Personhood: What a Human Being Is Made Of
Ara, emi, ori, okan and ojiji, the disagreement among scholars about how many elements there are, why "soul" fits none of them, and what Yoruba rebirth and ancestorhood actually claim.
Ẹ̀dá ènìyàn nínú èrò Yorùbá jẹ́ àkópọ̀. Agbára kan ló mọ ara tí a lè fojú rí, òmíràn ló fún un ní ẹ̀mí, ẹ̀kẹta sì sọ ọ́ di ẹnì kọ̀ọ̀kan pàtó, àwọn orísun sì tún fi àwọn ẹ̀yà mìíràn kún un tí àwọn onímọ̀ kò fi ẹnu kò lé lórí. Kò sí ohun kankan nínú àtòjọ náà tí ó bá ọkàn ti àwọn Kristẹni mu: kì í ṣe ohun àìrí kan ṣoṣo tí í ṣe ìwọ gidi, tí ó ru àkọsílẹ̀ ìwà rẹ, tí ó wà láàyè láìbàjẹ́ lẹ́yìn ikú tí ó sì ń dojú kọ ìdájọ́. Gbígbìyànjú láti wá ẹ̀yà yẹn nínú àtòjọ ti Yorùbá jẹ́ àṣìṣe gbígbòòrò, gbogbo ẹ̀yà sì ń yí kúrò ní ojúṣe rẹ̀ nínú ìgbìyànjú náà.
Àwọn ẹ̀yà náà
Ara, ara tí a lè fojú rí. Ara kárí gbogbo ìrísí ẹ̀dá ní tòde àti tìnú, kì í ṣe egungun lásán. Ọpọlọ, ọkàn, ìfun àti àwọn ẹ̀yà inú jẹ́ ara . Nínú ìtàn ìṣẹ̀dá, Ọbàtálá, tí a tún ń pè ní Ọ̀rìṣà-ńlá, ni ó mọ ara; òun ni gbẹ́nàgbẹ́nà àwòrán ẹ̀dá ènìyàn tí àṣà sì gbà pé òun ló mọ àwọn tí a bí pẹ̀lú àbùkù tàbí ìyàtọ̀ lára, tí wọ́n sì wà lábẹ́ ààbò rẹ̀ dípò kí wọ́n wà lábẹ́ ẹ̀gàn èyíkéyìí.
Ara kì í ṣe túbú fún ohunkóhun, bẹ́ẹ̀ ni kì í ṣe apá tí ó rẹlẹ̀ nínú ènìyàn. Èrò Yorùbá kò ní ẹ̀kọ́ lílo ara ní ìyà láti jẹ́ mímọ́, kò sì sí ẹ̀kọ́ pé jíjẹ́ ara ti ara jẹ́ ìṣubú kúrò nínú ipò tẹ̀mí. Gbadegesin sọ pé ẹ̀gàn tí Yorùbá máa ń kọ lu onímọtara-ẹni-nìkan ni pé ojú wọn mọ sí ara wọn: àríwísí náà kì í ṣe pé wọ́n bójútó ara, bí kò ṣe pé wọ́n mọ síbẹ̀ lásán, tí wọ́n sì kọbi ara sí ohun tí wọ́n jẹ́ gẹ́gẹ́ bí ẹ̀nìyàn .
Ẹ̀mí, ìpìlẹ̀ tí ń mú nǹkan wà láàyè. Ẹ̀yà tí kò ṣeé fojú rí tí ń pèsè agbára tàbí okun ìyè, èyí tí ènìyàn kò lè wà láàyè rárá láìsí rẹ̀ . Idowu so ó pọ̀ mọ́ èémí àti gbogbo ètò mímí, èyí tí í ṣe àfihàn rẹ̀ tí ó hàn gbangba jùlọ . Ọlọ́dùmarè fúnra rẹ̀ gan-an ni ó ń pèsè rẹ̀ láìsí ẹlòmíràn, wíwà tàbí àìsí rẹ̀ sì ni ìyàtọ̀ láàárín ìyè àti ikú .
