Learning Paths
Four ordered routes through the corpus with time estimates, for the curious newcomer, the diaspora Yorùbá reconnecting, the reader who came for Ifá as an information system, and the parent teaching children.
Ọ̀nà mẹ́rin nínú àkójọ iṣẹ́ yìí, ọ̀kọ̀ọ̀kan wà ní tòtẹ̀létẹ̀lé, pẹ̀lú àkókò tí a fojú bù pé yóò gbà [S1]. Àkókò tí a fojú bù yìí jẹ́ àkókò kíkà láìṣe kánkán, wọ́n sì fojú sọ́nà pé o kò ní dúró láti tọ gbogbo orísun lẹ́yìn, èyí tí ó yẹ kí o máa ṣe lẹ́ẹ̀kọ̀ọ̀kan bí ó ti wù kí ó rí.
Àkójọ iṣẹ́ náà ní abala mẹ́wàá: ìpìlẹ̀, èdè, ìtàn, àgbéyẹ̀wò àgbálá-ayé, Ifá, òrìṣà, iṣẹ́ ọnà, àtìpó, àwùjọ, àti abala ìṣáájú fún ìbẹ̀rẹ̀ yìí [S1]. Ìtọ́kasí láàárín gbogbo rẹ̀ jẹ́ nípasẹ̀ orí-ọ̀rọ̀ dípò nọ́mbà fáìlì. Ìbẹ̀rẹ̀ gbogbo fáìlì ní àmì ìdánilójú àti àwọn ohun tí a nílò tẹ́lẹ̀, kí o lè máa yẹ̀ ẹ́ wò nígbà gbogbo bóyá o ń ka ohun tí àríyànjiyàn wà lórí rẹ̀ kí o tó fà á yọ [S1].
Ohun méjì tí ó yẹ kí o ṣí sílẹ̀ nínú táàbù mìíràn láìka ipa ọ̀nà tí o gbà sí: àtúmọ̀-ọ̀rọ̀ nínú abala yìí, àti ìtọ́sọ́nà pípè-ọ̀rọ̀, èyí tí í ṣe ìṣẹ́jú mẹ́ẹ̀ẹ́dógún tí ó wúlò gan-an ní ìbẹ̀rẹ̀ pátápátá ipa ọ̀nà èyíkéyìí.
Ipa Ọ̀nà 1: Àlejò tuntun tí ó nífẹ̀ẹ́ sí ìmọ̀
Fún: ẹnì kan tí kò ní àjọṣe kankan tẹ́lẹ̀ pẹ̀lú àṣà Yorùbá tí ó fẹ́ òye gidi dípò àmòójúfò lásán.
Àpapọ̀: bí wákàtí 12 sí 15.
Ìpele kìíní, ìtọ́sọ́nà ìbẹ̀rẹ̀ (bí wákàtí 2)
- Bẹ̀rẹ̀ Láti Ìhín nínú ìpìlẹ̀. Kí ni àkójọ iṣẹ́ yìí jẹ́, àwọn wo ni Yorùbá, báwo ni a ṣe lè lo àwọn ohun inú rẹ̀.
- Ìtọ́sọ́nà Pípè-ọ̀rọ̀ nínú abala yìí. Ṣe èyí ní kùtùkùtù; ó ń mú kí gbogbo ohun tí ó tẹ̀lé e rọrùn láti kà.
- Àwọn àlàyé ìṣẹ́jú mẹ́ẹ̀ẹ́dógún mẹ́rin tí ó wà nínú abala yìí, ní tòtẹ̀létẹ̀lé: Ifá, òrìṣà, ìtàn, èrò-ìjìnlẹ̀ Yorùbá. Wọ́n gùn ju ìṣẹ́jú mẹ́ẹ̀ẹ́dógún lọ lẹ́kọ̀ọ̀kan ní ti gidi.
- Àwòrán Àwọn Èrò Ìpìlẹ̀ nínú ìpìlẹ̀. Àwọn èrò pàtàkì ogún, ọ̀kọ̀ọ̀kan ní gbólóhùn méjì [S1].
Ní àkókò yìí o ti ní àwòrán tó péye nínú ọpọlọ, o sì lè tẹ̀síwájú sí apá ibikíbi.
