Candomblé Ketu Bahia
An analysis of Candomblé Ketu in Bahia, covering its nineteenth-century origins, institutional kinship structures, ritual practices, divergence from West African prototypes, and historiographical debates.
Candomblé Ketu, tí a tún mọ̀ sí àṣà Nagô, jẹ́ ẹ̀sìn Afro-Brazilian kan tí ó fìdí múlẹ̀ ní Salvador, Bahia, nígbà ọ̀rúndún kọkàndínlógún. Àwọn Ìwọ̀-oòrùn Áfíríkà tí wọ́n wà ní oko ẹrú àti àwọn tí wọ́n gba òmìnira tí wọ́n ń sọ àwọn ẹ̀ka-èdè Yorùbá ni wọ́n dá a sílẹ̀, ó sì ń ṣètò ìjọsìn yípo àwọn agbolé mímọ́ níbi tí àwọn àwùjọ ti ń bọ àwọn òrìṣà tí a mọ̀ sí orixás (Yorùbá: òrìṣà). Àṣà náà ń pa ìrántí ìlànà ìsìn mọ́ nípasẹ̀ ìlù mímọ́ lílù, ẹbọ ẹran àti oúnjẹ, ẹ̀mí gígùn ènìyàn, àti iṣẹ́ dídá, tí ó sì ń to àwọn ọmọlẹ́yìn rẹ̀ sí àwọn ètò ìbátan ti ààtò tí ó ní ìtòlẹ́sẹẹsẹ ipò.
Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé ó pín àbá-èrò nípa àtòjọ àgbáyé kan náà pẹ̀lú ẹ̀sìn Yorùbá ti Ìwọ̀-oòrùn Áfíríkà, Candomblé Ketu dúró fún ìdàgbàsókè ìtàn kan pàtó tí àwọn ipò ìlú ńlá Salvador ní ọ̀rúndún kọkàndínlógún, ìfipá-bá-ọmọ-ènìyàn-jẹ́ ti oko-ẹrú gẹ́gẹ́ bí ẹrù, àti àwọn ìpàṣípààrọ̀ lójú méjèèjì kọjá òkun Atlantic ṣe àgbékalẹ̀ rẹ̀. Àkọsílẹ̀ yìí ṣe àlàyé nípa ìtàn ètò àjọ náà, àwọn ìgbékalẹ̀ ààtò, àwọn ìran pàtàkì, àwọn ìyàtọ̀ láti inú ìṣe ti ilé Yorùbá, àti àwọn àríyànjiyàn ẹ̀kọ́ pàtàkì tí ó yí àṣà náà ká.
Ìbẹ̀rẹ̀ Ìtàn àti Àwọn Ìran Ìdásílẹ̀
Candomblé Ketu yọjú gẹ́gẹ́ bí ètò ẹ̀sìn tí a ṣètò ní ìlú Salvador ní ìbẹ̀rẹ̀ ọ̀rúndún kọkàndínlógún [S1]. Àwọn olùdásílẹ̀ rẹ̀ jẹ́ àwọn ará Áfíríkà tí wọ́n jẹ́ ẹrú àti àwọn tí a dá nídè tí a ń pè ní Nagô, èyí tí í ṣe orúkọ agbègbè ní Brazil tí a lò fún àwọn olùsọ èdè Yorùbá [S1]. Nígbà tí wọ́n dojúkọ inúnibíni líle láti ọwọ́ àwọn ọlọ́pàá àti ìkórìíra láti ọ̀dọ̀ àwọn ilé-iṣẹ́ ìjọba amúnisìn àti ti ilẹ̀ ọba Brazil, àwọn àwùjọ wọ̀nyí dá àwọn ibi mímọ́ ti ìkọ̀kọ̀ àti ti ààbọ̀-ìkọ̀kọ̀ sílẹ̀ tí a mọ̀ sí terreiros [S11].
Ìpìlẹ̀ ìgbékalẹ̀ orílẹ̀-èdè Ketu tọpasẹ̀ padà sí àwùjọ àwọn baba-ńlá kan ṣoṣo ní Salvador: Ilê Axé Iyá Nassô Oká, tí a mọ̀ sí Terreiro da Casa Branca tàbí Casa Branca do Engenho Velho, tí a dá sílẹ̀ ní nǹkan bí àwọn ọdún 1830 [S1]. Casa Branca dàgbà láti inú àwọn ìpàdé ìbẹ̀rẹ̀ yípo Ṣọ́ọ̀ṣì Kátólíìkì ti Nossa Senhora da Barroquinha, níbi tí àwọn ẹgbẹ́ àjọṣepọ̀ ẹ̀sìn ti Áfíríkà ti pèsè ààbò fún ìrànlọ́wọ́ ara-ẹni àti àwọn ààtò àwọn baba-ńlá [S8][S11].