Kókó pàtàkì nípa ẹ̀mí, àti ìdí tí kò fi jẹ́ ọkàn: ó wọ́pọ̀ fún gbogbo ènìyàn, kò sì sọ ẹnì kọ̀ọ̀kan di àkànṣe. Àríyànjiyàn Gbadegesin ni pé níwọ̀n bí ẹ̀mí ti jẹ́ agbára ìyè kan náà tí ń ṣiṣẹ́ nínú ẹnì kọ̀ọ̀kan, kò lè jẹ́ ìpìlẹ̀ tí a fi ń dá ẹnì kan mọ̀ gẹ́gẹ́ bí ẹnì pàtó yìí; iṣẹ́ yẹn jẹ́ ti orí . Ẹ̀mí ni ohun tí ó mú kí o wà láàyè. Kì í ṣe ohun tí ó mú kí ìwọ jẹ́ ìwọ.
Orí, orí inú. Ẹ̀yà tí ó wà fún àdánidá, ìwà àti àkọsílẹ̀ àyànmọ́, tí a ṣe àlàyé rẹ̀ ní ẹ̀kúnrẹ́rẹ́ nínú àkọsílẹ̀ tirẹ̀. Orí ni ẹ̀yà tí ń sọ ènìyàn di ẹnì pàtó, ó sì tún jẹ́ òrìṣà .
Ọkàn, ọkàn. Gẹ́gẹ́ bí ẹ̀yà ara àti ibùdó irú ìrònú àbínibí kan tí ó sún mọ́ ìfẹ́ inú nínú èdè Gẹ̀ẹ́sì: bí ọkàn tí a lè fojú rí ṣe ń darí ara nípasẹ̀ gbígbá ẹ̀jẹ̀, bẹ́ẹ̀ ni ọkàn ń ṣètò tí ó sì ń ru àwọn ẹ̀yà ènìyàn sókè, tí ó ń darí wọn sí ibi tí a fẹ́ kọjú sí tí ó sì ń mú wọn dúró gbọn-in nígbà ìdènà . Ọkàn tún ni ibi tí ìmọ̀lára àti ìrònú wà nínú àkànlò èdè Yorùbá ojoojúmọ́, gẹ́gẹ́ bí àkànlò èdè Gẹ̀ẹ́sì ṣe ń fi ìrònú sí orí tí ó sì ń fi ìmọ̀lára sí ọkàn. Gbadegesin fi ọkàn kún àwọn ẹ̀yà tí ó para pọ̀ di ènìyàn; àkọsílẹ̀ Hallen àti Sodipo láti ọ̀dọ̀ àwọn onísègùn fún wa ní mẹ́ta péré, ara, ẹ̀mí àti orí .
Òjìji, òjìji. A gbà á gẹ́gẹ́ bí ẹ̀yà ara ènìyàn pẹ̀lú ipa gidi ṣùgbọ́n tí kò fi bẹ́ẹ̀ ṣiṣẹ́ púpọ̀ nínú mímú ẹ̀dá dúró. Àwọn àkọsílẹ̀ yàtọ̀ nípasẹ̀ agbègbè àti àṣà. Ó lè wà lórí ilẹ̀ ayé lẹ́yìn ikú ara, ó sì lè gba àwòrán ohun tí a lè fojú rí, ṣùgbọ́n ó nílò wíwà títí lọ ti ẹ̀mí kí ó lè sọ̀rọ̀, àwọn kan sì gbà pé kò ṣe ju kí ó fi wíwà ẹ̀mí nínú ara hàn lásán . Ìdánilójú: àárín, nítorí pé ìyàtọ̀ láàárín àwọn agbègbè jẹ́ gidi, kò sì sí àkọsílẹ̀ kan ṣoṣo tí ó jẹ́ aṣẹ gbẹ̀yìn.
