Beads, Jewellery and Personal Adornment
How ordinary Yoruba men and women wear beads and metal jewellery, what waist beads and colour-coded devotional strands mean on a non-royal body, and the sumptuary lines that separate commoner, chief, and king.
How ordinary Yoruba men and women wear beads and metal jewellery, what waist beads and colour-coded devotional strands mean on a non-royal body, and the sumptuary lines that separate commoner, chief, and king.
Ọ̀rọ̀ Yorùbá tí a fà yọ, àwọn òwe, oríkì, ẹsẹ Ifá, orí-ọ̀rọ̀ ìtumọ̀, orúkọ Odù àti àwọn orísun wà gẹ́gẹ́ bí àkójọpọ̀ yìí ti kọ wọ́n sílẹ̀, ní gbogbo èdè.
Àwọn ìlẹ̀kẹ̀ àti ohun-ọ̀ṣọ́ onírin ń pèsè èdè ìríran lára ọmọ Yorùbá, èyí tí a lè fojú rí lẹ́ẹ̀kan ṣoṣo láti mọ ìpele ayé ẹni tí ó wọ̀ ọ́, ipò ìgbéyàwó àti ìbímọ rẹ̀, àwọn ìfarajìn ẹ̀sìn rẹ̀, àti ipò rẹ̀ nínú àwùjọ. Tí a mọ̀ lápapọ̀ sí ìlẹ̀kẹ̀ (ìlẹ̀kẹ̀), àwọn ohun wọ̀nyí bẹ̀rẹ̀ láti orí àwọn ọ̀tùtù ìbàdí tí a ń wọ̀ sábẹ́ ìró dé orí àwọn ẹ̀gbà-ọrùn abọrìṣà tí ó ní àwọ̀ pàtó dé orí àwọn kọnkòṣo idẹ tí a dà. Àkọsílẹ̀ yìí dá lórí àwọn ọ̀ṣọ́ ara ẹni tí kì í ṣe ti àwọn ọba: ìlẹ̀kẹ̀ ìbàdí, ohun-ọ̀ṣọ́ ọwọ́ àti ọrùn tí àwọn abọrìṣà lásán àti àwọn mẹ̀kúnnù ń wọ̀, dídà idẹ àti àwọn irin míràn fún ara, àti àwọn àṣà ìṣàkóso ọ̀ṣọ́ tí ó ya mẹ̀kúnnù sọ́tọ̀ kúrò lára olóye. Adé onílẹ̀kẹ̀ (adé), ìyàtọ̀ lábẹ́ òfin àṣà láàárín ọba aládé àti baálẹ̀ tí kò dé adé, àwọn oríṣi ìlẹ̀kẹ̀ iyùn àti ṣẹ̀gí tí a ń lò fún ọba, àti àwọn ilé-iṣẹ́ ọnà ìlẹ̀kẹ̀ ti àwọn ọkùnrin ní Èfọ̀n-Aláàyè ni a ti ṣe àlàyé wọn ní kíkún nínú [[arts-beadwork-and-regalia]] tí a kò sì tún wọn sọ níhìn-ín. Ètò oyè ọba àti oyè ìjòyè ni a ti sọ̀rọ̀ nípa rẹ̀ nínú [[social-political-structure]].
Àwọn ìlẹ̀kẹ̀ ìbàdí, tí a tún ń pè ní jígídà àti bẹ̀bẹ̀, jẹ́ àwọn ọ̀tùtù ìlẹ̀kẹ̀ wẹ́wẹ́ tí a ń so mọ́ ìbàdí, èyí tí a sábà máa ń fi pamọ́ sábẹ́ ìró (ìró) tàbí síkẹ́ẹ̀tì dípò kíkó wọn hàn ní gbangba. [[arts-beadwork-and-regalia]] ṣe àkọsílẹ̀ àwọn iṣẹ́ mẹ́ta tí a fìdí wọn múlẹ̀ nínú àwọn ìwé: wọ́n ń ṣe àkọsílẹ̀ oyún obìnrin, pẹ̀lú àwọn ìlẹ̀kẹ̀ èèpo-ẹkùrọ́ (lágídígba) tí a ń kàn mọ́ ọn ní odindi láti sàmì sí àwọn ìbímọ léra-léra; wọ́n ń ṣiṣẹ́ fún ìfẹ́kúfẹ̀ẹ́ àti ìfẹ́fẹ́, èyí tí a tọ́ka sí nínú orúkọ àpẹẹrẹ aṣọ adìrẹ tí ń jẹ́ sùnbẹ̀bẹ̀, "gbígbé ìlẹ̀kẹ̀ sókè"; wọ́n sì tún ń ṣiṣẹ́ ààbò, tí àwọn abọrìṣà àti àwọn ìyálórìṣà ti àwọn òrìṣà omi ń wọ̀ gẹ́gẹ́ bí ààbò lòdì sí àwọn agbára ẹ̀mí búburú tí ó ní í ṣe pẹ̀lú omi [S3].
