Study Guide: How to Read the Ifá Literature
Which books matter, which editions to get, what is legitimately available online, what to read in what order, and how to judge the sources you will meet.
Àwọn ìwé ìmọ̀ tó kúnjú òṣùwọ̀n nípa Ifá kéré sí bí iye àwọn ìkọ̀wé nípa Ifá ṣe fi hàn, èyí tó sì ṣe pàtàkì jù nínú wọn jẹ́ èyí tí àwọn ènìyàn bí mẹ́ta tàbí mẹ́rin kọ. Ìtọ́sọ́nà yìí dárúkọ àwọn ìwé náà, ó sọ ohun tí ọ̀kọ̀ọ̀kan wà fún, ó sọ èyí tí a lè kà lórí ayélujára lábẹ́ òfin, ó sì pèsè ètò bí a ṣe lè kà wọ́n tẹ̀léra. Ó tún pèsè àwọn ìlànà fún ṣíṣe ìdájọ́ lórí ọ̀pọ̀lọpọ̀ àwọn ohun tí a kò lè gbẹ́kẹ̀lé tí wàá kọ́kọ́ bá pàdé tí o bá bẹ̀rẹ̀ pẹ̀lú ẹ̀rọ ìwárí.
Àwọn òǹkọ̀wé pàtàkì méjì tí a kò lè ṣe aláìní
Wándé Abímbọ́lá
Abimbola ni ẹnì pàtàkì jùlọ nínú ẹ̀kọ́ ìmọ̀ nípa Ifá: onímọ̀ Yorùbá, babaláwo tí a kọ́ lẹ́kọ̀ọ́, Gíwá tẹ́lẹ̀rí ní University of Ifẹ̀, àti ẹni tó sa ipá jùlọ láti fìdí àkójọpọ̀ náà múlẹ̀ gẹ́gẹ́ bí lítíréṣọ̀ tó yẹ fún àyẹ̀wò ẹ̀kọ́ gíga. Ó ń kọ̀wé láti inú àṣà àti láti inú ilé-ẹ̀kọ́ gíga lẹ́ẹ̀kan náà, èyí tó jẹ́ orísun àṣẹ rẹ̀ àti ìkìlọ̀ kan ṣoṣo tó yẹ kí a mú mọ́ra nípa rẹ̀.
Ifá: An Exposition of Ifá Literary Corpus (Ibadan: Oxford University Press, 1976). Iṣẹ́ ìtúpalẹ̀ tó jẹ́ ìpìlẹ̀. Apá kìíní dá lórí àṣà ìpìlẹ̀ àti ìlànà dídá Ifá; apá kejì túpalẹ̀ ìrísí àwọn ẹsẹ Ifá àti àwọn àbùdá ọ̀nà-èdè ti èdè ewì náà. Èyí ni ìwé tí ó yẹ kí a kà tí o bá fẹ́ ìtúpalẹ̀ nípa lítíréṣọ̀ àti ìrísí ètò rẹ̀. Wọ́n tún un tẹ̀; Athelia Henrietta Press (1997) náà tún gbé e jáde, ISBN 1890157007.
Sixteen Great Poems of Ifá (UNESCO, 1975). Ewì gígùn mẹ́rìndínlógún ní Yorùbá pẹ̀lú ìtumọ̀ rẹ̀ sí èdè Gẹ̀ẹ́sì lẹ́gbẹ̀ẹ́ rẹ̀, pẹ̀lú ìfáàrà tó kúnrẹ́rẹ́ tó dá lórí ẹgbẹ́ ìsìn náà, àwọn ohun-èlò, ìlànà dídá Ifá, ẹbọ, ìkẹ́kọ̀ọ́, àti ètò lítíréṣọ̀ àti ìmọ̀ ọgbọ́n orí, àti àsomọ́ kan tó ń fúnni ní àlàyé àtọwọ́dọ́wọ́ ti àwọn àlùfáà Ifá fún ewì kọ̀ọ̀kan. Èyí ni ìwé kan ṣoṣo tó wúlò jùlọ fún òǹkàwé tó ṣẹ̀ṣẹ̀ ń bẹ̀rẹ̀, nítorí pé ìfáàrà náà ni àkọsílẹ̀ kúkúrú tó dára jùlọ nípa bí gbogbo ètò náà ṣe ń ṣiṣẹ́ àti pé àwọn ewì náà ń jẹ́ kí o rí ohun tí ẹsẹ Ifá jẹ́ ní tòótọ́. Ó wà ní kíkún ní Internet Archive [S1].