Ẹsẹ, ẹsẹ̀. Kola Abimbola fi èyí kún un gẹ́gẹ́ bí ẹ̀yà kẹrin lẹ́yìn mẹ́ta ti Hallen àti Sodipo. Ní tààràtà, ẹsẹ̀, nínú àyíká ọ̀rọ̀ jíjẹ́ ẹ̀dá ènìyàn ó túmọ̀ sí làálàá, iṣẹ́ àṣekára, ìjàkadì, ó sì mú ìpìlẹ̀ wá pé agbára àti àǹfààní tí ó wà nínú orí ènìyàn gbọ́dọ̀ di mímúṣẹ nípasẹ̀ ìsapá ti ara ẹni . Gẹ́gẹ́ bí àmì agbára, rírin kiri àti iṣẹ́ ṣíṣe, ó jẹ́ apá pàtàkì nínú ìwà ẹ̀dá ènìyàn nípa ti ara àti ti ẹ̀mí .
Àwọn onímọ̀ kò fẹnu kò, àìfẹnusí náà sì ń kọ́ni lẹ́kọ̀ọ́
Kò sí àtòjọ tí gbogbo ènìyàn fohùn sọ̀kan lé lórí, àwọn ìyàtọ̀ náà sì kọjá ọ̀rọ̀ orúkọ tí a ń pè wọ́n lásán.
Hallen àti Sodipo ròyìn ẹ̀yà mẹ́ta láti ọ̀dọ̀ àwọn onísègùn: ara, ẹ̀mí, orí . Àṣẹ wọn ni pé wọ́n bi àwọn oníṣẹ́ àbínibí léèrè tí wọ́n sì kọ àwọn ìdáhùn sílẹ̀ dípò kí wọ́n ṣe àtòjọ láti inú àwọn orísun tí a ti tẹ̀ jáde.
Idowu dárúkọ ara, ẹ̀mí àti orí pẹ̀lú àlàyé tí ó gbòòrò nípa ẹ̀mí gẹ́gẹ́ bí èémí, lábẹ́ ìlànà tí ó ṣe ìtọ́jú ẹ̀mí ní àwọn ọ̀nà tí ó pe fún ìfiwéra pẹ̀lú ọkàn ti àwọn Kristẹni .
Gbadegesin dárúkọ ara, ọkàn, ẹ̀mí àti orí .
Kola Abimbola fi ẹsẹ kún un, èyí tí ó sọ ọ́ di mẹ́rin .
Oríṣiríṣi orísun fi òjìji kún un .
Àbájáde méjì ló tẹ̀lé e. Àkọ́kọ́, kò sí ìwé ẹ̀kọ́ ìgbàgbọ́ ti Yorùbá. Èyí jẹ́ àṣà àtẹnudẹ́nu ti ìṣe àti ìrònú tí àwọn ìdílé, àwọn oyè àlùfáà, àti àwọn onímọ̀ ọgbọ́n orí gbé kalẹ̀, pẹ̀lú ìyàtọ̀ ní agbègbè àti láìsí àjọ àwọn aṣáájú ẹ̀sìn láti sọ ọ́ di ìlànà kan ṣoṣo, àìfẹnusí láàárín àwọn onímọ̀ òde òní sì ń fi ìyàtọ̀ tòótọ́ nínú àṣà náà hàn ní apá kan, ó sì ń fi àwọn ìbéèrè ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀ tí onímọ̀ kọ̀ọ̀kan ń bi léèrè hàn ní apá kejì. Orísun èyíkéyìí tí ó bá gbé àtòjọ kan ṣoṣo tí a kò lè yí padà kalẹ̀ fún àwọn ẹ̀yà ènìyàn ń pa àwọn ìyàtọ̀ rẹ́ ni láti mú un rọrùn.
Èkejì, àwọn àìfẹnusí náà kórajọ yípo àwọn ẹ̀yà tí ìlànà Kristẹni tàbí ti Descartes yóò nílò gan-an. Gbogbo ènìyàn ló gbà lórí ara àti ẹ̀mí àti orí, èyí tí í ṣe àwọn ẹ̀yà tí àṣà náà ń lò nígbà gbogbo nínú ìṣe. Àwọn àfikún tí àríyànjiyàn wà lórí wọn, ọkàn, òjìji, ẹsẹ, ni àwọn tí a óò nílò láti kọ́ ohun tí ń hùwà bí ọkàn, ìfẹ́ inú, tàbí aṣe-ojúṣe ìwà rere àti búburú ní ìtumọ̀ ti àwọn ará Yúróòpù. Àwòrán náà fi hàn pé a kò ṣètò àṣà náà láti dáhùn àwọn ìbéèrè tí a hùmọ̀ àwọn ẹ̀ka wọ̀nyẹn láti dáhùn.