Ìpele kejì, àwọn ìpìlẹ̀ gangan (bí wákàtí 2)
- Bí Àkójọ Iṣẹ́ Yìí Ṣe Ń Lo Ẹ̀rí nínú ìpìlẹ̀. Àwọn ìpele mẹ́tẹ̀ẹ̀ta, àwọn àmì ìdánilójú, ìdí tí a fi fi àwọn àlàfo sílẹ̀ bí àlàfo. Ka èyí kí o tó bẹ̀rẹ̀ sí í fa ohunkóhun yọ [S1].
- Ohun Tí Àṣà Yorùbá Kì Í Ṣe nínú ìpìlẹ̀. Àwọn èrò tí kò tọ̀nà méjìlá tí a ṣe àtúnṣe sí ní ọ̀nà méjèèjì, èyí tí yóò dènà rẹ láti má ṣe tún àwọn ohun tí o ti gbọ́ tẹ́lẹ̀ láti ibì kan sọ.
Ìpele kẹta, kókó ọ̀rọ̀ gangan (bí wákàtí 6 sí 8)
- Abala ìtàn, bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú fáìlì ìlànà iṣẹ́ rẹ̀ àti ìtòlẹ́sẹẹsẹ àkókò rẹ̀, lẹ́yìn náà àwọn sáà tí o nífẹ̀ẹ́ sí.
- Abala àgbéyẹ̀wò àgbálá-ayé, èyí tí í ṣe ibi tí a ti ṣe àlàyé àwọn ọ̀rọ̀ èrò-ìjìnlẹ̀ náà ní kíkún.
- Abala Ifá.
- Abala òrìṣà.
Ìpele kẹrin, àkópọ̀ gbòòrò (bí wákàtí 3)
- Abala èdè, ó kéré tán àwọn fáìlì rẹ̀ lórí àmì ohùn àti lórí òwe.
- Abala iṣẹ́ ọnà.
- Abala àtìpó.
- Abala àwùjọ.
Bí o bá ní wákàtí méjì péré láé: ìpele kìíní àti èkejì, ní dídúró sí orí kókó kẹfà.
Ipa Ọ̀nà 2: Ọmọ Yorùbá tí ó wà ní àtìpó tí ń tún so ara pọ̀
Fún: ẹnì kan tí ó jẹ́ Yorùbá nípa ìran, tí a tọ́ dàgbà ní ibòmíràn tàbí ní Nigeria láìsí àṣà ìbílẹ̀ náà, tí ó fẹ́ ogún ìran ara rẹ̀ padà ní àwọn ọ̀nà tó péye. Èyí ni ipa ọ̀nà tí ó gba ìmọ̀lára jùlọ, a sì tò ó lọ́nà tí ó ka èyí sí.
Àpapọ̀: bí wákàtí 14 sí 18, ó sì yẹ kí a pín in káàkiri àwọn ọ̀sẹ̀.
Ìpele kìíní, kọ́kọ́ mú àwọn ìdènà kúrò (bí wákàtí 3)
- Bẹ̀rẹ̀ Láti Ìhín nínú ìpìlẹ̀.
- Ìsọdi-Èṣù nínú ìpìlẹ̀. Ka èyí kí o tó ka ohunkóhun mìíràn tí ó ṣe pàtàkì. Èyí ni fáìlì tí ó gùn jùlọ nínú abala náà, a sì ṣe é ní pàtàkì fún olùkà tí a kọ́ pé ogún ìran yìí burú. Ó ṣàkọsílẹ̀ bí ẹ̀kọ́ yẹn ṣe wá, pẹ̀lú àwọn déètì àti orúkọ, kò sì kọlu ìgbàgbọ́ ẹnikẹ́ni [S1].
- Ohun Tí Àṣà Yorùbá Kì Í Ṣe nínú ìpìlẹ̀.
- Jíjẹ́ Yorùbá àti Kristẹni tàbí Mùsùlùmí nínú ìpìlẹ̀. Onírúurú ojú-ìwòye tí àwọn ènìyàn Yorùbá gbà ní ti gidi, láìsí ìgbèjà kankan.
Ìdí wà fún ètò yìí. Fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ gbogbo àwọn tí ń tọ ipa ọ̀nà yìí ni wọ́n ru èrò àjogúnbá kan tí ó ń dí àyẹ̀wò àwọn ohun inú rẹ̀ lọ́wọ́, kíkà kókó ọ̀rọ̀ náà kí a tó bójútó èyí yóò fa àríyànjiyàn títẹ̀síwájú nínú orí olùkà tí kò ní jẹ́ kí ohunkóhun wọ̀ ọ́ lọ́kàn.