Ifá Divination Poetry (New York: NOK Publishers, 1977), ISBN 9780883570470. Ewì mẹ́rìnlélọ́gọ́ta ní Yorùbá pẹ̀lú ìtumọ̀ Gẹ̀ẹ́sì tí a ṣe àlàyé sí, tí ìtúpalẹ̀ ètò, ọ̀nà-èdè àti kókó-ọ̀rọ̀ ṣáájú rẹ̀. Èyí ni ibi tí a ti ṣe àgbékalẹ̀ ìpín mẹ́jọ ti ẹsẹ Ifá ní kíkún. Ó ṣòro láti rí ju àwọn méjì yòókù lọ.
Ifá Will Mend Our Broken World (Roxbury, MA: Aim Books, 1997). Ó kúrú sí i, ó rọrùn láti gbọ́ yé, ó sì túbọ̀ ń gbè jà ní gbangba. Ó wúlò, kà á pẹ̀lú ìmọ̀ pé àkójọ ọ̀rọ̀ rẹ̀ yàtọ̀ sí ti àwọn ìwé ọdún 1976 àti 1977.
Ìkìlọ̀ náà. Abimbola jẹ́ olùṣe àṣà náà àti onímọ̀ ẹ̀kọ́, kò sì ṣe bí ẹni pé kò rí bẹ́ẹ̀. Lórí àwọn ọ̀ràn tí a ń jiyàn lé lórí, pàápàá jùlọ ètò ipò àwọn Odù mẹ́rìndínlógún, níbi tí ó ti ṣe àfihàn àtòjọ tirẹ̀ gẹ́gẹ́ bí èyí tí ó ní "ìfẹsẹ̀múlẹ̀ àti ìtẹ́wọ́gbà kárí-ayé" nígbà tí ìwádìí Bascom lórí àtòjọ 86 rí i nínú ìdajì wọn nìkan, àkọsílẹ̀ rẹ̀ lè fi ohun tí a ń jiyàn lé lórí hàn bí èyí tí a ti parí rẹ̀. Kà á pẹ̀lú Bascom lẹ́gbẹ̀ẹ́ rẹ̀.
William Bascom
Onímọ̀ ẹ̀dá ènìyàn láti Amẹ́ríkà tí iṣẹ́-ìwádìí rẹ̀ láàrín àwọn ènìyàn bẹ̀rẹ̀ láti àwọn ọdún 1930 títí dé àwọn ọdún 1960. Kì í ṣe olùṣe àṣà náà, ó sì ń kọ̀wé gẹ́gẹ́ bí àjèjì, pẹ̀lú àwọn agbára àti àwọn ibi àkíyèsí tí kò hàn sí i tó bá a mu.
Ifa Divination: Communication Between Gods and Men in West Africa (Bloomington: Indiana University Press, 1969), ojú-ewé 575. Ìwé ìmọ̀ ẹ̀kọ́ tó kúnjú òṣùwọ̀n àti àyẹ̀wò tó jinlẹ̀ jùlọ nípa ìrísí ètò náà tó wà. Apá kìíní dá lórí àwọn ohun-èlò, àwọn àpẹẹrẹ ojú odù, àwọn ẹbọ àti àwọn oògùn, àsọtẹ́lẹ̀ àti ìwà rere iṣẹ́, àwọn babaláwo, àti ètò ìgbàgbọ́; apá kejì tẹ àwọn ẹsẹ jáde ní Yorùbá àti Gẹ̀ẹ́sì tí a ṣètò nípa ojú odù. Ó wà ní kíkún ní Internet Archive [S2].
Ka ìwé yìí fún: ìṣirò ti àwọn ojú odù tí a ṣe dáadáa, ìwádìí lórí àtòjọ 86 tó fìdí rẹ̀ múlẹ̀ bí ìyàtọ̀ láàrín ìran ṣe pọ̀ tó, orí ìwé tó fi Ifá wé àwọn ètò dídá Ifá ní Áfíríkà àti ní àgbáyé, àti àtúnṣe sí àwọn iye Odù tí a sọ di púpọ̀ jù. Orí kẹrin, "The Figures of Ifa," ni orí ìwé kan ṣoṣo tó níye lórí jùlọ nínú gbogbo àwọn ìwé fún òǹkàwé tí ó nífẹ̀ẹ́ sí ètò méjì-méjì (binary structure).