Láti inú ìpìlẹ̀ Casa Branca, àwọn àtòlẹ́sẹẹsẹ oyè jíjẹ nínú ilé àti àwọn ìṣípo ilẹ̀ yọrí sí dídá àwọn ilé ẹ̀ka ìpìlẹ̀ méjì sílẹ̀ tí wọ́n ṣe àlàyé ìran Ketu àtọwọ́dọ́wọ́:
- Ilê Axé Iyá Omi Axé Iyamassê (Terreiro do Gantois): Tí àwọn ọmọ ìran Casa Branca dá sílẹ̀ ní 1849 lẹ́yìn àwọn ìpínyà nínú ìṣàkóso àti aṣáájú [S1][S11].
- Ilê Axé Opô Afonjá: Tí Aninha (Eugênia Anna dos Santos) dá sílẹ̀ ní 1910 lẹ́yìn àwọn àríyànjiyàn lórí ipò oyè jíjẹ ní Casa Branca, èyí tí ó fi ìdí ibùdó pàtàkì mìíràn ti àṣẹ ààtò Ketu múlẹ̀ ní Salvador [S1][S11].
Àwọn ilé mẹ́tẹ̀ẹ̀ta wọ̀nyí, tí a sábà ń pè ní àwọn terreiro ti àwọn obìnrin olórí ní Bahia, fìdí àwọn ìlànà ìsìn, àwọn tẹ̀léléra ìkẹ́kọ̀ọ́-wọlé, àti àwọn ìpele ààtò múlẹ̀ tí wọ́n wá gbajúmọ̀ nínú òye ti gbogbo ènìyàn àti ti ẹ̀kọ́ nípa ẹ̀sìn Afro-Brazilian [S1][S11].
Ìwádìí ẹ̀kọ́ láti inú àkọsílẹ̀ àtijọ́ láìpẹ́ yìí ti tún orúkọ ẹ̀yà fún àwọn ìbẹ̀rẹ̀ wọ̀nyí gbé yẹ̀wò. Lisa Earl Castillo fi hàn pé àwọn olórí ìbẹ̀rẹ̀ ti Casa Branca kún fún àwọn ènìyàn tí wọ́n wá láti ilẹ̀ ọba Ọ̀yọ́ dípò Ketu fúnra rẹ̀ [S8]. Ọ̀rọ̀ náà "Ketu" ṣiṣẹ́ ní Bahia ti ọ̀rúndún kọkàndínlógún kì í ṣe gẹ́gẹ́ bí gbígbé ẹ̀yà wá tààrà láìsí àyípadà láti ìlú Ketu, ṣùgbọ́n gẹ́gẹ́ bí àpèjúwe àpapọ̀ gbòòrò ní ilẹ̀ àtìpó tí àwọn ará Ìwọ̀-oòrùn Áfíríkà ní Salvador gba láti kọ́ ìdánimọ̀ ààtò àpapọ̀ [S8].
Ìtòlẹ́sẹẹsẹ Ilé-iṣẹ́ àti Ẹbí Ààtò
Àwùjọ Ketu kan kì í ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí ìjọ aláìní-ìdè ti àwọn onígbàgbọ́ ẹnìkọ̀ọ̀kan. A ṣètò rẹ̀ gẹ́gẹ́ bí família de santo (ẹbí ẹ̀mí), ètò ìbátan tí ó lágbára tí ó sì ní ìtòlẹ́sẹẹsẹ ipò tí a fìdí rẹ̀ múlẹ̀ láàárín agbègbè ti ara àti ti ẹ̀mí ti terreiro [S1].
Olórí ẹ̀mí gíga jùlọ ni ó ń darí agbolé náà: Iyalorixá kan (Yorùbá: ìyálòrìṣà, ìyá-ẹni-mímọ́) tàbí Babalorixá kan (Yorùbá: babalòrìṣà, baba-ẹni-mímọ́) [S1][S2]. Ìyálórìṣà tàbí babalórìṣà náà ni ó ní àṣẹ ààtò pátápátá, tí ó ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí alárinà láàárín agbègbè ẹ̀mí àti àwọn ọmọ ààtò (filhos de santo) [S1].
Láàárín ìtòlẹ́sẹẹsẹ àwọn olùkẹ́kọ̀ọ́-wọlé, ipò wà lábẹ́ àkóso àgbà, ìmọ̀ ààtò, àti pípari àwọn ojúṣe ìkẹ́kọ̀ọ́-wọlé tí ń tẹ̀síwájú:
- Àwọn Akẹ́kọ̀ọ́-tuntun (Iaôs, Yorùbá: ìyàwó): Àwọn tí a kẹ́kọ̀ọ́-wọlé tí wọ́n ti ṣe àwọn ààtò ìyàsọ́tọ̀ àti ìyàsímímọ́ (feitura) láti fi orixá olùtọ́jú wọn jókòó sí orí inú wọn. Wọ́n wà ní ipò àbúrò títí tí wọn yóò fi parí àwọn àyíká ẹbọ àti ẹ̀kọ́ síwájú sí i [S1][S2].