Ìpele kejì, èdè náà, nítorí pé tìrẹ ni (bí wákàtí 3)
- Ìtọ́sọ́nà Pípè-ọ̀rọ̀ nínú abala yìí.
- Àwọn fáìlì abala èdè lórí èdè fúnra rẹ̀, lórí àmì ohùn, àti lórí orúkọ àti ìsọmọlórúkọ. Fáìlì ìsọmọlórúkọ ni èyí tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ ènìyàn tí ń tọ ipa ọ̀nà yìí ti ń mọ̀ pé orúkọ ara wọn ní ìtumọ̀ pàtó kan tí wọn kò mọ̀ tẹ́lẹ̀.
- Fáìlì abala èdè lórí òwe àti fáìlì lórí oríkì.
Ìpele kẹta, àwọn èrò-ìjìnlẹ̀ (bí wákàtí 4)
- Àwòrán Àwọn Èrò Ìpìlẹ̀ nínú ìpìlẹ̀.
- Èrò-ìjìnlẹ̀ Yorùbá ní Ìṣẹ́jú Mẹ́ẹ̀ẹ́dógún nínú abala yìí.
- Abala àgbéyẹ̀wò àgbálá-ayé lẹ́kùn-únrẹ́rẹ́. Orí, àyànmọ́, ìwà, ẹ̀mí, jíjẹ́ ènìyàn, ìwà rere.
Ìpele kẹrin, ìtàn àti àwọn tókù (bí wákàtí 4 sí 6)
- Abala ìtàn, ní tòtẹ̀létẹ̀lé.
- Abala Ifá àti òrìṣà.
- Abala àtìpó, èyí tí yóò ṣe pàtàkì sí i tàbí dínkù ní dídá lórí àtìpó ibi tí o wà. Bí o bá wà ní Americas pẹ̀lú àjọṣe Afro-Atlantic, gbé èyí lọ sí ìpele kẹta.
- Àwọn Ìbéèrè Tí A Ń Béèrè Léraléra (FAQ) nínú abala yìí, àti ní pàtàkì àwọn ìbéèrè lórí ìgbàgbọ́, lórí ìtẹfá àti bóyá o gbọ́dọ̀ yan ọ̀kan.
Àkíyèsí lórí ìrìn-àkókò. Àwọn ènìyàn tí ó wà lórí ipa ọ̀nà yìí máa ń gbìyànjú láti ṣe gbogbo rẹ̀ láàárín ìparí ọ̀sẹ̀ kan, èyí tí ó sì ń yọrí sí jíjẹ́ kí ó rù wọ́n lójú tàbí kí wọ́n yí padà sí ìdánilójú kan tí wọn kò gbèrò tẹ́lẹ̀. Àwọn ohun inú rẹ̀ ń mú èrè wá bí a bá fi pẹ̀lẹ́pẹ̀lẹ́ kà á, àwọn ìbéèrè tí ó sì ń gbé dìde nípa títọ́ ẹnì kọ̀ọ̀kan dàgbà kì í ṣe àwọn ìbéèrè tí a lè yanjú lórí ètò àkókò kan pàtó.
Ipa Ọ̀nà 3: Ifá gẹ́gẹ́ bí ètò ìwífún
Fún: olùkà tí ó ṣàwárí pé Ifá ní ètò méjì-méjì (binary) tí ó ṣe déédéé, tí ó sì fẹ́ láti lóye rẹ̀ dáradára, láìsí àṣejù tàbí mímú un kéré.
Àpapọ̀: bí wákàtí 8 sí 10.
Ìpele kìíní, àwọn ìlànà ìṣiṣẹ́ rẹ̀, èyí tí ó wá ní àkọ́kọ́ (bí wákàtí 2)
- Ifá láàárín Ìṣẹ́jú Mẹ́ẹ̀dógún nínú abala yìí. Gbogbo ìlànà iṣẹ́ náà: bí dídá kan ṣe ń mú àmì jáde, bí àmì náà ṣe ń tọ́ka sí àkójọ ọ̀rọ̀ náà, àti ibi pàtó tí àbá nípa ìṣirò oní-méjì-méjì ti jẹ́ òótọ́ àti ibi tí ó ti sọ àsọdùn.
- Àwòrán Ìrònú nínú ìpìlẹ̀, fún àwọn ọ̀rọ̀ àmúlò.