Sixteen Cowries: Yoruba Divination from Africa to the New World (Bloomington: Indiana University Press, 1980; ẹ̀dà bébà 1993), ISBN 0253208475. Iṣẹ́ tó kúnjú òṣùwọ̀n lórí Ẹẹ́rìndínlógún àti olùbá-rìn pàtàkì fún lílóye ìdílé iṣẹ́ dídá Ifá. Ó wà ní Internet Archive [S3].
Ìkìlọ̀ náà. Bascom kọ̀wé ní àkójọ ọ̀rọ̀ ẹ̀kọ́ ẹ̀dá ènìyàn ti àkókò rẹ̀, àti lórí ọ̀ràn akọ-tàbí-abo ó sọ ní tààràtà pé "àwọn ọkùnrin nìkan ló lè dá Ifá," ipò kan tí iṣẹ́ Ogunnaike lẹ́yìn náà fi hàn pé ó díjú ju bí Bascom ṣe mọ̀ lọ [S4]. Iṣẹ́-ìwádìí rẹ̀ ní àárín àwọn ènìyàn tún tẹ̀ sí ti Ifẹ̀, èyí tó fà á tí ó fi tẹ̀lé àtòjọ ipò ti Ifẹ̀ dípò èyí tí a jẹ́rìí sí jùlọ. Ó ṣe ẹ̀tọ́ nípa sísọ bẹ́ẹ̀.
Àwọn ìwé pàtàkì míràn
Kọ́lá Abímbọ́lá, Yorùbá Culture: A Philosophical Account (Birmingham: Iroko Academic Publishers, 2006), ISBN 1905388004. Ìtúpalẹ̀ ìmọ̀ ọgbọ́n orí ti èrò Yorùbá pẹ̀lú Ifá ní àárín gbùngbùn rẹ̀, láti ọwọ́ onímọ̀ ọgbọ́n orí ti sáyẹ́ǹsì àti ti ẹ̀rí òfin tí ó tún jẹ́ babaláwo tí a yà sí mímọ́. Ìwé tí a gbọ́dọ̀ kà fún ẹ̀kọ́ ìmọ̀ (epistemology) àti àwọn ìgbékalẹ̀ ìrònú dípò ẹ̀kọ́ àṣà àwọn ènìyàn (ethnography).
Jacob K. Olupona and Rowland O. Abiodun, eds., Ifá Divination, Knowledge, Power, and Performance (Bloomington: Indiana University Press, 2016), xvi + 371 pp., ISBN 9780253018908 (ẹ̀dà bébà), 9780253018823 (ẹ̀dà líle). Ìwé àkójọpọ̀ ìmọ̀ òde-òní pàtàkì àti ìtọ́sọ́nà kan ṣoṣo tó dára jùlọ fún ipò tí ẹ̀kọ́ náà wà lọ́wọ́lọ́wọ́. Ó pín sí apá mẹ́rin: lítíréṣọ̀ àtẹnumọ́ ti Ifá àti ìtumọ̀ àti ìyípadà rẹ̀ sí èdè míràn; Ifá gẹ́gẹ́ bí ìmọ̀, pẹ̀lú àwọn ìbéèrè lórí àbá èrò orí; Ifá ní Afro-Atlantic; àti iṣẹ́ ọnà mímọ́ nínú Ifá. Àwọn olùkópa pẹ̀lú Rowland Abiodun, Barry Hallen, Andrew Apter, Henry John Drewal, Kamari Clarke, Stefania Capone, Olúfẹ́mi Táíwò, Wyatt MacGaffey, Philip Peek àti M. Ajísẹbọ McElwaine Abimbola, tí orí ìwé rẹ̀ lórí àwọn obìnrin nínú iṣẹ́ àlùfáà Ifá bá fáìlì 06 [S5] mu tààràtà.