Yàtọ̀ sí àwọn iṣẹ́ mẹ́ta tí a fìdí wọn múlẹ̀ wọ̀nyí, àwọn obìnrin Yorùbá ń wọ ìlẹ̀kẹ̀ ìbàdí káàkiri gẹ́gẹ́ bí ohun ojoojúmọ́ láìsinmi lé orí ètò ẹ̀sìn kan pàtó, bí a ti ń lo ohun-ọ̀ṣọ́ ní àwọn ibòmíràn: fún ọ̀ṣọ́ ara ẹni, fún ìfura àti ìró ìlẹ̀kẹ̀ tí ń mì sábẹ́ aṣọ, àti gẹ́gẹ́ bí àwọn ẹ̀bùn kéékèèké tí àwọn obìnrin ń fún ara wọn. Nítorí pé ìpele ìlò gbogbogbòò tí kò ní àkọsílẹ̀ yìí jẹ́ ìmọ̀ tí gbogbo ènìyàn mọ̀ dípò jíjẹ́ ẹ̀rí ìtàn tí ó ní orísun, a sọ ọ́ níhìn-ín gẹ́gẹ́ bí ìmọ̀ ìpìlẹ̀ dípò kí a tẹnu mọ́ ọn gẹ́gẹ́ bí òtítọ́ tí ó ní orísun ìtọ́kasí.
Àwọn ìlẹ̀kẹ̀ pẹlẹbẹ ti èèpo-ẹkùrọ́, lágídígba, ni a ti sọ̀rọ̀ nípa wọn nínú [[arts-beadwork-and-regalia]] gẹ́gẹ́ bí ohun èlò tí a ń lò láti ṣe àkọsílẹ̀ oyún. Orísun kan náà tún sọ pé iṣẹ́-ọnà ìlẹ̀kẹ̀ ní ayé Yorùbá jẹ́ iṣẹ́ ọwọ́ pàtàkì tí àwọn aṣọ́nà-ìlẹ̀kẹ̀ tí a kọ́ lẹ́kọ̀ọ́, pàápàá jùlọ àwọn ọkùnrin, ń ṣe ní àwọn ìlú kan pàtó; ìpín iṣẹ́ yẹn àti àwọn ìlú wọ̀nyẹn ni a ti ṣe àpèjúwe wọn níbẹ̀ tí a kò sì tún wọn sọ níhìn-ín.
Olúkúlùkù òrìṣà ní àwọ̀ kan pàtó nínú àwọn ìlẹ̀kẹ̀ tí àwọn ọlọ́rìṣà tí a ti gbé wọṣẹ́ ń wọ̀, èyí tí ó yàtọ̀ sí àwọn oríṣi ìlẹ̀kẹ̀ tí a yà sọ́tọ̀ fún ọba aládé. [[arts-beadwork-and-regalia]] pèsè àwọn àwọ̀ tí ó bá wọn mu: funfun fún Ọbàtálá, pupa àti funfun fún Ṣàngó, búlúù fún Yemọja, áḿbà fún Ọ̀ṣun, aláwọ̀-ewé àti dúdú fún Ògún, àti aláwọ̀-ewé àti yẹ́lò fún Ọ̀rúnmìlà, ó sì tún sọ pé a ti ṣe àlàyé àwọn àwọ̀ wọ̀nyí ní kíkún nínú abala òrìṣà ti àkójọpọ̀ náà. Ohun tí ó jẹ mọ́ ibí ni kókó ohun èlò àti ti àwùjọ: àwọn ìlẹ̀kẹ̀ ọlọ́rìṣà jẹ́ àmì gbangba ti ìgbéwọṣẹ́ àti ti ìran, tí àwọn olùjọsìn lásán ń wọ̀ sí ọwọ́ tàbí ọrùn dípò àwọn ọba, a sì ń yà wọ́n sí mímọ́ fún òrìṣà náà nípa ètò ìsìn kí wọ́n tó wọ̀ wọ́n. Ohun-ọ̀ṣọ́ onílẹ̀kẹ̀ tí ó ní í ṣe pẹ̀lú ipò àlùfáà tàbí babaláwo lápapọ̀ ni odìgbà [S3].