- Ohun tí Àṣà Yorùbá Kì Í Ṣe nínú ìpìlẹ̀, pàápàá abala lórí àwọn àsọdùn. Ka èyí kí o tó tún ọ̀rọ̀ náà "Ifá ló dá ìmọ̀ kọ̀m̀pútà sílẹ̀" sọ níbikíbi, nítorí pé ó jẹ́ àṣìṣe bẹ́ẹ̀ sì ni àkọsílẹ̀ tòótọ́ dára jù bẹ́ẹ̀ lọ.
Mú sùúrù láti má fo bí ètò náà ṣe ń ṣiṣẹ́ dáadáa. Apá tí ó fani mọ́ra kì í ṣe àfiwé rẹ̀ pẹ̀lú ìṣirò oní-méjì-méjì, bí kò ṣe ìtòlẹ́sẹẹsẹ gidi rẹ̀: ìṣòro wo ni ètò náà yanjú, àti ìdí tí àṣà àbẹnumọ́ fi lè kọ́ ìlànà ìtọ́kasí bẹ́ẹ̀.
Ìpele kejì, ètò náà gan-an (nǹkan bí wákàtí 4)
- Abala Ifá lẹ́kùn-ún-rẹ́rẹ́: àwọn 256 Odù àti ìtòlẹ́sẹẹsẹ wọn, àwọn ẹsẹ àti ohun tí wọ́n ní nínú, ìdánilẹ́kọ̀ọ́ babaláwo, ọpọ́n náà, ọ̀pẹ̀lẹ̀ àti ikin, ipò àwọn Odù, àti ìyàtọ̀ láti agbègbè dé agbègbè [S1].
- Àwọn fáìlì abala ìmọ̀-ìṣẹ̀dá lórí àyànmọ́ àti orí, nítorí pé àkójọ ọ̀rọ̀ náà dá lórí àyànmọ́ bẹ́ẹ̀ sì ni a kò lè gbọ́ yéye ètò náà láì mọ ohun tí a ṣe ètò náà fún.
Ìpele kẹta, àyíká ọ̀rọ̀ tí ó mú kí ó nítumọ̀ (nǹkan bí wákàtí 2 sí 4)
- Àwọn fáìlì abala èdè lórí ohùn àti lórí oríkì. Ewì ni àkójọ ọ̀rọ̀ náà bẹ́ẹ̀ sì ni ó ní ohùn èdè, ìṣòro àkọ́sorí sì jẹ́ ìṣòro ti ìmọ̀-èdè kí ó tó di ti ìṣètò ìròyìn.
- Fáìlì abala ìtàn lórí ìlànà, fún bí a ṣe mọ gbogbo èyí.
- Abala òrìṣà lórí Ọ̀rúnmìlà àti lórí Èṣù. Ipò pàtàkì tí Èṣù's kò nínú ìtòlẹ́sẹẹsẹ dídá ifá kì í ṣe ọ̀ṣọ́ lásán; kò sí ohun tí ń dé ibi tí ń lọ láìsí i, èyí tí í ṣe àbùdá ìṣètò tí ó fani mọ́ra fúnra rẹ̀.
- Abala diaspora lórí bí a ṣe gbé ètò náà kalẹ̀ tí a sì tún un ṣe ní Cuba àti Brazil, èyí tí ó jẹ́ àdánwò àbáláyé nípa ohun tí ó ń wà títí nígbà tí a bá kó ètò ẹnu lọ sí ibòmíràn.
Ohun tí o kò ní rí: àwọn ohun àmúṣe ti àwọn tí a gbà wọlé. Ifá ní àwọn ohun tí a kà léèwọ̀, àkójọ ọ̀rọ̀ yìí sì fi ààlà sí ibẹ̀ dípò kí ó fi àròsọ kún un [S1]. Bí o bá fẹ́ gbogbo ètò náà, o nílò olùkọ́, èyí sì jẹ́ iṣẹ́ mìíràn yàtọ̀ sí èyí.
Ọ̀nà 4: Òbí tí ó fẹ́ kọ́ àwọn ọmọdé
Fún: òbí tàbí alágbatọ́ tí ó fẹ́ fún àwọn ọmọdé ní àkọsílẹ̀ tí ó péye tí kò sì lẹ́rù nípa ogún ìran wọn, láìka ipò ẹ̀sìn tí ìdílé náà wà sí.