- Àwọn Àgbà (Ebomis, Yorùbá: ẹgbọ́n mi, "ẹ̀gbọ́n mi"): Àwọn àgbà olùkẹ́kọ̀ọ́-wọlé tí wọ́n ti parí àwọn ààtò ìmúdájú ọdún méje dandan lẹ́yìn ìkẹ́kọ̀ọ́-wọlé (odú meje). Àwọn Ebomi ní ẹ̀tọ́ ààtò láti gba àwọn oyè òmìnira, láti ran àwọn ìyàsímímọ́ jíjinlẹ̀ lọ́wọ́, àti, bí a bá fún wọn ní àṣẹ, láti dá àwọn terreiro adáṣe sílẹ̀ [S1][S2].
Lẹ́gbẹ̀ẹ́ àwọn olùkẹ́kọ̀ọ́-wọlé tí ẹ̀mí ń gùn, àwọn terreiro Ketu ń mú àwọn olóyè pàtàkì tí ẹ̀mí kì í gùn wọlé, àwọn tí ń pèsè ìrànlọ́wọ́ láwùjọ, ti òfin, àti ti iṣẹ́ ṣíṣe:
- Àwọn Ọ̀gá (Ogãs): Àwọn ọkùnrin olókìkí, tí ẹ̀mí kì í gùn, tí wọ́n ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí olùdáàbòbò, olùpèsè ohun-ìní, àti àwọn olùṣe ààtò pàtó. Àwọn ọ̀gá tí ipò wọn ga jùlọ, bíi alabê (ọ̀gá onílù), ń ṣàkóso àwọn orin ìsìn mímọ́ tí wọ́n sì ń darí àwọn ayẹyẹ gbangba [S1][S2].
- Àwọn Èkédìí (Ekedis): Àwọn obìnrin tí ẹ̀mí kì í gùn tí wọ́n ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí olùrànlọ́wọ́ ààtò, olùtọ́jú, àti olùṣètò ìsìn. Àwọn Èkédìí ń bójútó ara àwọn olùkẹ́kọ̀ọ́-wọlé nígbà tí ẹ̀mí bá ń gùn wọ́n, wọ́n ń bójútó aṣọ àti àwọn ohun-ọ̀ṣọ́ mímọ́ ti àwọn orixá, wọ́n sì ń rí i dájú pé a tẹ̀lé àwọn ìlànà ayẹyẹ [S1][S2].
Ètò ìbátan yìí rọ́pò àwọn ìran ẹ̀jẹ̀ tí òwò ẹrú kọjá Atlantic parẹ́, ní pípèsè ìrànlọ́wọ́ ètò ọrọ̀-ajé láàárín ara wọn, ààbò láwùjọ, àti ìtẹ̀síwájú ẹ̀mí ní àwọn ìlú ti Bahia [S1][S11].
Ètò Ìsìn àti Ìṣe Ààtò
Ète pàtàkì ti ẹ̀kọ́ ẹ̀sìn ti Candomblé Ketu ni ìpamọ́, ìkójọ, àti ìpínkiri axé (Yorùbá: àṣẹ), agbára ẹ̀mí àgbáyé pàtàkì nípasẹ̀ èyí tí gbogbo wíwà, ìṣe, àti ìyípadà ti ń wáyé [S2]. Gbogbo ìgbése ààtò nínú terreiro ni a ṣe láti sọ agbára yìí di ọ̀tun.
Ìlù Mímọ́ àti Ètò Ìsìn Ní Gbangba
Ìgbé-ayé ètò ìsìn máa ń dé òtéńté rẹ̀ nínú àwọn ayẹyẹ gbangba àti àwọn ayẹyẹ àdáni níbi tí a ti ń pe àwọn òrìṣà wá sí àyè ti ara. Kókó ìró orin ètò ìsìn náà jẹ́ èyí tí àwọn ìlù mímọ́ mẹ́ta kan tí a fi èèkàn tún ohùn wọn ṣe tí a ń pè ní atabaques ń darí (ìlù tí ó tóbi jùlọ tí ń jẹ́ rum, èyí tí ó wà láàárín tí ń jẹ́ rumpi, àti èyí tí ó kéré jùlọ tí ń jẹ́ lé), pẹ̀lú ìrànlọ́wọ́ aago irin (gã tàbí agogô) [S2].
Orixá kọ̀ọ̀kan ní àwọn àkànṣe ìlù alákopọ̀ onírúurú ohùn (toques), àwọn orin ìsìn tí a kọ ní èdè Nagô/Yorùbá àtijọ́, àti àwọn ijó tí ń ṣàfihàn àwọn ànímọ́ ìtàn àwọn òrìṣà náà [S2]. Nígbà tí orixá bá fi ara hàn nípa gígùn ẹni tí a gbé wọṣẹ́, a máa ń fa òrìṣà náà lọ sí àwọn yàrá ìpalẹ̀mọ́ àdáni kí a lè fi àwọn aṣọ àwọn baba ńlá aláràbarà, iṣẹ́ ìlẹ̀kẹ̀, àti àwọn ohun èlò irin ṣe é lọ́ṣọ̀ọ́ kí ó tó padà wá jó fún àwùjọ [S2].