Òjé ni irin tí ó ní í ṣe pẹ̀lú Ọbàtálá àti àwọn òrìṣà "tútù". Àwọn kọnkòṣo òjé tí àwọn abọrìṣà ń wọ̀ jẹ mọ́ àwọn àbùdá ara tí irin náà ní fúnra rẹ̀: àwọ̀ eérú-funfun tí kò tàn, rírọ̀ rẹ̀, àti àìlè ta iná tàbí dún pẹ̀lú ìró mímú, gbogbo èyí tí a kà nínú èrò Yorùbá sí tútù (tútù), ìfara-ẹni-mọ́ra, àti òdì kejì ohun tí a so mọ́ irin bíi gbígbóná àti ìwà ipá. Ìtumọ̀ tútù tí a fún òjé yìí tẹ̀lé àpẹẹrẹ àwọ̀ funfun/tútù tí a fìdí rẹ̀ múlẹ̀ fún Ọbàtálá lápapọ̀; kò sí orísun pàtó kan nípa àwọn kọnkòṣo òjé gẹ́gẹ́ bí ohun kan tí a fìdí rẹ̀ múlẹ̀ láìgbáralé fún àkọsílẹ̀ yìí, nítorí náà a sọ ọ̀rọ̀ náà ní ìpele tí àwọn orísun tì lẹ́yìn: àwọ̀ gbogbogbòò àti ìwà tí a so mọ́ ẹ̀sìn Ọbàtálá's, kì í ṣe àkọsílẹ̀ tí a fìdí rẹ̀ múlẹ̀ ní pàtó nípa ohun-ọ̀ṣọ́ òjé.
Idẹ (idẹ) ni a ń fi ọ̀nà dídà-idẹ pẹ̀lú ìda (cire perdue) ṣe sí kọnkòṣo, aago, àti àwọn ohun-ọ̀ṣọ́ ara míràn. Ó ní ìbáṣepọ̀ tímọ́tímọ́ pẹ̀lú Ọ̀ṣun, àti pẹ̀lú ẹgbẹ́ àwọn àgbàlagbà Ògbóni (tí a tún ń pè ní Ọ̀ṣùgbọ́), èyí tí àwọn ọmọ ẹgbẹ́ rẹ̀ ń wọ ère idẹ méjì tí ó pọ̀, ẹdan, sára ẹ̀wọ̀n yí ọrùn ká tàbí tí wọ́n ń gbé kọ́ èjìká nígbà àpèjọ ẹgbẹ́ àti àwọn ayẹyẹ. Àwọn ère méjèèjì náà, ère akọ kan àti abo kan, ni a sábà máa ń túmọ̀ sí àpẹẹrẹ ìṣọ̀kan ọkùnrin àti obìnrin nínú àwùjọ tí ó wà ní ìwọ̀ntúnwọ̀nsì, idẹ fúnra rẹ̀, tí kì í ṣe ìpẹrẹ, ni a kà sí àmì ìwà títí láé àti ìfẹsẹ̀múlẹ̀ àṣẹ ẹgbẹ́ náà àti ti òfin àwọn baba ńlá tí ó ń múṣẹ. Ẹgbẹ́ Ògbóni/Ọ̀ṣùgbọ́, iṣẹ́ ìdájọ́ rẹ̀, àti ìbáṣepọ̀ rẹ̀ pẹ̀lú ọba aládé ni a ti sọ̀rọ̀ nípa rẹ̀ ní ìpele ètò nínú [[social-political-structure]]; àkọsílẹ̀ yìí sọ kìkì ẹdan gẹ́gẹ́ bí ohun-ọ̀ṣọ́ ara tí ọmọ ẹgbẹ́ tí a ti gbé wọṣẹ́ ń wọ̀.
Ohun-ọ̀ṣọ́ irin (irin), tí a ń wọ̀ bíi kọnkòṣo, ẹ̀gbà-ọrùn onírin líle, tàbí ẹ̀wọ̀n ọwọ́ tí a so mọ́ ara wọn, jẹ́ ti Ògún, òrìṣà irin àti ti àwọn tí ń ṣiṣẹ́ pẹ̀lú irin, ewu, àti ojú ọ̀nà: àwọn ọdẹ, àwọn alágbẹ̀dẹ, àwọn jagunjagun, àti, ní àkókò òde-òní, àwọn awakọ̀. Tí àwọn abọrìṣà Ògún àti àwọn ènìyàn tó wà nínú àwọn iṣẹ́ àbínibí ti Ògún ń wọ̀, ohun-ọ̀ṣọ́ irin ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí ohun ààbò lòdì sí ìjàmbá àti ìfarapa láti ọwọ́ ìwà ipá, èyí tí ó jẹ́ àtẹ̀síwájú ọgbọ́n orí kan náà tí ó fún àwọn ojúbọ Ògún ní àyè ní ẹnu-ọ̀nà àwọn ilé-iṣẹ́ àti gáàjí.