Àpapọ̀: nǹkan bí wákàtí 6 fún kíkà fúnra rẹ, pẹ̀lú èyí tí yóò máa tẹ̀síwájú.
Ìpele àkọ́kọ́, tún ara rẹ tò kọ́kọ́ (nǹkan bí wákàtí 3)
- Bẹ̀rẹ̀ Láti Ìhín nínú ìpìlẹ̀.
- Sísọ Di Èṣù nínú ìpìlẹ̀. O nílò láti mọ ibi tí ẹ̀yà ọ̀rọ̀ tí o gbà wọlé ti wá, nítorí pé àwọn ọmọdé máa ń mọ àìdánilójú wọn yóò sì gba àìfararọ rẹ wọlé dípò àwọn ọ̀rọ̀ rẹ.
- Ohun tí Àṣà Yorùbá Kì Í Ṣe nínú ìpìlẹ̀.
- Jíjẹ́ Yorùbá àti Onígbàgbọ́ tàbí Mùsùlùmí nínú ìpìlẹ̀, kí o lè fi onírúurú ojú-ìwòye hàn pẹ̀lú òtítọ́ dípò kí o fi ojú-ìwòye tirẹ̀ nìkan hàn bí èyí tí ó wà [S1].
Ìpele kejì, àwọn ohun èlò tí àwọn ọmọdé lè lò gidi (nǹkan bí wákàtí 3)
- Abala èdè lórí orúkọ àti ìsọmọlórúkọ. Èyí ni ọ̀nà àbáwọlé tí ó dára jùlọ fún ọmọdé, nítorí pé orúkọ ọmọ náà fúnra rẹ̀ ni ohun èlò náà. Àwọn orúkọ Yorùbá jẹ́ gbólóhùn ọ̀rọ̀ bẹ́ẹ̀ sì ni ọ̀pọ̀ jùlọ nínú wọn ń sọ ohun pàtó kan nípa ipò ìkókó nígbà ìbímọ tàbí ipò ìdílé kan.
- Abala èdè lórí òwe. Òwe ni ọ̀nà tí a ti ń gbà kọ́ àwọn ọmọdé ní Yorùbá láti ìgbà pípẹ́, wọ́n kúrú, wọ́n sì ń kó ẹ̀kọ́ ìwà rere mọ́ra láì gba ìfaramọ́ ẹ̀sìn kankan.
- Abala èdè lórí oríkì, pàápàá oríkì oríkì ìran, èyí tí í ṣe ìtàn ìdílé nínú ewì.
- Ìrònú Yorùbá láàárín Ìṣẹ́jú Mẹ́ẹ̀dógún nínú abala yìí, fún ìwà àti ọmọlúàbí. Àwọn ìwà rere ọmọlúàbí ṣeé kọ́ni tààràtà nígbà èyíkéyìí nínú ọjọ́ orí bẹ́ẹ̀ sì ni wọn kò ta kò tọ́tọ́ ẹ̀kọ́ ẹ̀sìn Kristi tàbí ti Mùsùlùmí.
- Abala iṣẹ́-ọnà lórí orin, ìlù lílù àti eégún, àti abala àwùjọ lórí oúnjẹ àti kàlẹ́ńdà.
- Àwọn fáìlì abala ìtàn lórí Ifẹ̀ àti lórí Ọ̀yọ́, èyí tí ó jẹ́ ibi tí àwọn ọmọdé ti ń gba ohun tí ọ̀pọ̀ nínú wọn kò tíì rí gbà rí: òtítọ́ náà pé àwọn baba ńlá wọn kọ́ àwọn ìlú ńlá, wọ́n sì ṣe àwọn iṣẹ́ ọnà tí gbogbo ayé wá wò.
Ohun tí a lè kọ́ni àti bí wọ́n ṣe tẹ̀lé ara wọn, lẹ́sẹẹsẹ
Ọjọ́ orí títí dé nǹkan bí 7: orúkọ ọmọ náà fúnra rẹ̀ àti ìtumọ̀ rẹ̀. Ìkíni àti àwọn àṣà ìbọ̀wọ̀. Oúnjẹ. Àwọn orin. Àwọn òwe díẹ̀. Kò sí ohun kankan nípa ẹ̀sìn ní apá ibì kankan.