Ẹbọ àti Dídá Ìfá
Fífún àwọn ẹ̀mí ní oúnjẹ jẹ́ ìpìlẹ̀ pàtàkì nínú ètò ìsìn náà. Àwọn ètò ìtùtù pẹ̀lú àwọn ẹbọ ẹran tó díjú (orô) àti àwọn oúnjẹ ẹbọ tí kì í ṣe ti ẹran (ebós, Yorùbá: ẹbọ) tí a ń gbé sí àwọn ojúbọ gbangba pàtó, oríta, àti àwọn pẹpẹ inú ilé (pejis) [S1][S2]. Ètò ẹbọ náà tẹ̀lé àwọn ìgbésẹ̀ tó muna: ẹ̀jẹ̀, àwọn ẹ̀yà ara ẹran pàtó, àwọn hóró oúnjẹ tí a sè, àti epo pupa ni a pín láti bọ́ àwọn ojúbọ, láti fún àwọn òkúta mímọ́ (otás) tí ń gbé àwọn òrìṣà ró lágbára, àti láti tẹ́ Èṣù lọ́rùn gẹ́gẹ́ bí ìránṣẹ́ [S1][S2].
Dídá ìfá ń ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí atọ́nà fún gbogbo àwọn ìpinnu ètò ìsìn. Ní Ketu ti Bahia, dídá ìfá jẹ́ èyí tí a fẹ́rẹ̀ẹ́ jẹ́ pé dídá owó ẹyọ mẹ́rìndínlógún péré ni a fi ń ṣe é, tí a mọ̀ sí jogo de búzios (Yorùbá: mẹ́rìndínlógún) [S1][S15]. Ìwádìí àwọn àkójọpọ̀ ojú owó ẹyọ náà ń fún Iyalorixá tàbí Babalorixá láàyè láti mọ òrìṣà tí ó ń darí ẹni tí ó wá tọrọ ìmọ̀ràn, láti mọ àwọn àìsàn tàbí ìṣòro nípa tẹ̀mí, láti pinnu àwọn ebós tí ó pọndandan, àti láti fọwọ́ sí àwọn ètò ìkọ́ṣẹ́ [S1][S15].
Ìyàtọ̀ sí Ìṣe Yorùbá ní Ìwọ̀ Oòrùn Áfíríkà
Bí ó tilẹ̀ jẹ́ pé Candomblé Ketu di àwọn ìsopọ̀ ìrísí jíjinlẹ̀ mọ́ ẹ̀sìn Ìwọ̀ Oòrùn Áfíríkà mú ṣinṣin, ìkọjá kọjá Òkun Àtìláńtíìkì àti àwọn ipò oko-ẹrú ní Brazil fipá mú àwọn ìyàtọ̀ ètò pàtàkì kúrò nínú àwọn àpẹẹrẹ àbínibí ilé baba. Àwọn onímọ̀ tọ́ka sí àwọn agbègbè pàtàkì mẹ́ta ti ìyípadà ètò.
1. Pantheon Centralization vs. Lineage Decentralization
Ní Ilẹ̀ Yorùbá kí àwọn amúnisìn tó dé, ìfọkànsìn òrìṣà jẹ́ èyí tí a pín káakiri tí ó sì dá lórí agbègbè [S14]. Àwọn ìlú kọ̀ọ̀kan àti àwọn ìran idílé baba ni wọ́n ní àkóso pàtó lórí àwọn òrìṣà kan pàtó: Ṣàngó wà láàárín àwọn ààfin ọba ní Ọ̀yọ́, Ọ̀ṣun ní ìsopọ̀ pẹ̀lú odò àti àárín gbùngbùn ìlú Òṣogbo, bẹ́ẹ̀ sì ni Yemọja fìdí múlẹ̀ lẹ́bàá Odò Ògùn [S14]. Àwọn olùjọsìn máa ń gbájú mọ́ òrìṣà ìran baba ńlá wọn nígbà gbogbo.
Ní Bahia, fífọ́nká pẹ̀lú ipá àti àtúnhàpọ̀ àwọn ènìyàn tí a kó nígbèkùn pa àwọn ààlà agbègbè àti ti ìran idílé rẹ́ [S14]. Gẹ́gẹ́ bí ìdáhùn sí èyí, àwọn olùdásílẹ̀ Candomblé Ketu kó gbogbo àwọn òrìṣà Yorùbá papọ̀ sábẹ́ òrùlé kan ṣoṣo [S14]. Terreiro Ketu kan ṣoṣo wá ń gba àwọn ojúbọ fún ọ̀pọ̀lọpọ̀ orixás (Èṣù, Ògún, Ọ̀ṣọ́ọ̀sì, Ọbalúayé, Ọ̀ṣun, Yemọja, Ṣàngó, Ọya, Ọbàtálá), nípa kíkó àwọn ètò ìsìn ìlú tí wọ́n yàtọ̀ tẹ́lẹ̀ rí papọ̀ sínú kàlẹ́ńdà ètò ìsìn ọdọọdún kan tí ó ṣọ̀kan [S14].