Àṣà ìṣèlú Yorùbá pín àwọn oríṣiríṣi ìlèkè àti ohun-ọ̀ṣọ́ sí àwọn ipò pàtó nínú ètò tí a tò lẹ́sẹẹsẹ níbi tí ohun-ọ̀ṣọ́ ipò kọ̀ọ̀kan ti ń fi ìyàtọ̀ hàn láàárín ipò tí ó wà lábẹ́ rẹ̀ àti èyí tí ó wà lókè rẹ̀. Ìyàtọ̀ tí ó hàn gbangba jùlọ wà láàárín ọba aládé (ọba aládé), ẹni tí ó jẹ́ pé òun nìkan ni ó lẹ́tọ̀ọ́ láti dé adé onílẹ̀kẹ̀ pátápátá pẹ̀lú ìbòjú tí ń bo ojú, àti gbogbo àwọn olóyè yòókù, láìka bí wọ́n ti ga tó nínú oyè sí, tí wọn kò lẹ́tọ̀ọ́ sí i. Ìyàtọ̀ ti òfin ìbílẹ̀ yẹn, àti àwọn ìlèkè iyùn àti ṣẹ̀gí tí ó jẹ́ àmì ọba pàtó, ni a sọ nípa rẹ̀ nínú [[arts-beadwork-and-regalia]].
Nísàlẹ̀ adé, àwọn ìjòyè (ìjòyè) ni a mọ̀ nípasẹ̀ àwọn ẹ̀gbà ọrùn iyùn títóbi tàbí ti òkúta dídán àti àwọn ìlèkè ọwọ́, tí a ń wọ̀ gẹ́gẹ́ bí àmì oyè láìsí ẹ̀tọ́ kankan sí ipò ọba. Ará-ìlú lásán tí kò ní oyè ni a ń mọ̀ nípa wíwọ aṣọ tí ó rọrùn àti àìsí àwọn ìlèkè ọrùn tàbí ti ọwọ́ tí ó wúwo tí ń fi olóyè hàn. Ìrònú gbogbogbò yìí jẹ́ ohun tí a ti fìdí rẹ̀ múlẹ̀ tipẹ́ nínú lítíréṣọ̀ àfẹnusọ Yorùbá: ohun tí ẹnìkan wọ̀ sí orí, ọrùn, àti ara ń kéde ibi tí ó wà nínú ètò ìṣèlú kí ó tó fọhùn, bẹ́ẹ̀ sì ni wíwọ ìlèkè tàbí iyùn tí ó kọjá ipò ẹni jẹ́ ẹ̀ṣẹ̀ àṣà sí ètò náà fúnra rẹ̀, kì í ṣe ọ̀ràn ìfẹ́-ọkàn lásán. Ìlànà gbogbogbò ti ìmúra tí a tò lẹ́sẹẹsẹ tí ń fi ipò hàn yìí fìdí múlẹ̀ dáadáa nínú àwọn ìwé tí ó dá lórí ìmúra àti àwọn ohun-ọ̀ṣọ́ ọlá ti Yorùbá lápapọ̀ [S1], [S2]; òwe pàtó tí a máa ń lò nígbà mìíràn láti ṣàpèjúwe rẹ̀ kò ṣeé fìdí rẹ̀ múlẹ̀ nínú ìtumọ̀ tí a tẹ̀ jáde tí a sì fún lórúkọ olùtumọ̀ fún àkọsílẹ̀ yìí, nítorí náà a fi sílẹ̀ dípò kí a gbé e kalẹ̀ láìsí orúkọ olùtumọ̀.
Àwọn aya ọba (olórì) máa ń wọ ẹ̀gbà ọrùn iyùn àti àwọn ìlèkè ọwọ́ tí ó yàtọ̀ sí ti ìjòyè lásán, tí ń fi ipò wọn hàn pàtó nínú agbo-ilé ọba, bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé àwọn ìlànà kíkún tí ń darí ẹ̀gbà ọrùn pàtó tí ó jẹ́ ti ipò kọ̀ọ̀kan ní ààfin kò tíì ṣeé fìdí rẹ̀ múlẹ̀ lẹ́gbẹ̀ẹ́ kan fún àkọsílẹ̀ yìí, bẹ́ẹ̀ sì ni a kò tẹnumọ́ ọn níhìn-ín.