Ìdí tí "ọkàn" kò fi bá a mu
Ọkàn ti àwọn Kristẹni, bí olùkàwé Yorùbá tí a tọ́ dàgbà nínú ṣọ́ọ̀ṣì yóò ṣe gbà á, ní ìrísí pàtó kan. Ó jẹ́ ẹyọ kan ṣoṣo. Kò ṣeé fojú rí. Òun ni ẹnì náà gangan, tí ara sì wulẹ̀ jẹ́ ohun èlò tí a fi gbé e sí. Ó ru ojúṣe ìwà rere àti búburú, òun sì ni olùdojúkọ ìdájọ́. Ó ń wà láàyè láìbàjẹ́ lẹ́yìn ikú, ipò rẹ̀ lẹ́yìn ikú sì sinmi lórí irú ìgbé-ayé tí a gbé àti ìgbàgbọ́ tí a ní. Ọlọ́run ń dá a lọ́tọ̀ọ̀tọ̀ fún ẹnì kọ̀ọ̀kan ní àkókò oyún nínú.
Dán àwọn èròjà Yorùbá wò ní ìbámu pẹ̀lú àpèjúwe yẹn.
Ẹ̀mí kò jẹ́ ohun tí a lè fojú rí tàbí fọwọ́ kàn, ó sì wá láti Ọlọ́dùmarè, nítorí náà àwọn àbùdá méjì bára mu. Ṣùgbọ́n kì í ṣe ẹnì gidi náà, nítorí pé kò sọ ènìyàn di ẹnì kọ̀ọ̀kan pàtó; kò gbé àkọsílẹ̀ ìwà rere tàbí búburú dání; bẹ́ẹ̀ sì ni kì í ṣe ohun tí a ń dá lẹ́jọ́, nítorí pé kò sí ìdájọ́ kankan.
Orí ni èròjà tí ń sọ ènìyàn di ẹnì kọ̀ọ̀kan tí ó sì ń wà títí lẹ́yìn ikú, nítorí náà ó jọ pé ó súnmọ́ ọn púpọ̀ sí i. Ṣùgbọ́n orí jẹ́ òrìṣà ní ti ara rẹ̀, èyí tí ọkàn kì í ṣe; ó ń gbé àyànmọ́ dípò ẹ̀tọ́ ìwà rere; a yàn án tàbí a gbà á dípò kí a dá a fún ọ; àti nínú àríyànjiyàn Balogun, ó jẹ mọ́ ànfaní ohun ìní ti ayé kì í sì í ṣe ìwà rere rárá .
Ọkàn ni ibùdó ìfẹ́-inú àti èrò-ọkàn, èyí tí ó jẹ́ ibi tí agbára ìpinnu ìwà tọ́ sí, ṣùgbọ́n ó tún jẹ́ ẹ̀yà ara gidi bẹ́ẹ̀ sì ni kì í ṣe ohun tí ń wà lẹ́yìn ikú.
Òjìji máa ń wà títí lẹ́yìn ikú nínú àwọn àkọsílẹ̀ kan ṣùgbọ́n òun ni èròjà tí kò fi bẹ́ẹ̀ ṣiṣẹ́ jù lọ, kò tilẹ̀ sì lè sọ̀rọ̀ láìsí ẹ̀mí.
Kò sí èròjà kankan tí ó jẹ́ ọkàn, bẹ́ẹ̀ sì ni kò sí àpapọ̀ èròjà kankan tí ó jẹ́ bẹ́ẹ̀, nítorí pé àpèjúwe náà gba pé kí ohun gbogbo wà ní ìṣọ̀kan ṣùgbọ́n àlàyé ti Yorùbá pín àwọn iṣẹ́ wọ̀nyí pẹ̀lú ìmọ̀ọ́mọ̀. Ohun tí ń wà lẹ́yìn ikú yàtọ̀ sí ohun tí ń sọni di ẹnì kọ̀ọ̀kan, ó yàtọ̀ sí ohun tí ń ní ìfẹ́-inú, ó sì tún yàtọ̀ sí ohun tí ń gbé àyànmọ́ dání. Pípín sí oríṣiríṣi ni ètò rẹ̀.