2. Divination Systems and Priestly Hierarchies
Ní ilẹ̀ baba ńlá Yorùbá, àṣẹ tó ga jùlọ fún dídá ìfá wà lọ́wọ́ àwọn oyè àlùfáà Ifá ọkùnrin (babaláwo), àwọn tí ń da ikin (ikín) tàbí ọ̀pẹ̀lẹ̀ (ọ̀pẹ̀lẹ̀) láti túmọ̀ àkójọpọ̀ orin àti ẹsẹ 256 ti odù. Ètò dídá owó ẹyọ mẹ́rìndínlógún (mẹ́rìndínlógún) jẹ́ èyí tí ó wà ní ipò kejì ní gbogbogbò, èyí tí àwọn àlùfáà ti àwọn òrìṣà kan pàtó ń lò.
Ní Candomblé Ketu ti Bahia, ètò àjọ àwọn babaláwo fẹ́rẹ̀ẹ́ parẹ́ pátápátá nígbà ìparí ọ̀rúndún kọkàndínlógún àti ìbẹ̀rẹ̀ ọ̀rúndún ogún [S15]. Bí ẹgbẹ́ Ifá ti àwọn ọkùnrin ṣe ń dínkù, jogo de búzios ti owó ẹyọ mẹ́rìndínlógún ni a gbé ga sí ipò ọ̀nà ìbẹ̀wò tó ga jùlọ tí ó sì kárí gbogbo nǹkan nínú ẹ̀sìn náà [S15]. Nítorí èyí, àṣẹ ètò lórí dídá ìfá àti ìtumọ̀ ẹ̀kọ́ nípa àgbáyé yípadà tààràtà sí ọwọ́ àwọn Iyalorixás àti Babalorixás, èyí tí ó tún ìwọ̀ntúnwọ̀nsì agbára oyè àlùfáà tò lẹ́sẹẹsẹ lọ́nà pàtàkì [S15].
3. Matriarchal Authority and Gender Organization
Àwọn ètò ìṣèlú àti ẹ̀sìn ní ilẹ̀ baba ńlá Yorùbá jẹ́ èyí tí ó dá lórí ìran baba ní pàtàkì tí ó sì ní ìsopọ̀ jíjinlẹ̀ pẹ̀lú àwọn ìran ọba tí àwọn ọkùnrin ń darí. Ní ìyàtọ̀ sí èyí, àwọn terreiros Ketu tí ó lókìkí jùlọ ní Bahia gbé ètò àjọ kalẹ̀ tí àwọn aṣáájú obìnrin (mães-de-santo / iyalorixás) jẹba lé lórí ní orí kókó agbára tẹ̀mí àti ti ìṣàkóso [S1][S7].
Àwọn onímọ̀ tẹnumọ́ ọn pé àkóso àwọn obìnrin tí ó kọjá kọjá Òkun Àtìláńtíìkì yìí jẹ́ ìdàgbàsókè tuntun [S7]. Ní Salvador ní ọ̀rúndún kọkàndínlógún, àwọn obìnrin Áfíríkà tí wọ́n jẹ́ ẹrú àti àwọn tí a dá nídè ló gba gbogbo ọjà ìlú gẹ́gẹ́ bí olùtajà ojú pópó (ganhadoras), tí wọ́n rí òmìnira nípa ti ètò ọrọ̀ ajé èyí tí ó fún wọn láàyè láti ra àwọn ilẹ̀ àti ilé, láti ṣètìlẹ́yìn owó fún àwọn ilé mímọ́, àti láti pèsè àwọn àjọṣepọ̀ àwùjọ tí ó fẹsẹ̀ múlẹ̀ fún àwọn tí ń sá àsálà àti àwọn tí a ṣẹ̀ṣẹ̀ sọ di òmìnira [S7][S11].
Àwọn Àríyànjiyàn Ìtàn Kíkọ: Ìmọ́tótó, Àkóso Àwọn Obìnrin, àti Ìṣàdàpọ̀ Ẹ̀sìn
Ẹ̀kọ́ ìmọ̀ nípa Candomblé Ketu jẹ́ èyí tí àwọn àríyànjiyàn gbígbóná nípa irú àwọn ohun tí ó kù nínú àṣà Áfíríkà, ipa akọ-tabi-abo nínú ètò àjọ, àti ìṣàdàpọ̀ ẹ̀sìn Kátólíìkì pẹ̀lú Yorùbá ti sàmì sí.
Ìgbékalẹ̀ "Ìmọ́tótó Nagô"
Àwọn onímọ̀ nípa àṣà ìbílẹ̀ ní àárín ọ̀rúndún ogún, pàápàá jùlọ Edison Carneiro àti Pierre Verger, gbé àbá kalẹ̀ pé Ketu ti Bahia tọ́jú àṣà ẹ̀sìn Ìwọ̀ Oòrùn Áfíríkà tí kò lábùkù, tí ó sì "mọ́ tónítóní" nínú Ayé Tuntun [S3][S4]. Ojú-ìwòye yìí gbé ètò ipò tó le kalẹ̀ láàárín àwọn orílẹ̀-èdè Áfíríkà-Brazil, nípa gbígbé Ketu (Nagô) sí ipò tí ó jẹ́ ojúlówó jùlọ, nígbà tí ó ṣàfihàn àwọn àṣà tí àwọn èdè Àárín Gbùngbùn Áfíríkà/Bantu ní ipa lórí wọn (bìi Candomblé Angola) tàbí àwọn èròjà àbínibí Brazil (Caboclo) gẹ́gẹ́ bí èyí tí ó ti bajẹ́ tàbí tí a ti sọ di aláìwúlò [S3][S4].
