo ẹ̀sìn àti fún pípín in láìsí fipá yípadà sí ẹ̀sìn mìíràn [S9]. Èyí jẹ́ ìdúró tí a gbà láti inú àṣà náà fúnra rẹ̀ láti ọwọ́ ẹni tí ó ní ẹ̀tọ́ tí ó lágbára jùlọ láti sọ̀rọ̀ fún un ní gbangba.
Ìkópa náà kì í ṣe ohun kan ṣoṣo, àwọn ìyàtọ̀ náà sì ṣe pàtàkì:
Kíkẹ́kọ̀ọ́ rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí ìtàn, ìmọ̀ ọ̀rọ̀, iṣẹ́ ọnà tàbí lìtíréṣọ̀: kò sí ẹni tí ó ní èrò pé èyí jẹ́ ìṣòro.
Ṣíṣe ẹ̀sìn nínú rẹ̀, pẹ̀lú ìtẹ̀bọ, ìran àti olùkọ́: èyí ni ipa ọ̀nà tí àṣà náà fúnra rẹ̀ là kalẹ̀, àṣà náà sì ti máa ń gbà àwọn àjèjì wọlé nígbà gbogbo; àwọn àṣà Amẹ́ríkà fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé àwọn tí a kò bí sínú àwọn ìran Yorùbá ló kún inú rẹ̀ pátápátá.
Ṣíṣe ẹ̀sìn lẹ́yìn odi rẹ̀, gbígbé àwọn apá kan láìsí ìtẹ̀bọ, olùkọ́, ìran tàbí ojúṣe, èyí tí a sábà máa ń kójọ láti inú àwọn ìwé àti ayélujára: èyí ni ohun tí àwọn olùṣe tako, ìtakò náà kò sì sábà dá lórí ẹ̀yà ṣùgbọ́n lórí àìsí ìjábọ̀ àti àbójútó. Kò sí ẹni tí yóò tún ọ ṣe tàbí ohun tí o jẹ ní gbèsè.
Títà á: àwọn iṣẹ́ dídá Ifá, àwọn ìtẹ̀bọ àti "kíkà Ifá" tí a ń pèsè fún èrè owó láti ọwọ́ àwọn ènìyàn tí kò lẹ́tọ̀ọ́ sí i, èyí tí ó pọ̀ púpọ̀ lórí ayélujára. Àwọn olùṣe tako èyí ní gbogbogbòò.
Àríyànjiyàn gbígbóná kan tún wà nínú àṣà fúnra rẹ̀, èyí tí ó mú gan-an láàárín àwọn olùṣe lórí ilẹ̀ Áfíríkà àti àwọn ti ilẹ̀ àjèjì, nípa ẹni tí ó lè fọwọ́ sí ìtẹ̀bọ àti ìran ẹni tí ó kà sí. Èyí jẹ́ àríyànjiyàn láàárín àwọn olùṣe dípò ìbéèrè tí àkójọpọ̀ yìí lè yanjú.
Ǹjẹ́ a lè tẹ obìnrin bọ Ifá?
Àríyànjiyàn ńlá ni, pẹ̀lú gbígbóná janjan. Àwọn obìnrin ń di oyè ìyánífá mú, àwọn ìmọ̀ ìwé ìtàn sì wà tí ó ṣàpèjúwe àwọn ipa àlùfáà ti obìnrin títí kan Ìyá Mọlẹ̀ àti àìgbọdọ̀mákọ̀ fún àwọn ìyá ọba ti àwọn alákòóso Yorùbá láti di oyè Ìyáláwo tàbí Ìyánífá mú [S9]. Bí Ifá ṣe ń gbilẹ̀ káàkiri àgbáyé, pàápàá ní Cuba àti United States, àwọn obìnrin tí ń wá àwọn ipele ìtẹ̀bọ tí ó ga jùlọ ti pèjẹ́jọ́ sí ipò àwọn àlùfáà tí ó ti wá di ti ọkùnrin jùlọ, èyí sì jẹ́ àríyànjiyàn gidi tí ń lọ lọ́wọ́ pẹ̀lú ìdúró tí ó lágbára ní ẹ̀gbẹ́ méjèèjì [S9]. Àkójọpọ̀ yìí ń ròyìn àríyànjiyàn náà lásán, kò sì dájọ́ lé e lórí.
Àwọn obìnrin ní àṣẹ àlùfáà káàkiri iṣẹ́ òrìṣà ní gbogbogbòò láìsí àríyànjiyàn; àríyànjiyàn náà wà fún àwọn ipele tí ó ga jùlọ nínú Ifá nìkan.