Àṣìṣe tí ó wọ́pọ̀ jù lọ nínú àwọn ìwé ẹ̀kọ́, èyí tí ó sì hàn nínú iṣẹ́ Idowu àti nínú ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn tí ó tẹ̀lé e, ni láti túmọ̀ ẹ̀mí sí ọkàn kí a wá ka gbogbo ẹ̀kọ́ nípa ènìyàn ti Yorùbá nípasẹ̀ ìtumọ̀ yẹn. Ní gbàrà tí ẹ̀mí bá ti di ọkàn, ara di ohun tí ó ń gbé inú rẹ̀, orí wá di ohun tí ó jọ áńgẹ́lì olùṣọ́, a sì ti fi pẹ̀lẹ́pẹ̀lẹ́ tún ètò náà kọ́ bí ẹ̀kọ́ nípa ènìyàn ti ẹ̀sìn Kírísítẹ́ẹ̀nì pẹ̀lú àwọn ọ̀rọ̀ ìbílẹ̀. Ẹ kíyèsí i. Ìtumọ̀ náà kò ṣe aláìní èrò abẹ́nú.
Ẹ̀nìyàn: ènìyàn gẹ́gẹ́ bí ọ̀rọ̀ tí ó ní ìlànà ìwà
Ẹ̀nìyàn ni ọ̀rọ̀ Yorùbá fún ẹ̀dá ènìyàn, àfikún Gbadegesin sì ni láti fi hàn pé ó ní ìtumọ̀ àpèjúwe lásán àti ìtumọ̀ tí ó ní ìlànà ìwà .
Ní ti àpèjúwe, ẹ̀nìyàn kan jẹ́ ẹ̀yà kan nínú ẹ̀dá ènìyàn. Ní ti ìlànà ìwà, ẹ̀nìyàn ń tọ́ka sí ohun tí ènìyàn gbọ́dọ̀ jẹ́, tó bẹ́ẹ̀ tí ó fi ṣeé yé ènìyàn ní èdè Yorùbá láti sọ nípa ẹnì kan pé kì í ṣe ẹ̀nìyàn, èyí tí kò túmọ̀ sí pé kì í ṣe ẹ̀dá ènìyàn ní ti ẹ̀dá-ara ṣùgbọ́n pé ó kùnà láti jẹ́ ènìyàn gidi. Èrò tí ó dá lórí ìlànà ìwà yìí ń dàgbà láti inú bí ẹnì kan ṣe wà ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú àwọn ẹ̀dá alààyè mìíràn àti ipò tí ó kò láàárín àwọn ènìyàn yòókù .
Èyí ni ibi tí jíjẹ́ ènìyàn ní ti Yorùbá ti jẹ́ ti àwùjọ láìṣe pé ó dáwọ́ jíjẹ́ ti ẹnì kọ̀ọ̀kan dúró. Orí ń sọ ọ́ di ẹnì kọ̀ọ̀kan pàtó láìṣeé yípadà tí ó ní ìpín tí ẹlòmíràn kankan kò ní, kò sì sí àwùjọ kankan tí ó lè tẹ̀ ẹ́ mọ́lẹ̀. Ẹ̀nìyàn nípa ìtumọ̀ ìlànà ìwà jẹ́ ohun tí a ń rí gbà ní ìbáṣepọ̀ pẹ̀lú àwọn ẹlòmíràn tí àwọn náà sì ń díwọ̀n rẹ̀. Àṣà náà gba àwọn méjèèjì mọ́ra, àwọn òǹkàwé tí wọ́n sì ti pàdé àgbékalẹ̀ gbogbogbòò pé èrò àwọn ará Áfíríkà ń fi ẹnì kọ̀ọ̀kan sábẹ́ àwùjọ gbọ́dọ̀ kíyèsí pé ti Yorùbá kò tì í lẹ́yìn ní irú ọ̀nà bẹ́ẹ̀. Orí jẹ́ ẹ̀kọ́ tí ó lágbára nípa àkànṣe ẹnì kọ̀ọ̀kan gẹ́gẹ́ bí àṣà ìbílẹ̀ èyíkéyìí mìíràn ti ní.