Àpẹẹrẹ "ìmọ́tótó" yìí ni àwọn onímọ̀ tí ń tún ẹ̀kọ́ yẹ̀wò bì wó ní ìparí ọ̀rúndún ogún:
- Beatriz Góis Dantas fihàn pé "mímọ́ tàbí àìlábùkù Nagô" kì í ṣe àṣà àbáláyé tí ó wà láìyípadà fúnra rẹ̀, bí kò ṣe èrò àgbékalẹ̀ tí àwọn aṣáájú ìyálórìṣà ti Bahia àti àwọn ọ̀mọ̀wé aláwọ̀ funfun jùmọ̀ dá sílẹ̀ [S6]. Nígbà tí wọ́n dojú kọ inúnibíni líle láti ọwọ́ ìjọba, ìkọlù láti ọwọ́ àwọn ọlọ́pàá, àti ẹ̀gàn láti ọ̀dọ̀ gbogbo ènìyàn gẹ́gẹ́ bí àjẹ́ lásán tí kò lajú, àwọn aṣáájú Ketu parapọ̀ mọ́ àwọn onímọ̀ nípa ẹ̀dá ènìyàn tí wọ́n ní ìbágbépọ̀ rere pẹ̀lú wọn láti gbé àwọn àṣà wọn kalẹ̀ gẹ́gẹ́ bí àṣà ọ̀làjú West Africa tí ó gbajúmọ̀ tí ó sì lọ́lá tí ó wà láàyè, èyí tí ó fún wọn ní ìtẹ́wọ́gbà láwùjọ àti ààbò lábẹ́ òfin lórí àwọn àṣà mìíràn ti àwọn àtọmọdọ́mọ Áfíríkà [S6].
- Stefania Capone fẹ̀ àwárí yìí síwájú sí i, nípa fífihàn bí àlọ́ nípa ìbáradé Nagô ṣe ṣiṣẹ́ gẹ́gẹ́ bí ohun èlò ìkápá ní Bahia àti jákèjádò Brazil, ní fífìdí ìlànà àgbékalẹ̀ kan múlẹ̀ èyí tí a fi ń dá gbogbo àwọn ọ̀nà ìjọsìn Afro-Brazilian mìíràn lẹ́jọ́ tí a sì fi ń tì wọ́n sẹ́gbẹ̀ẹ́ kan [S13].
- J. Lorand Matory fi àyẹ̀wò tí ó jinlẹ̀ kún àwọn àgbékalẹ̀ nípa wíwà-láàyè àṣà àbáláyé àti dídá-àṣà-tuntun-sílẹ̀ pátápátá nípa fífihàn pé àwọn àṣà Ketu gba àtúnṣe tó múnádóko láti inú òwò Atlantic tí ń lọ tí ó sì ń bọ̀ ní ọ̀rúndún kọkàndínlógún [S7]. Àwọn ọmọ Áfíríkà tí a sọ di òmìnira, àwọn oníṣòwò, àti àwọn atukọ̀ máa ń rìnrìn-àjò déédéé láàárín Salvador àti Lagos, Badagry, àti Whydah, ní gbígbé àwọn ohun èlò ẹ̀sìn, àwọn ìwé, àti àwọn àṣà ìgbà náà Yorùbá padà sí Bahia, tí wọ́n ń sọ àwọn ìṣe Ketu di ọ̀tun tí wọ́n sì ń sọ ọ́ di ètò dípò kí wọ́n kàn pa ìrántí tí kò yípadà mọ́ [S7].
Àríyànjiyàn lórí Ètò Ìṣàkóso Obìnrin (Matriarchy)
Àwọn ọ̀mọ̀wé pín yẹ́lẹyẹ̀lẹ lórí orísun agbára pàtàkì tí àwọn obìnrin ní nínú àwọn ilé Ketu:
- Àbá Èrò lórí Àṣẹ Obìnrin (The Matriarchy Hypothesis): Ruth Landes jiyàn pé àwọn terreiro ti Ketu jẹ́ ètò ìṣàkóso obìnrin tòótọ́ tí ó gbé gbogbo agbára ẹ̀mí lé àwọn obìnrin lọ́wọ́ pátápátá tí ó sì fi àṣẹ ọkùnrin sábẹ́ rẹ̀, ní wíwo èyí gẹ́gẹ́ bí àtẹ̀lé àṣà tààrà tí ó gbé àwọn obìnrin ga [S5].