Ìgbàgbọ́
Ǹjẹ́ ó pọn dandan pé kí n yan láàárín èyí àti ìgbàgbọ́ mi?
Rárá, ní ti pé ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn kò rí i bí àyànfẹ́ tí a gbọ́dọ̀ ṣe, títí kan ọ̀pọ̀ nínú àwọn onímọ̀ tí àkójọpọ̀ yìí tọ́ka sí iṣẹ́ wọn, tí wọ́n jẹ́ Kristẹni àti Mùsùlùmí olùfọkànsìn. Bẹ́ẹ̀ ni, ní ti pé àwọn ìdúró kan kò bára mu rárá ní tòótọ́, kò sì sí bí a ṣe lè tò wọ́n pọ̀ tí wọn yóò fi bára mu.
Àwọn ìyàtọ̀ tí ó ṣàlàyé ọ̀rọ̀ náà:
Òye kò túmọ̀ sí ìfọkànsìn. Kíkẹ́kọ̀ọ́ ohun tí àṣẹ túmọ̀ sí, bí a ṣe to àkójọpọ̀ Ifá àti ìdí tí a fi ṣe ìtumọ̀ tí kò tọ̀nà fún Èṣù jẹ́ mímọ ohun kan nípa ìmọ̀ èrò kan. Kò sí ohun kankan nínú rẹ̀ tí ó béèrè pé kí a ṣe ẹ̀sìn náà. Ìbẹ̀rù pé wíwo ohun èlò náà fúnra rẹ̀ jẹ́ kíkópa nínú rẹ̀ jẹ́ àbájáde kan pàtó láti inú ẹ̀kọ́ ogun ẹ̀mí dípò àbùdá gbogbogbòò ti ìfọkànsìn ẹ̀sìn.
Dídìmú àṣà jẹ́ ìdúró ọ̀pọ̀lọpọ̀ Yorùbá. Ìgbàgbọ́ Kristẹni tàbí Mùsùlùmí olùfọkànsìn pẹ̀lú ìkópa kíkún nínú àwùjọ àṣà Yorùbá ni ohun tí ọ̀pọ̀ jùlọ àwọn ènìyàn Yorùbá ń ṣe, àwọn tí ń ṣe é kò sì rí i bí àgàbàgebè.
Ṣíṣe iṣẹ́ ẹ̀sìn jẹ́ ìbéèrè ọ̀tọ̀. Ṣíṣe ètùtù sí òrìṣà jẹ́ iṣẹ́ ẹ̀sìn, ẹ̀sìn Kristẹni àti ti Ìsìláàmù sì takété sí èyí pátápátá. Ẹni tí ó bá sọ pé èyí jẹ́ èèwọ̀ ń tẹ̀lé ìdúró àṣà ti ẹ̀sìn rẹ̀ láìṣe àyípadà, èyí kò sì jẹ́ ẹ̀mí kíkó nǹkan mọ́ra.
Níbi tí ìforígbárí bá ti wà ní tòótọ́, ó wà níbẹ̀. Ìsìnkú àti oyè jíjẹ jẹ́ àwọn àkókò méjì tí a kò ti lè yẹra fún ṣíṣe ìpinnu, àwọn méjèèjì sì ń fa aáwọ̀ ìdílé tí ń pẹ́ títí. Àkójọpọ̀ yìí kò ní ṣe bí ẹni pé kò rí bẹ́ẹ̀.
Ǹjẹ́ àkójọpọ̀ yìí fẹ́ kí n yí padà sí ẹ̀sìn mìíràn?
Rárá. Kò sọ pé àṣà Yorùbá jẹ́ òtítọ́, kò sọ pé ẹ̀sìn Kristẹni tàbí Ìsìláàmù jẹ́ èké, bẹ́ẹ̀ ni kò ní ìdúró kankan lórí ohun tí olùkàwé èyíkéyìí gbọ́dọ̀ ṣe. Ìdúró rẹ̀ ni pé àwọn ìpinnu lórí àwọn ìbéèrè wọ̀nyí dára jù láti ṣe láti inú àwòrán pípé ti ohun tí àṣà náà ní nínú dípò àwòrán tí a rí gbà láti inú sísọ ọ́ di ti èṣù, àti pé pípèsè àwòrán pípé tọ́ láti ṣe láìka ohun tí ẹnì kọ̀ọ̀kan lè pinnu sí lẹ́yìn náà.
Èé ṣe tí àkójọpọ̀ náà fi lo àkókò púpọ̀ lórí sísọ ọ́ di ti èṣù?