Ikú, àwọn baba ńlá, àti ohun tí ìtẹ̀síwájú túmọ̀ sí
Ikú jẹ́ lílọ dípò ìparun pátápátá. Ènìyàn ń lọ sí ọ̀run, àti nínú àpẹẹrẹ tí ó wọ́pọ̀ sí ọ̀run bàbá ẹni, ọ̀run ti àwọn baba ẹni gangan, láàárín àwọn òkú ti ẹni.
Dídí baba ńlá kì í ṣe ohun tí ń ṣẹlẹ̀ fúnra rẹ̀ lásán. Àwọn orísun fohùnṣọ̀kan pé ó wà fún àwọn tí wọ́n gbé ayé dé ọjọ́ ogbó tí wọ́n sì gbé ayé rere, èyí tí ó túmọ̀ sí kíkú ní ọjọ́ ogbó, níní àwọn ọmọ tí yóò wà lẹ́yìn láti sinni, àti àìkú ní ọ̀kan lára àwọn ọ̀nà tí ń sọ ikú di èyí tí kò tọ́ . Ènìyàn tí ó kú ní èwe, láìrọ́mọbí, tàbí nípasẹ̀ àwọn ikú kan kò ní wọ ipò baba ńlá ní ọ̀nà àtọwọ́dọ́wọ́.
Àwọn baba ńlá kò jìnà rárá. A ń bá wọn sọ̀rọ̀, a ń fún wọn ní oúnjẹ, a ń gbìmọ̀ràn lọ́dọ̀ wọn, wọ́n sì ń jáde nínú egúngún. Ohun tí a ń tẹnumọ́ ni kíkópa, kì í ṣe ìrántí lásán: àwọn baba ńlá jẹ́ ara ìgbéyé ayé ìran náà, àìkíyèsí wọn sì ní àwọn àbájáde tí ń yọrí sí àdánwò tí ó nílò àyẹ̀wò.
Ẹ̀ka yìí kò sì jẹ́ ti gbogbo ayé gẹ́gẹ́ bí "àwọn òkú" ṣe jẹ́. Àwọn baba ńlá rẹ jẹ́ tìrẹ, láti inú ìran rẹ, a sì ń pè wọ́n ní orúkọ àti nípa oríkì. Ìṣe nípa àwọn baba ńlá ti Yorùbá jẹ mọ́ ìran pàtó kan, èyí sì jẹ́ ìdí kan tí àwọn ogun ọ̀rúndún kọkàndínlógún àti òwò ẹrú ti Atlantic fi jẹ́ ohun tí ó run ún gidigidi: ẹnì kan tí a gé kúrò ní agbo-ilé ìran rẹ̀ ń pàdánù àǹfààní sí ètò náà.
Àtúnwá
Àtúnwá ń tọ́ka sí àtúnbí. Ọ̀rọ̀ náà pín sí àtúnwá, láti inú tún, lẹ́ẹ̀kan sí i, àti wá, láti wá, nítorí náà ní ti gidi ó jẹ́ wíwá lẹ́ẹ̀kan sí i . Àwọn orísun náà tún fún wa ní àtúnwáyé, pípadà wá sí ayé, wọ́n sì ya àwọn oríṣiríṣi ọ̀nà sọ́tọ̀ nínú rẹ̀ títí kan ìpadàwáyé, àtúnbí baba ńlá, àkúdàáyá, kíkú àti tún yọ, àti àbíkú .