- Àgbékalẹ̀ Àwùjọ-Ọrọ̀-Ajé/Lágbàáyé (The Transnational/Socio-economic Model): J. Lorand Matory tako àwọn àgbékalẹ̀ Landes, ní fífihàn pé àwùjọ ìbílẹ̀ Yorùbá jẹ́ ètò tí ọkùnrin ń darí, ó sì jiyàn pé jíjẹ́ olórí tí obìnrin jẹ́ ní Bahia jẹ́ ìdáhùn pàtó ti ìtàn sí àwọn nẹ́tíwọ́ọ̀kì òwò ìlú ńlá ní ọ̀rúndún kọkàndínlógún, èyí tí àwọn onímọ̀ nípa ẹ̀dá ènìyàn ní ọ̀rúndún ogún wá sọ di ohun tí ó fẹsẹ̀ múlẹ̀ tí wọ́n sì ń gbé lárugẹ lọ́nà àṣejù [S7].
Àdàpọ̀ Ẹ̀sìn (Syncretism): Ìbòjú tàbí Ìyípadà?
Ìbáṣepọ̀ láàárín àwọn orixá àti àwọn ẹni mímọ́ Roman Catholic ṣì jẹ́ agbègbè àríyànjiyàn ńlá nínú ìtumọ̀:
- Roger Bastide jiyàn pé àdàpọ̀ ẹ̀sìn Catholic ṣiṣẹ́ ní pàtàkì gẹ́gẹ́ bí "ìbòjú" ààbò tàbí ọ̀nà àwùjọ fún ìkọjú ìnilára [S14]. Lábẹ́ ojú ìwòye yìí, àwọn olùjọsìn tí wọ́n wà ní oko ẹrú gbé àwọn ère ẹni mímọ́ Catholic sí orí pẹpẹ wọn láti fi tan àwọn aláṣẹ ṣọ́ọ̀ṣì àti àwọn ọlọ́pàá jẹ, nígbà tí wọ́n ń darí ìjọsìn tòótọ́ wọn sí àwọn òrìṣà Áfíríkà tí ó wà lábẹ́ wọn nìkan [S14].
- Àwọn olùṣàtúnyẹ̀wò ìgbà tó tẹ̀lé e (Dantas, Capone) fi hàn pé àwọn ààlà ẹ̀kọ́ ẹ̀sìn gba àyè fún ìbáṣepọ̀ púpọ̀ sí i [S6][S13]. Àwọn olùṣe ẹ̀sìn náà sábà máa ń ní ìfọkànsìn tòótọ́ sí àwọn àṣà mímọ́ ti Catholic lẹ́gbẹ̀ẹ́ ìbọsìn orixá, ní lílo onírúurú ètò ìsìn láìrí wọn gẹ́gẹ́ bí ohun tí kò lè bá ara wọn mu [S6][S13]. Ní ìparí ọ̀rúndún ogún, ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ilé Ketu pàtàkì bẹ̀rẹ̀ àwọn ìgbésẹ̀ ìyọkúrò àdàpọ̀ ẹ̀sìn láti mú àwọn àwòrán àti àmì Catholic kúrò kí wọ́n sì tẹnumọ́ àwọn àṣà àti ẹ̀wà Áfíríkà nìkan, èyí tí ó fi ìjíròrò tí ń lọ lọ́wọ́ lórí ìdánimọ̀ àti òmìnira ilé ìjọsìn hàn [S13].
Ètò Ìkànìyàn Òde-òní, Àwọn Ilé-Ètò, àti Àwọn Ààlà Ìsọfúnni
Candomblé Ketu ṣì jẹ́ nação tí ó tóbi jùlọ tí ó sì hàn gbangba jùlọ nínú ẹ̀sìn Afro-Brazilian ní Bahia, bótilẹ̀jẹ́pé àwọn òkodoro òtítọ́ nípa ìṣirò àti ti àwùjọ ní àwọn ìṣòro tí ó hàn gbangba nínú.
Ìkànìyàn àti Ìṣòro Ìkàwé-sílẹ̀ tí Kò Péye
Nínú ìkànìyàn orílẹ̀-èdè ti ọdún 2022 tí Instituto Brasileiro de Geografia e Estatística (IBGE) ṣe, àwọn tí wọ́n fúnra wọn jẹ́wọ́ pé àwọn jẹ́ ọmọlẹ́yìn àwọn ẹ̀sìn Afro-Brazilian (ní kíkó Candomblé àti Umbanda pọ̀) jẹ́:
- Nǹkan bí ìpín 1.0 nínú ọgọ́rùn-ún (1.0%) iye àwọn ènìyàn gbogbo ìpínlẹ̀ Bahia [S9].
- Nǹkan bí ìpín 2.8 nínú ọgọ́rùn-ún (2.8%) iye àwọn ènìyàn ìlú Salvador [S9].