Nítorí pé fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn olùkàwé Yorùbá, èyí ni ìdènà tí ó wà níwájú gbogbo nǹkan mìíràn. Ẹni tí a ti kọ́ pé gbogbo ayé Yorùbá ṣáájú ẹ̀sìn Kristẹni jẹ́ ti èṣù kò ní ọ̀nà láti bá Ifá gẹ́gẹ́ bí ètò tí a là lẹ́sẹẹsẹ, àwọn ìlànà ìwà rere Yorùbá gẹ́gẹ́ bí ìwà rere, tàbí iṣẹ́ gbígbẹ́ Ifẹ̀ gẹ́gẹ́ bí iṣẹ́ ọnà pàdé, nítorí pé orúkọ tí a fún gbogbo ẹ̀ka náà dí ọ̀nà mọ́ àyẹ̀wò apá èyíkéyìí nínú rẹ̀. Àkọsílẹ̀ yìí ṣe àkọsílẹ̀ bí a ṣe fún un ní orúkọ náà, pẹ̀lú àwọn ọjọ́ orí àti orúkọ àwọn ènìyàn, ó sì fi sílẹ̀ fún olùkàwé láti pinnu ohun tí yóò ṣe nípa rẹ̀.
Ìṣeṣe
Ibo ni kí n ti bẹ̀rẹ̀?
Bí o bá jẹ́ tuntun: àwọn àlàyé ìṣẹ́jú mẹ́ẹ̀ẹ́dógún ní apá yìí, lẹ́yìn náà àwòrán àwọn èrò pàtàkì nínú àwọn ìpìlẹ̀. Nǹkan bí ìṣẹ́jú àádọ́run un.
Bí a bá kọ́ ọ pé ogún yìí jẹ́ ti èṣù: fálì nípa sísọ ọ́ di ti èṣù nínú àwọn ìpìlẹ̀ ní àkọ́kọ́, lẹ́yìn náà ohun tí àṣà Yorùbá kì í ṣe.
Bí o bá wá nítorí Ifá gẹ́gẹ́ bí ètò ìsọfúnni: àlàyé Ifá nínú abala yìí, lẹ́yìn náà abala Ifá.
Fálì àwọn ipa-ọ̀nà ẹ̀kọ́ nínú abala yìí ní àwọn ọ̀nà mẹ́rin tí a tò lẹ́sẹẹsẹ pẹ̀lú àkókò tí a fojúbù.
Èé ṣe tí a fi kọ gbogbo nǹkan pẹ̀lú àmì ohùn?
Nítorí pé wọ́n jẹ́ ara ìkọ̀rọ̀. ẹ, ọ àti ṣ jẹ́ lẹ́tà ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀, àwọn àmì ohùn sì ń ya àwọn ọ̀rọ̀ sọ́tọ̀: ra, rá àti rà túmọ̀ sí láti ra nǹkan sára, láti rá dànù, àti láti rajà. Kíkọ Yorùbá láìsí àmì ohùn súnmọ́ kíkọ èdè Gẹ̀ẹ́sì láìsí àwọn fáwẹ̀lì ju kíkọ èdè Gẹ̀ẹ́sì láìsí lẹ́tà wíwọ́ lọ. Ìtọ́sọ́nà lórí pípè nínú abala yìí ṣàlàyé ètò náà láàárín nǹkan bí ìṣẹ́jú mẹ́ẹ̀ẹ́dógún.
Ǹjẹ́ mo lè fọkàn tán àkójọpọ̀ iṣẹ́ yìí?
Yẹ̀ ẹ́ wò. Gbogbo àbá pàtàkì ló ní àmì orísun tí ń tọ́ka sí apá Àwọn Orísun, a dárúkọ àwọn orísun pẹ̀lú àwọn URL níbi tí wọ́n bá ti wà ní gbangba, a sàmì sí ìwọ̀n ìdánilójú nínú ìbẹ̀rẹ̀ fálì kọ̀ọ̀kan, àti níbi tí àwọn onímọ̀ kò bá ti fohùn ṣọ̀kan, a dárúkọ àwọn ojú-ìwòye ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ dípò kí a fọwọ́ pa wọ́n rẹ́. Níbi tí orísun kan bá ti jẹ́ aláìlágbára tàbí tí ó wà lẹ́yìn sísanwó tí àkópọ̀ sì dá lórí àfàkútán nìkan, fálì náà sọ bẹ́ẹ̀. Ìyẹn ni ìwọ̀n tí àkójọpọ̀ iṣẹ́ yìí gbé lé ara rẹ̀, ònkàwé tí ó bá sì rí i pé ó kùnà ní ìwọ̀n náà níbikíbi ti rí àbùkù tòótọ́ kan.