Bernard Maupoil, La Géomancie à l'ancienne Côte des Esclaves, Mémoires de l'Institut d'Ethnologie XLII (Paris: Institut d'Ethnologie, 1943), xxvii + ojú ewé 686; àtúnṣetẹ̀jáde 1981. Ìwádìí pàtàkì tí a gbé kalẹ̀ nípa Fa láàárín àwọn Fọ̀n, láti inú iṣẹ́-orí-pápá ní Lower Dahomey láàárín ọdún 1933 sí 1936. A kò túmọ̀ rẹ̀ sí èdè Gẹ̀ẹ́sì rí, èyí tí ó jẹ́ àlàfo gidi: òun ni ìwádìí tí ó kún jù lọ lórí ètò àfọ̀ṣẹ-oníyẹ̀pẹ̀ èyíkéyìí ní Ìwọ̀-Oòrùn Áfíríkà ní èdè èyíkéyìí, àwọn onímọ̀ tí ń lo èdè Gẹ̀ẹ́sì sì sábà máa ń lò ó ní àtọwọ́dọ́wọ́ nìkan.
Pierre Fatumbi Verger, Ewé: The Use of Plants in Yoruba Society (Rio de Janeiro / São Paulo: Odebrecht, 1995), ojú ewé 744, ISBN 8571645141. Àkópọ̀ àwọn oògùn ewéko 2,216 pẹ̀lú àwọn ọfọ̀ wọn àti ìbáṣepọ̀ wọn pẹ̀lú àwọn àmì Ifá, láti inú ogójì ọdún iṣẹ́-orí-pápá látọwọ́ onímọ̀ kan tí a tẹ̀ ní babaláwo ní Kétu ní ọdún 1953. Iṣẹ́ pàtàkì tí a kò lè ṣe aláìní lórí abala ìmọ̀-oògùn. Ó wà ní Internet Archive [S6].
Ron Eglash, African Fractals: Modern Computing and Indigenous Design (New Brunswick: Rutgers University Press, 1999). Kà á fún ìmọ̀-ìṣirò ti àwọn ètò àwòrán ilẹ̀ Áfíríkà, èyí tí ó níye lórí gidi, kí o sì kà á pẹ̀lú ìṣọ́ra lórí iṣẹ́-àfọ̀ṣẹ. Ìtúpalẹ̀ àtúntò rẹ̀ jẹ mọ́ àfọ̀ṣẹ iyanrìn Bamana dípò Ifá, àbá rẹ̀ nípa ìtànkálẹ̀ ètò báyìnárì àti Leibniz jẹ́ àròsọ lásán, nínú àwọn àtúnṣọ tí ó gbajúmọ̀ rẹ̀ sì jẹ́ èyí tí kò tọ̀nà. Fáìlì 07 ṣàlàyé ìdí rẹ̀.
Omotade Adegbindin, Ifá in Yorùbá Thought System (Durham, NC: Carolina Academic Press, 2014). Ìwádìí ìmọ̀-ọgbọ́n orí tí ó ṣe àtúnyẹ̀wò kíkankíkan lórí àwọn àgbéyẹ̀wò Wande Abimbola. Ó wúlò gẹ́gẹ́ bí àtúnṣe àti ẹ̀rí pé àríyànjiyàn wà láàárín ẹ̀ka ìmọ̀ náà fúnra rẹ̀.
Àwọn àpilẹ̀kọ ìwé-ìròyìn ìmọ̀ tí ó yẹ kí a lọ sí tààrà
Ayodeji Ogunnaike, "Mamalawo? The Controversy Over Women Practicing Ifa Divination," Journal for the Study of the Religions of Africa and its Diaspora 4.1 (December 2018), ojú ewé 15-34. Àyè ọ̀fẹ́ [S4]. Àgbéyẹ̀wò tí ó dára jù lọ lórí ọ̀ràn akọ-bá-abo, tí ó wà ní ìwọ̀ntúnwọ̀nsì lọ́nà àrà, àti àpilẹ̀kọ kan ṣoṣo tí apá yìí gbẹ́kẹ̀ lé jù lọ.
Ayodeji Ogunnaike, "The Dynamic Spread of Geomancy in Africa." Iṣẹ́ àìpẹ́ yìí tí ó kún fún ìṣọ́ra jù lọ lórí ìbáṣepọ̀ Ifá àti àfọ̀ṣẹ-oníyẹ̀pẹ̀ ti Islam, tí ó ń jiyàn lòdì sí àbá ìtànkálẹ̀ ojú-ọ̀nà-kan lásán [S7].