Àkọ́kọ́ àríyànjiyàn, àti kókó tí a gbọ́dọ̀ gbámú ṣinṣin, ni pé àtúnbí ti Yorùbá jẹ́ apá kan péré kò sì gba pé kí baba ńlá náà lọ sí ibikíbi. Ọmọ ìran nínú ẹni tí baba ńlá kan ti padà wá ní ẹ̀ka kan nínú ọkàn ti baba ńlá náà, apá tí ó gbé àwọn àbùdá pàtó dání, kì í ṣe gbogbo ènìyàn náà pátápátá . Èyí ni ìdí tí a fi lè dá baba ńlá kan náà mọ̀ nínú ọmọ ìran tí ó ju ẹnì kan lọ àti ìdí tí a fi ń bá a lọ láti máa pe baba ńlá náà ní baba ńlá lẹ́yìn ìbí ọmọ tí a sọ pé ó jẹ́ àtúnwá rẹ̀. Àwọn méjèèjì jẹ́ òtítọ́ ní ẹ̀kan náà, èyí tí kò sì ní lè rí bẹ́ẹ̀ nínú àpẹẹrẹ ti ìṣípòpadà ẹ̀mí.
A máa ń dá a mọ̀ nípa jíjọra, nípa àlá, àti nípa dídá ifá, a sì máa ń fi hàn nínú sísọmọlórúkọ . Bàbátúndé, baba ti padà wá; Yétúndé tàbí Yèyétúndé, ìyá ti padà wá; Ìyábọ̀, ìyá ti wá.
Pè é ní reincarnation kí o sì mú àpẹẹrẹ tí kò tọ́ wọlé. Nínú àwọn àṣà ti Ilẹ̀ India, àtúnbí jẹ́ ẹnì kan ṣoṣo tí ń bá a lọ láti gba ara tuntun, tí karma ń darí, kọjá àwọn oríṣi ẹ̀dá àti àwọn ìran, ète rẹ̀ sì ni láti dáwọ́ dúró. Ní ti Yorùbá, ìpadàwá wà láàárín ìran kan náà, ó jẹ́ apá kan, kò sọ ipò baba ńlá di òfo, kò sì sí àkọsílẹ̀ ìwà rere tàbí búburú tí ń darí rẹ̀, kò sì sí ohun kankan nínú rẹ̀ tí a kà sí ìṣòro tí a gbọ́dọ̀ sá fún. Ìpadàwá jẹ́ ìròyìn ayọ̀. Kò sí ẹ̀kọ́ Yorùbá kankan nípa ìtúsílẹ̀ kúrò nínú àyíká náà, nítorí pé àyíká náà kì í ṣe ìdẹkùn.
Àbíkú
Àbíkú ń tọ́ka sí ọmọ tí a bí láti kú: à-bí-kú, ẹni tí a bí tí ó sì kú, tàbí ẹni tí a bí láti kú, láti inú bí, láti bímọ, àti ikú, ikú . Ìṣẹ̀lẹ̀ tí a dárúkọ rẹ̀ ni obìnrin tí ń pàdánù àwọn ọmọ ọwọ́ léraléra, èyí tí a gbà pé ọmọ kan náà ni ó ń wá tí ó sì ń lọ léraléra.
Ohun tí àṣà sọ. Àbíkú jẹ́ ti ẹgbẹ́ àwọn ọmọ ẹ̀mí ní ọ̀run ó sì ti bá wọn dá májẹ̀mú láti padà ní àkókò tí a dá. Ọ̀rọ̀ tí a sábà máa ń lò fún àwọn ẹ̀mí ẹgbẹ́ wọ̀nyí ni ẹmẹrẹ, tí a ṣàpèjúwe gẹ́gẹ́ bí àwọn ẹ̀mí ọmọ tí ń rìn káàkiri tí wọ́n ń wọ inú oyún tí wọ́n sì ń bímọ wọn kìkì láti kú . Ìṣe dálé pípinnú májẹ̀mú náà tàbí mímú kí lílọ má fani mọ́ra: dídá ifá láti mọ irú ẹ̀dá rẹ̀, àwọn orúkọ tí a fún ọmọ náà tí ń bẹ̀bẹ̀ tàbí ṣe àdéhùn tàbí bú u, Málọmọ́, má lọ mọ́, Kòsọ́kọ́, kò sí ọkọ́ láti wa ibojì, Dúrójayé, dúró kí o gbádùn ayé, Ìgbẹ́kọ̀yí, àti kíkọ ara, kí ọmọ tí ó padà wá bá lè ṣe é dá mọ̀ nípasẹ̀ àmì náà.