Ọjọ́ orí 7 sí 12: oríkì ìran àti ẹni tí ìdílé jẹ́. Àwọn òwe tí a lò nínú àwọn ipò gidi. Ọmọlúàbí àti àwọn ìwà rere pẹ̀lú orúkọ wọn. Ìtàn: Ifẹ̀, àwọn ère gbígbẹ́, àwọn ìlú ńlá, Ọ̀yọ́ àti àwọn òfin àṣà tí ó de àwọn ọba. Ifá gẹ́gẹ́ bí ètò àwọn àmì àti àwọn ẹsẹ, tí a ṣàpèjúwe rẹ̀ ní pípéye láìsí ìbẹ̀rù tàbí ìpayà.
Ọjọ́ orí 12 àti jù bẹ́ẹ̀ lọ: sísọ di èṣù, ní ìbámu pẹ̀lú ọjọ́ orí wọn. Èyí ni àkókò tí ọmọ yóò bá àkọsílẹ̀ tí ó sọ ọ́ di èṣù pàdé nínú sinimá, láti ọ̀dọ̀ àwọn ojúgbà tàbí láti ilé ìjọsìn, ó sì dára kí wọ́n bá a pàdé lẹ́yìn tí a ti sọ ibi tí ó ti wá fún wọn tẹ́lẹ̀. Ọ̀rúndún kọkàndínlógún, pẹ̀lú òwò ẹrú àti bí Yorùbá ṣe kópa nínú rẹ̀. Onírúurú ojú-ìwòye tí àwọn ènìyàn ní, pẹ̀lú tirẹ̀ àti ìdí tí o fi di irú ojú-ìwòye bẹ́ẹ̀ mú.
Ìkìlọ̀ méjì
Má ṣe tún un ṣe kọjá àyè. Ọmọ tí a tọ́ dàgbà pẹ̀lú ìgbàgbọ́ pé àṣà náà jẹ́ ti èṣù tí a wá tún tọ́ dàgbà láti gbà gbọ́ pé ó jẹ́ ọ̀làjú pípé kan tí ó sọnù ni a ti fún ní àwòrán èké méjì dípò ẹyọ kan. Àwọn àbá nípa ìpilẹ̀ṣẹ̀ láti Egypt àti àwọn àbá nípa dídá ìmọ̀ kọ̀m̀pútà sílẹ̀ dùn mọ́ni láti sọ fún àwọn ọmọdé ṣùgbọ́n wọn kì í ṣe òótọ́, ọ̀dọ́mọdé tí ó bá sì tún wọn sọ tí a sì tọ́ ọ sọ́nà ní gbangba yóò pinnu pé gbogbo ohun tókù pẹ̀lú jẹ́ àdùmọ̀kọ́kọ́.
Má ṣe fi fífò-dá yanjú ìbéèrè ẹ̀sìn wọn fún wọn. Bí ìdílé rẹ bá jẹ́ Onígbàgbọ́ tàbí Mùsùlùmí, sọ bẹ́ẹ̀, sọ ohun tí àṣà rẹ gbà gbọ́, kí o sì sọ pé àwọn ènìyàn Yorùbá ní onírúurú ojú-ìwòye lórí èyí. Ọmọdé tí ó bá wá mọ̀ nígbà tí ó yá pé onírúurú ojú-ìwòye bẹ́ẹ̀ wà tí a kò sì dárúkọ rẹ̀ kò ní dúpẹ́ lọ́wọ́ rẹ fún èyí.
Bí o bá fẹ́ wákàtí kan péré
Ka àwọn wọ̀nyí ní tẹ̀lẹ́ntẹ̀lẹ́ yìí: Bẹ̀rẹ̀ Níhìn-ín, lẹ́yìn náà èyíkéyìí nínú àwọn àlàyé ìṣẹ́jú mẹ́ẹ̀dógún mẹ́rin náà tí ó bá ohun tí ó mú ọ wá síhìn-ín mu, lẹ́yìn náà Àtẹ Èrò [S1]. Ìyẹn jẹ́ ìpìlẹ̀ tí ó péye, ó sì sọ òtítọ́ nípa àwọn ààlà tirẹ̀, èyí tí ó pọ̀ ju ohun tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ wákàtí kan ṣoṣo lórí kókó-ọ̀rọ̀ yìí máa ń pèsè lọ.
Àwọn Orísun
[S1] This file makes no substantive claim about Yorùbá culture, history or thought. Every claim summarised in the descriptions above is sourced in the file it points to, and every file in this corpus carries its own Sources block. The governing contract for the corpus is at /meta/STYLE.md in this repository.