Ohun tí ó wà lórí ayélujára lọ́nà tó tọ́
A ti fìdí rẹ̀ múlẹ̀ pé a lè rí i ní Internet Archive, èyí tí ń yá àwọn ẹ̀dà tí a fọwọ́ kọ̀ǹpútà yà lábẹ́ ètò yíyá ìwé onídíjíńtì tí a darí:
- Abimbola, Sixteen Great Poems of Ifá, gbogbo àkọsílẹ̀ [S1]
- Bascom, Ifa Divination, gbogbo àkọsílẹ̀ [S2]
- Bascom, Sixteen Cowries [S3]
- Verger, Ewé [S6]
Àyè ọ̀fẹ́ lórí ayélujára:
- Àpilẹ̀kọ "Mamalawo?" ti Ogunnaike, láti ojú-òpó ìwé-ìròyìn náà fúnra rẹ̀ [S4]
- Ojú-ewé àkójọ UNESCO fún Ifá, èyí tí ó kúrú tí ó sì yẹ láti kà lẹ́kùn-únrẹ́rẹ́ [S8]
Àkíyèsí lórí àwọn ojú-òpó PDF. Àwọn ẹ̀dà Bascom àti Abimbola ń tàn kálẹ̀ lórí àwọn ojú-òpó pínpín-àkọsílẹ̀. Ìmọ̀-ẹ̀rọ ìdámọ̀-lẹ́tà wọn kò dára tó, pàápàá jù lọ lórí àwọn àmì-ohùn Yorùbá, èyí tí a sábà máa ń fò dá tàbí bà jẹ́. Ọ̀rọ̀ Yorùbá èyíkéyìí tí a mú láti inú àwọn ẹ̀dà wọ̀nyí nílò àyẹ̀wò pẹ̀lú ẹ̀dà tí a tẹ̀ síbẹ̀, àkójọ yìí sì ń tọ́ka sí ibi tí ó ti tún àwọn àmì-ohùn ṣe láti inú àwọn àwòrán tí ó ti bajẹ́.
Ètò bí a ṣe lè kà wọ́n
Bẹ̀rẹ̀ níbí. Abimbola, Sixteen Great Poems of Ifá, ìfáàrà nìkan, ojú ewé 1 sí 32. Nǹkan bí wákàtí kan. Ó dá lórí ìdánilẹ́kọ̀ọ́, àwọn ohun-èlò, ìgbésẹ̀ iṣẹ́-dídá, ẹbọ, àwọn 256 Odù àti ìrísí àwọn ẹsẹ, láti ọwọ́ onímọ̀-oníṣẹ́-ọwọ́, òun sì ni ìtọ́sọ́nà tí ó gbéṣẹ́ jù lọ tí ó wà.
Lẹ́yìn náà. Bascom, Ifa Divination, Orí IV, "The Figures of Ifa." Èyí ni ibi tí a ti ṣe ìtúpalẹ̀ ètò báyìnárì lọ́nà tó péye, pẹ̀lú àwọn tábìlì àwọn àwòrán, àwọn ètò àgbà méjì tí ń bára wọn díje, àti àtúnṣe àwọn ìṣirò Odù tí a bù kún. Bí ohun tí ó bá ń dùn mọ́ ọ bá jẹ́ ìbéèrè lórí ètò-ìròyìn, orí yìí ni ibi tí o ń lọ, ọ̀pọ̀lọpọ̀ nínú fáìlì 02 àti fáìlì 03 ni a sì fà yọ láti inú rẹ̀.
Lẹ́yìn náà. Àwọn ewì tí ó wà nínú Sixteen Great Poems, kíkà Yorùbá àti ti Gẹ̀ẹ́sì papọ̀ kódà láìsí Yorùbá, àti lẹ́yìn náà àfikún ìwé náà, èyí tí ó fúnni ní àwọn ìtumọ̀ ti àwọn babaláwo fúnra wọn. Èyí ni ibi tí o kò ti ní ka àkójọ náà sí ohun àròsọ lásán mọ́.
Lẹ́yìn náà, gẹ́gẹ́ bí ìfẹ́ rẹ ṣe rí.
Fún ipò ètò náà láàárín àwọn ètò àfọ̀ṣẹ mìíràn: Bascom, Ifa Divination, ìfáàrà, ojú ewé 3 sí 12, èyí tí ó ní ìtúpalẹ̀ àwọn ìlànà mẹ́ta àti àgbéyẹ̀wò àfiwé nínú. Lẹ́yìn náà Sixteen Cowries.