Àwọn oríṣi ìlèkè tí a ń wọ̀ ní gbogbo àwọn ipò wọ̀nyí, láti orí ìlẹ̀kẹ̀ ìbàdí kékeré ti ará-ìlú lásán títí dé ẹ̀gbà ọrùn iyùn ti ìjòyè, tan mọ́ ìtàn ohun-èlò tí a kọ sílẹ̀ fún àwọn iṣẹ́ ìlèkè ọba nínú [[arts-beadwork-and-regalia]]: dígí tí a ṣe ní agbègbè láti ilé-iṣẹ́ dígí àkọ́kọ́ ní Igbó Olókun ní Ilé-Ifẹ̀, tí ó ti ń ṣiṣẹ́ láti ó kéré tán ọ̀rúndún kọkànlá tí ó sì ń lo èròjà dígí pàtó tí ó kún fún lime àti alumina tí a fi ohun-èlò agbègbè ṣe, èyí tí ó ṣáájú tí ó sì dá dúró láìgbẹ́kẹ̀le dídé iyùn Mediterranean nípasẹ̀ ìṣòwò Portuguese láti ìparí ọ̀rúndún kẹẹ̀dógún àti àwọn ìlèkè dígí Europe láti nǹkan bí àárín ọ̀rúndún kẹtàdínlógún síwájú [S4], [S5]. Pípé ètò ọrọ̀-ajé ìlèkè Yorùbá kò bẹ̀rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí olùgba àwọn ọjà àkòbọ̀ ṣùgbọ́n tí ó ní ilé-iṣẹ́ àkọ́kọ́ tirẹ̀ ní ọ̀pọ̀ ọ̀rúndún ṣáájú àjọṣe tí ó tẹ̀bẹrẹ pẹ̀lú Europe ti fìdí múlẹ̀ dáadáa nípa ìmọ̀-ìjìnlẹ̀ awalẹ̀pìtàn, lẹ́yìn ìwalẹ̀ àti àyẹ̀wò kẹ́míkà ti àwọn èérún dígí àti ìkòkò-ìyo-dígí láti Igbó Olókun [S4], [S5].
Ní àkókò àwọn ogun Yorùbá ti ọ̀rúndún kọkàndínlógún, títànkálẹ̀ púpọ̀ síi ti àwọn ìlèkè dígí àkòbọ̀ tí kò wọ́n pẹ̀lú àwọn ohun-èlò ọlá àtijọ́ fún àwọn olówó tí kì í ṣe ọba, àwọn jagunjagun, àti àwọn olóyè ní àǹfààní láti pàṣẹ ṣíṣe àwọn ohun onílẹ̀kẹ̀ dídíjú tí ó jẹ́ ti ọba nìkan tẹ́lẹ̀, gẹ́gẹ́ bí àkọsílẹ̀ Henry John Drewal nípa àkókò náà ṣe sọ [S1]. Bẹ́ẹ̀ tilẹ̀ jẹ́ bẹ́ẹ̀, àwọn ìlèkè àti àwọn àmì àwọ̀ tí ń darí àwọn ohun-ọ̀ṣọ́ ọlá ti àwọn abọ̀rìṣà tí a kọ́ lẹ́kọ̀ọ́ (ìlẹ̀kẹ̀ awo) ṣì wà lábẹ́ àkóso àwọn ìran ìkọ́lẹ́kọ̀ọ́ àti àwọn ojúbọ dípò ọjà gbangba [S1].
The beaded crown and what it does constitutionally, why the king's face is veiled, the birds at its apex, the beads themselves and their trade history, and the men's workshops that made them.
How Yorùbá men's and women's garments combine into a complete ensemble, and how the resulting silhouette communicates character, status, and occasion.
The two Yoruba loom traditions and who works them, the named prestige cloths, the full range of adire resist-dyeing and the indigo behind it, the industry's collapse in the 1930s and its revival, and why everyone at a Nigerian wedding is dressed alike.
The oba and why Yoruba kingship was sacred and constrained at the same time, the chieftaincy title system, the palace, the town council, Ogboni as judiciary and check, and how a king was actually removed.
Ori as physical head, inner head, personal destiny and personal divinity, why the sources rank ori above the orisa, and the practice of ibori.
A technical study of aṣọ òkè, the Yoruba narrow-strip prestige cloth, covering the ọfì loom's parts and mechanics, dye and fiber chemistry, structural weaving techniques, and the named regional centers that produce it.