Àwọn ọ̀mọ̀wé, àwọn onímọ̀ ìkànìyàn, àti àwọn aṣáájú àwùjọ gbà pọ̀ ní gbogbogbò pé àwọn iye ìṣirò lábẹ́ òfin wọ̀nyí dínkù gidigidi sí iye àwọn tó ń kópa ní gidi [S9][S10]. Àkọsílẹ̀ ìkànìyàn náà ní àwọn ààlà nítorí ẹ̀gàn àwùjọ tí ó jinlẹ̀, ogún ìtàn ti fífisùn gẹ́gẹ́ bí ọ̀daràn láti ọwọ́ àwọn ọlọ́pàá, àìfaradà ẹ̀sìn tí ń bá a lọ láti ọ̀dọ̀ àwọn ìjọ neo-Pentecostal tí ń gbòòrò sí i, àti àṣà pípẹ́ ti títẹ̀lé ẹ̀sìn méjì papọ̀, nínú èyí tí àwọn olùkópa Candomblé tí wọ́n ń ṣiṣẹ́ ní gidi máa ń sọ ìdánimọ̀ ẹ̀sìn wọn ní gbangba gẹ́gẹ́ bí Catholic tàbí "aláìlẹ́sìn" [S9][S10]
Ní ìyàtọ̀ sí àwọn ìjẹ́wọ́ ẹnìkọ̀ọ̀kan nínú ìkànìyàn, àwòrán àbájáde ti àwọn ilé-ẹ̀sìn fìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé wọ́n pọ̀ gidigidi. Ìwádìí kíkún ní gbogbo ìlú fi hàn pé àwọn terreiro tí ń ṣiṣẹ́ ń bẹ ní 1,165 ní ìlú Salvador nìkan, pẹ̀lú àwọn àwùjọ tí ó ní ìbáṣepọ̀ mọ́ Ketu tí wọ́n jẹ́ ẹgbẹ́ tí ó tóbi jùlọ [S10].
Àwọn Ètò Àjọ
Àwọn terreiro ti Ketu ń ṣiṣẹ́ pẹ̀lú òmìnira kíkún nínú ìṣàkóso àti ti ẹ̀mí. Kò sí olórí àgbà kan ṣoṣo, àjọ àwọn olórí ẹ̀sìn tí ó ga jùlọ, tàbí ìgbìmọ̀ olùdarí gbogbogbòò [S1][S12]. Síbẹ̀síbẹ̀, àgbèjọ́rò aráàlú àti ààbò ogún àbáláyé ń rí àtìlẹ́yìn gbà láti ọ̀dọ̀ àwọn àjọ tí kì í ṣe ti ìjọba àti àwọn ẹgbẹ́ aláìṣe-ti-ẹ̀sìn:
- Federação Nacional do Culto Afro-Brasileiro (FENACAB): Àjọ aṣojú aláìṣe-ti-ẹ̀sìn tí ń gbèjà fún ipò lábẹ́ òfin, àìsan owó-orí, àti àwọn ẹ̀tọ́ aráàlú ti àwọn ilé Afro-Brazilian [S12].
- KOINONIA Presença Ecumênica e Serviço: Àjọ ti gbogbo ẹ̀sìn àti ti ẹ̀tọ́ aráàlú tí ń ran àwọn terreiro lọ́wọ́ láti ní àkóso ilẹ̀ tí ó dunjú, ààbò àyíká, àti ààbò lòdì sí ìkórìíra àti ìyàsọ́tọ̀ ẹ̀sìn [S12].
Àwọn Àlàfo Inú Àkọsílẹ̀ Àkójọ-Ìwé
Àkọsílẹ̀ ìtàn nípa ìdàgbàsókè Ketu ní ìbẹ̀rẹ̀ ọ̀rúndún kọkàndínlógún ṣì wà ní àjákù [S8][S11]. Nítorí pé a sọ ẹ̀sìn náà di ẹ̀ṣẹ̀ lábẹ́ àwọn òfin ìwà-ọ̀daràn ti ilẹ̀ ọba Brazil, àwọn olùsìn aláwọ̀-dúdú tí wọ́n wà ní oko ẹrú àti àwọn tí wọ́n ní òmìnira fi àwọn àkọsílẹ̀ tààrà tí ó kéré jọjọ sílẹ̀ nípa àwọn àríyànjiyàn ẹ̀kọ́ ẹ̀sìn wọn tàbí àwọn ìpàdé ìṣètò inú ilé wọn [S8][S11]. Àwọn àkọsílẹ̀ ìtàn àkọ́kọ́ ní nínú ní pàtàkì àwọn àkọsílẹ̀ ọlọ́pàá tí ó kún fún ìkórìíra, àwọn àkọsílẹ̀ àtìmọ́lé, àwọn ẹ̀sùn inú ìwé-ìròyìn nípa "àwọn ijó aláìlọ́làjú," àti àwọn àkọsílẹ̀ kúkúrú ti ìtẹ̀bọmi àti ìsìnkú ní àwọn páríìṣì Catholic [S8][S11]. Nítorí náà, àwọn déètì gangan fún àwọn ìyapa ìbẹ̀rẹ̀, ìdàgbàsókè ojoojúmọ́ nínú àwọn ìlànà ìsìn ti àwọn ilé ìbẹ̀rẹ̀ bíi Casa Branca, àti ìgbésẹ̀ gangan ti ìṣọ̀kan kọjá-Àtìláńtíìkì ṣì wà lábẹ́ àwárí àkọsílẹ̀ tí ń bá a lọ àti àríyànjiyàn ìtàn [S8].