Fún ọ̀ràn akọ-bá-abo àti àwùjọ òde-òní: "Mamalawo?" ti Ogunnaike lẹ́kùn-únrẹ́rẹ́.
Fún ìmọ̀-ọgbọ́n orí àti ìmọ̀-ìwádìí-ìmọ̀: Kọ́lá Abímbọ́lá, Yorùbá Culture, lẹ́yìn náà Adegbindin.
Fún ẹ̀ka ìmọ̀ lọ́wọ́lọ́wọ́: ìwé Olupona àti Abiodun, orí dé orí gẹ́gẹ́ bí àwọn kókó-ọ̀rọ̀ náà ṣe dùn mọ́ ọ.
Fún ìmọ̀-ìṣirò: Eglash, African Fractals, kà á pẹ̀lú fáìlì 07 ní ṣíṣí sílẹ̀.
Fún ìmọ̀-oògùn: Verger, Ewé, gẹ́gẹ́ bí ìtọ́kasí dípò kíkà á látòkè-délẹ̀.
Kà wọ́n kẹ́yìn, bí o bá tilẹ̀ kà wọ́n rárá. Àwọn ìwé gbajúmọ̀ tí ń ṣèlérí àwọn ìtumọ̀ gbogbo 256 Odù, àti àwọn ojú-òpó ayélujára tí ń pèsè irú kan náà. Ní àkókò yìí, ìwọ yóò lè rí ohun tí kò tọ̀nà nípa wọn.
Bí a ṣe lè dá orísun tí o bá pàdé lẹ́jọ́
Àwọn àdánwò gidi mẹ́fà, tí a fà yọ láti inú àwọn àṣìṣe tí apá yìí ti ṣe àkọsílẹ̀ wọn.
Ṣé ó fúnni ní nọ́ńbà mìíràn yàtọ̀ sí 256? Àwọn àbá ti 4,096 tàbí 65,536 Odù wá láti inú àṣìṣe kan tí Bascom tún ṣe ní 1969 [S2]. Orísun tí ó ń tún wọn sọ kò tíì ka àwọn ìwé ìmọ̀ pàtàkì.
Ṣé ó fi ètò-ìpò kan ti àwọn Odù mẹ́rìndínlógún hàn gẹ́gẹ́ bí èyí tí ó tọ̀nà nìkan? Bascom rí àwọn ètò-ìpò míràn 21 kọjá àkójọ 86 [S2]. Orísun tí kò mọ̀ pé àwọn ìran yàtọ̀ síra ń fi ìran kan hàn bíi pé ó kan gbogbo ayé.
Ṣé ó sọ pé Leibniz rí ètò báyìnárì gbà láti Ifá? Irọ́ ni, fáìlì 07 sì fúnni ní àwọn ọjọ́-orí náà. Àdánwò kan ṣoṣo yìí ń mú apá ńlá nínú àwọn ohun-kíkà gbajúmọ̀ kúrò.
Ṣé ó dá fractals tàbí recursion lé Ifá lórí pẹ̀lú títọ́ka sí Eglash? Ìtọ́ka tí kò tọ̀nà: ìtúpalẹ̀ àtúntò ti Eglash dá lórí àfọ̀ṣẹ iyanrìn Bamana [S9].
Ṣé ó fúnni ní àwọn ìtumọ̀ pẹ̀lú ìgboyà fún gbogbo 256 Odù? Kò sí ìwé ìmọ̀ kankan tí a tẹ̀ jáde tí ó pèsè èyí. Irú àwọn àkójọ bẹ́ẹ̀ wá láti àwọn ojú-òpó ti àwọn oníṣẹ́-ọwọ́ àti ti ìṣòwò, wọ́n ń da ti Nàìjíríà pọ̀ mọ́ ti Cuba àti àwọn ohun tí a hùmọ̀, a kò sì lè tọpa wọn.
Ṣé ó ya ohun tí àṣà sọ sọ́tọ̀ kúrò nínú ohun tí àwọn onímọ̀ kọ sílẹ̀ àti ohun tí àwọn míṣọ́nnárì sọ pé ó rí bẹ́ẹ̀? Orísun tí ó bá da àwọn mẹ́tẹ̀ẹ̀ta pọ̀ kò ṣeé gbẹ́kẹ̀ lé fún èyíkéyìí nínú wọn.