Ohun tí àwọn onítàn àti àwọn oníṣègùn kọ sílẹ̀. Ìwọ̀n ikú àwọn ọmọ ọwọ́ àti àwọn ọmọdé láàrín àwọn Yoruba ṣáájú ọ̀rúndún ogún ga púpọ̀, àrùn sickle cell sì wà ní ìwọ̀n gíga nínú àwọn olùgbé West Africa ó sì ń mú irú àpẹẹrẹ kan náà jáde gẹ́lẹ́ gẹ́gẹ́ bí a ti rí i nípa ọmọ tí ó dà bí ẹni tí ó dára nígbà ìbí, tí ó ń ṣàìsàn léraléra tí ó sì ń kú ní kékeré, tí ń tún wáyé láàrín àwọn ọmọ ìyá nítorí pé àbùdá àjogúnbá rẹ̀ jẹ́ recessive. Àwọn ìwé ìṣègùn sọ̀rọ̀ lórí àbíkú àti ogbanje ti àwọn Igbo gẹ́gẹ́ bí ọ̀nà tí àṣà gbé kalẹ̀ láti ṣàlàyé ikú àwọn ọmọdé àti, nínú àwọn ìṣẹ̀lẹ̀ kan, àìsàn ọpọlọ .
Bí a ṣe lè mú àwọn méjèèjì wọ̀nyí pọ̀ láìsí gbígbé e ga lọ́nà àṣejù tàbí kíkọ̀ ọ́ sílẹ̀ pátápátá. Àwọn àlàyé méjèèjì ń dáhùn àwọn ìbéèrè ọ̀tọ̀ọ̀tọ̀. Sickle cell ṣàlàyé ìdí tí àwọn ọmọ náà fi kú. Kò sọ fún ìyá kan ní ọdún 1870 tí ó ní ibojì kékeré mẹ́rin ohun tí ó ṣẹlẹ̀ sí i tàbí ohun tí ó lè ṣe, ṣùgbọ́n ètò èrò àbíkú ṣe bẹ́ẹ̀. Ó pèsè àlàyé kan, ọ̀nà láti gbé ìgbésẹ̀, orúkọ kan, àti ọ̀nà láti bá ọmọ náà sọ̀rọ̀, èyí tí kò kéré rárá tí a sì lè sọ pé ó ju ohun tí àwọn iye ìṣirò ikú pèsè lọ. Ó yẹ kí a sọ ọ́ kedere pẹ̀lú pé ètò èrò náà ní àwọn ìpalára tirẹ̀, nítorí pé ó fi ẹ̀sùn wàhálà náà sí ara ọmọ àti nínú àwọn ìtàn kan sí ara ìyá, àwọn ìwé tí ó sì dá lórí ẹ̀gàn tí a máa ń fi kan àwọn ìyá tí ọmọ kú mọ́ lọ́wọ́ kọ èyí sílẹ̀ . Ìtùnú àti ìpalára náà méjèèjì jẹ́ apá kan àkọsílẹ̀.
Ó yẹ kí olùkà tún kíyèsí ohun tí àwọn àkọsílẹ̀ nípa àbíkú fi hàn nípa èrò nípa àgbálá-ayé. Ọmọ kan tí ń rìn léraléra láàrín ọ̀run àti ayé, tí ó ní àwọn ẹgbẹ́ níbẹ̀, tí a lè bá ṣe àdéhùn, tí a sì lè kọ ara rẹ̀ ní agbègbè kan kí a sì mọ̀ ọ́ ní agbègbè kejì, kò ṣeé ronú kàn bí kò ṣe nínú àgbálá-ayé kan níbi tí àwọn agbègbè méjèèjì ti so pọ̀ tí wọ́n sì ṣeé wọ̀ kọjá sí ara wọn. Àbíkú ni ètò orun-and-ayé tí a fi sílò sí ọ̀ràn tí ó le jùlọ nínú ìgbésí ayé ènìyàn.