Ohun tí kò sí nínú àwọn àkọsílẹ̀ ìmọ̀
Ó yẹ kí a mọ̀ kí a tó lọ wá a.
Gbogbo àkójọpọ̀ náà pátá. Àwọn àkójọpọ̀ tí a tẹ̀ jáde ní ọgọ́rọ̀ọ̀rún ẹsẹ díẹ̀ péré ní ìfiwéra sí bí ẹgbẹ̀rún lọ́nà ọgọ́rùn-ún tàbí jù bẹ́ẹ̀ lọ tí a fojú bù pé ó wà. Kò sí àtẹ̀jáde tó pé pérépéré kankan tó wà, bẹ́ẹ̀ sì ni kò ṣe é ṣe láti wà.
Àwọn ohun tí ó mọ mọ́ àwọn tí a tẹ̀ nìkan. Ìlànà ìtẹ̀bọ ti àwọn ipò gíga àti àwọn ohun tí ó jẹ mọ́ òrìṣà Odù ni a kò tẹ̀ jáde, àwọn onímọ̀ tí wọ́n sì fọwọ́ kàn wọ́n sọ pé apá kan péré ni àwọn ń ṣàpèjúwe [S4].
Àkójọ Odù tí ó dunjú. Kì í ṣe nítorí pé àwọn onímọ̀ kùnà láti ṣàkójọ rẹ̀ ṣùgbọ́n nítorí pé àwọn ìran yàtọ̀ sí ara wọn ní tòótọ́ [S2].
Maupoil ní Èdè Gẹ̀ẹ́sì. Títí di báyìí.
Ìwádìí tó tẹ̀lé ìlànà lórí Ifá ti dijítà àti ti orí ayélujára. Ó ṣẹ̀ṣẹ̀ ń bẹ̀rẹ̀, kò sì tíì pọ̀.
Àkíyèsí lórí kíkà gẹ́gẹ́ bí ẹnì kan tí ó jẹ́ Yorùbá
Fún olùkàwé tí ó jẹ́ Yorùbá tí a sì kọ́ pé òkùnkùn ni èyí, àkíyèsí tó wúlò kan rèé.
Àwọn onímọ̀ Yorùbá ni wọ́n kọ púpọ̀ nínú àwọn iṣẹ́ ìmọ̀ wọ̀nyí. Wande Abimbola, Kọ́lá Abímbọ́lá, Jacob Olupona, Rowland Abiodun, Ayodeji Ogunnaike, Omotade Adegbindin, Oyeronke Olajubu. Kíka àwọn ìwé wọ̀nyí kì í ṣe kíka àkọsílẹ̀ tí àwọn àjèjì kọ nípa ogún ìran rẹ. Kíka iṣẹ́ ìmọ̀ àwọn ènìyàn rẹ gan-an ni, èyí tí a ṣe púpọ̀ rẹ̀ ní àwọn ilé-ẹ̀kọ́ gíga ní Nigerian àti American láàárín àádọ́ta ọdún sẹ́yìn, tí ọ̀pọ̀lọpọ̀ rẹ̀ sì jẹ́ nípasẹ̀ ìfọ̀rọ̀wérọ̀ pẹ̀lú àwọn adánimọ̀ṣe tí wọ́n ní ìmọ̀ náà lọ́wọ́.
Ìyàtọ̀ kan tí ó wà, èyí tí ó sì ṣe pàtàkì púpọ̀, ni pé àwọn àpèjúwe àkọ́kọ́ jẹ́ ti àwọn míṣọ́nnárì àti ti àkókò ìmúnisìn. Ìdájọ́ Bascom lórí àwọn wọ̀nyí, pé wọ́n fi àìmọ̀nkán, ẹ̀tanú, àti ìgbàgbọ́ asán àwọn olùwòran tí wọ́n kọ wọ́n sílẹ̀ hàn, jẹ́ ìdájọ́ ìmọ̀-iṣẹ́ ti onímọ̀ nípa ẹ̀dá ènìyàn tí ó ka gbogbo wọn pátá [S2]. Àwọn àkọsílẹ̀ wọ̀nyẹn ni ibi tí sísọ ohun náà di èṣù ti wá, wọ́n sì ti di ohun ìṣẹ̀ǹbáyé nísinsìnyí dípò kí wọ́n jẹ́ orísun ìmọ̀.